Na home office najednou 1 500 lidí aneb jak vedení energetického obra E.ON začalo místo e-mailů natáčet osobní videa

Jiří SvobodaJiří Svoboda

zaklasnik

Foto: E.ON

Šéf českého E.ONu Martin Záklasník

0Zobrazit komentáře

Energetická společnost E.ON patří k firmám, které mají v současné situaci s přechodem do online režimu výrazně ztíženou roli. Zatímco páteřní roli ve fungování firmy hraje fyzická infrastruktura, zhruba 1 500 jeho zaměstnanců je aktuálně v režimu home office. Kromě provozních záležitostí tak musí E.ON řešit také nové formy komunikace pro své lidi.

Výkonný ředitel E.ONu Martin Záklasník má po několika týdnech výjimečného stavu v rukávu několik tipů, jak komunikovat dovnitř velké firmy efektivně a zároveň autenticky – například videi, které sám pro zaměstnance natáčí. K trendu strhl i své kolegy z představenstva a nyní své postřehy sdílel na webináři ze série Leadership na cestě z krize, jejíž je CzechCrunch mediálním partnerem.

Záklasník je jeden z lídrů, který multimediální komunikaci dovnitř svého týmu používal už před pandemií, teď ji ale ještě zintenzivnil. „Začali jsme natáčet videa, protože v nich nechybí jedna zásadní věc – emoce. Nechtěli jsme používat strohý e-mail. Vzali jsme mobilní telefony a doma natáčíme v polních podmínkách. Síla je v přirozenosti a uvěřitelnosti,“ tvrdí Záklasník s tím, že se podle něho jedná nejefektivnější a nejsrozumitelnější médium.

Jelikož se E.ON snaží i o kulturní transformaci, natáčení videí pomohlo dle zpětné vazby i pocitu otevřenosti, nehierarchičnosti a spolupráce. „Není a nemá to být jako prezidentský projev. Naopak působí dobře, když se autenticky přeřeknu, ukážu, že jsem taky v home office a jak to u mě vypadá,“ popisuje Záklasník

„Síla je v přirozenosti a uvěřitelnosti.“

Manažeři v E.ONu prý natáčeli videa v menší míře už před krizí, ale s jejím začátkem interní komunikaci touto formou ještě zintenzivnili. Nyní natáčí všichni členové vedení. Lidé v E.ONu podle Záklasníka vidí, že v situaci nejsou sami a že i manažeři jsou také lidi.

Ačkoliv každý videa natáčí trochu odlišně, kolektivně vytváří pocit sounáležitosti. „Najednou natáčí videa kolegové, kteří otočí kameru a říkají, že taky sedí jen v triku a mají doma dítě, které zlobí,“  popisuje Záklasník neformální firemní kulturu, která je v krizové době více vidět.

Digitální budoucnost i v korporaci

Záklasník ale tvrdí, že zároveň je nutné mít kontrolní mechanismus. „Napíšu si, co chci říct, pak to natočím a následně pošlu kolegyni, která mi dává zpětnou vazbu a kritiku. Mějte někoho, kdo vám otevřeně řekne, že to není dobré,“ popisuje proces natáčení videa.

I ve velké firmě jako E.ON budou podle Záklasníka efekty digitální komunikace vidět i poté, co prvotní krize pomine. „Když přešlo 1 500 lidí na home office, strašně jsme se báli, aby interní systémy unesly takový nápor. Ale zjistili jsme, že to vlastně jde,“ říká Záklasník.

Na základě této zkušenosti tvrdí, že jednoznačně zavede i nové typy flexibilnějších úvazků. Lidé jsou totiž dle jeho pozorování doma stejně, ne-li ještě více produktivní než v kanceláři. E.ON už za doby krize podepsal bez jediného fyzického meetingu i několik důležitých smluv. Michal Záklasník by do budoucna chtěl digitální a osobní kontakt více vyvážit.

