Dánsko, podobně jako Česko, dlouhodobě neplní svůj závazek vydávat na obranu dvě procenta svého HDP. Aby se k tomuto cíli dostalo dřív, rozhodlo se sáhnout občanům na jejich komfort – poslanci zrušili jeden ze státních svátků, který tradičně připadal na pracovní den. Tím, že lidé budou chodit do práce a ekonomika pojede o den déle, přiteče do rozpočtu navíc v přepočtu až deset miliard korun. A ty chce Kodaň vydat právě na armádu.

Pro návrh středové vládní koalice hlasovalo 95 ze 179 členů Folketingu, dánského parlamentu, rozhodnutí nicméně tvrdě kritizuje opozice, odbory a dánští biskupové. Zrušen byl totiž původně církevní svátek známý jako Velký modlitební den, který se v Dánsku slaví vždy v pátek před čtvrtou nedělí po Velikonocích.

Odhaduje se, že stát tím každý rok ušetří tři miliardy dánských korun (asi 9,5 miliardy korun). Vládní koalice chce peníze využít k tomu, aby mohla ze státního rozpočtu na obranu vyčleňovat dvě procenta HDP, což mají splňovat všichni členové NATO. Dánsko své obranné výdaje navyšuje v reakci na ruský vpád na Ukrajinu, letos chce na obranu vydat 1,5 procenta a ke dvěma by se mělo dostat po roce 2030.

V Dánsku mají v současnosti až jedenáct svátků se dnem pracovního volna, tento počet je nižší v letech, kdy Vánoce a Nový rok připadají na víkendy. Velký modlitební den se slaví od roku 1686. Vyškrtnutí tohoto svátku z dnů pracovního volna se nelíbí veřejnosti, kde 73 procent lidí patří k dánské luteránské církvi, ale jen tři procenta pravidelně chodí do kostela. Odbory proti zrušení svátku uspořádaly internetovou petici, kterou v zemi se skoro šesti miliony obyvatel podepsalo asi půl milionu lidí.

Ani Česko neplní své spojenecké závazky, letos podobně jako Dánsko počítá v rozpočtu s výdaji na úrovni 1,5 procenta HDP, ke kýžené hranici dvou procent bychom se však měli dostat už v letech 2024 nebo 2025. Co se státních svátků týče, Česko jich má třináct.

S přispěním ČTK