Miton chce větší efektivitu i spokojenost lidí v práci. Investuje do českého startupu, který s tím pomáhá
Kdo by nechtěl mít spokojenější, a ještě k tomu efektivnější zaměstnance, že? Pražský startup Behavera vyvíjí nástroje a metody pro měření kompetencí a potřeb lidí tak, aby se ve firmách zlepšila práce s lidskými zdroji. Sází na něj i tuzemská investiční skupina Miton, která do projektu posílá blíže nespecifikované miliony korun. Jedná se už o její čtvrtý investiční zářez v této oblasti.
„V oblasti analytiky behaviorálních dat a prediktivních modelů v HR (oblast lidských zdrojů – pozn. red.) vidíme veliký potenciál. Behavera svým unikátním přístupem pomáhá zvyšovat efektivitu a spokojenost lidí. To je obecně téma, kterým se v Mitonu v rámci HR technologií zabýváme nejvíce. Na investice v této oblasti máme pro příští roky připraveny vyšší desítky milionů korun,“ říká pro CzechCrunch investiční manažer Mitonu Tomáš Jiroušek.
Původem jablonecká investiční skupina již podpořila projekty StartupJobs, Grason či Nelisa, které se zabývají z různých ohledů náborem lidí. Startup Behavera dosud fungoval relativně mimo světla reflektorů, jeho nástroj, díky němuž firmy získávají data o svých lidech a jejich kompetencích, už však využívají například ve Vodafonu, PwC či Poštové bance a její 365.bank.
Za projektem stojí trojice spoluzakladatelů. V roli CEO Igor Kubíček, který se dlouhodobě věnuje oblasti vzdělávání a rozvoje lidského potenciálu, technologickým šéfem je Dušan Švancara se zkušenostmi z berlínského startupu 9Cookies, který akvírovalo Delivery Hero, a Chief of Science je psycholog Jan Kuba. Ten se zabývá oblastí psychometriky, tedy aplikací statistické analýzy při konstruování psychodiagnostických metod.
Kdo nejlépe zapadne?
Právě v analýzách a diagnostických metodách tkví hlavní činnost Behavery, která vidí velký potenciál v práci s daty v oblasti lidských zdrojů. Těch je sice dost, podle Behavery se ale nevyužívají tak, jak by se využívat mohly. Více než polovina zaměstnanců dle tvrzení startupu uvádí jako hlavní důvod svého odchodu buď svůj špatný fit s firemní kulturou, suboptimální vedení ze strany nadřízených nebo pocit, že firma nedokázala využít a rozvinout jejich potenciál.
Podle Behavery by se tomu přitom dalo v mnoha případech předejít. Nestrukturované rozhovory, které se v tuzemsku k práci s lidmi často využívají, jsou podle firmy dost možná jedním z nejhorších nástrojů, jak o kandidátech či stávajících zaměstnancích něco zjistit. Behavera místo toho pracuje s nástroji v podobě her simulujících reálné pracovní situace, z nichž pak dokáže sestavit konkrétní doporučení.
„Behavera dokáže najít vztahy mezi reálným výkonem zaměstnance a jeho pracovním potenciálem a podmínkami, ve kterých dosáhne lepšího pracovního výkonu i větší spokojenost. Následně manažera umí nasměrovat k tomu, aby tímto způsobem daného člověka vedl,“ popisuje jeden z příkladů Jan Kuba. Nástroj pozná i to, na jaký typ vedení lidé nejlépe reagují nebo jaký kandidát nejlépe zapadne do dané pracovní kultury.