Influencer bez hierarchie

Videa mohou být jedním ze způsobů, jak svou digitální komunikaci zlepšit. Jak doplnil i Petr Havlíček z Atairu, digitální prostřední umožňuje komunikaci do firmy bez hierarchie a přímo. Z líderů se tak mohou stát de facto digitální influenceři.

S lepší digitální komunikací souvisí i nutnost být empatický a explicitní. S tím, jak se z digitální komunikace stala nová norma, zmizelo z interakcí i množství informací nutných pro pochopení kontextu. Na straně mluvčího tak Havlíček radí mobilizovat svojí empatii (předpokládat, že vaše komunikace může vzbudit primárně negativní reakci) a signalizovat, co není zjevné (popisovat explicitně nejen obsah, ale i pocity a záměr komunikace).

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na straně adresáta se naopak vyplatí předpokládat, že mluvčí nemá v komunikaci špatný záměr, ale pravděpodobně jen dochází k vzájemnému nepochopení. Je proto třeba emoce nejen sdílet, ale i vybízet k tomu ostatní.

Tyto i další tipy sdílí odborníci Atairu se svými hosty v bezplatné sérii čtyř webinářů s názvem Leadership na cestě z krize. Na prvních dvou mluvili Martin Vohánka a Jan Lukačevič o síle disruptivního myšlení, respektive o udržení motivace lidí. V posledním webináři bude tématem posun k agilnímu leadershipu a mluvit na něm bude Jiří Zouhar, vedoucí partner v auditorských službách skupiny PwC. Registrovat se na něj lze na webu Atairu.

Létající dozimetr. ČVUT a český Advacam staví dron, který přinese až stonásobně efektivnější detekci radiace

uav_v_pousti-min

Foto: ČVUT

Malé rozměry a nízká váha spolu s autonomními schopnostmi dělají z dronů jedinečný nástroj při detekci radiace

0Zobrazit komentáře

Naši vědci slaví úspěchy v mnoha vědních disciplínách, mezi které patří i oblast vývoje dronů. Důkazem je nejnověji vývoj takzvaného RaDronu, který vzniká díky spojení týmu z ČVUT a tuzemské společnosti Advacam. Malý, ale šikovný autonomní dron je schopen detekovat radiaci, a to až se stonásobnou efektivitou oproti standardně nabízeným řešením.

V neděli tomu bude přesně 34 let, co ve 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl došlo k prudkému zvýšení tlaku páry v reaktoru a následnému výbuchu. Havárie, ke které onoho osudného dne došlo, měla nedozírné následky, a to nejen na životy obyvatel blízkého města Pripjať.

Události, které se odehrávaly před osudným výbuchem i několik týdnů po něm, nedávno naservírovalo HBO ve vyhledávané minisérii Černobyl. Ta velice realisticky zachytila nejen osudy obyčejných lidí žijících ve stínu elektrárny, ale i laxnost, s jakou bylo k problému přistupováno.

Můžeme jen odhadovat, kolik životů by bylo ušetřeno, kdyby byl problém řešen odpovědněji, případně kdyby k podobné havárii došlo dnes a byla při ní nasazena moderní technika. V takovém případě by se dost možná nad dýmem stoupajícím z poškozeného reaktoru vznášelo hejno dronů vyvinutých odborníky z ČVUT a společnosti Advacam.

jan-sohar-a-jan-jakubek-min

Foto: Advacam

Jan Sohar a Jan Jakůbek, spoluzakladatelé Advacamu

ČVUT, konkrétně její Fakulta elektrotechnická, zažívá v poslední době na poli vývoje dronů jeden úspěch za druhým. Tím posledním bylo vítězství v prestižní soutěži DARPA Subterranean Challenge, ve které vyslaný tým obsadil první příčku mezi týmy, jež nebyly financovány projektem DARPA, a v celkové konkurenci dosáhl třetí příčky.

DARPA Subterranean Challenge je soutěž, ve které jsou testovány schopnosti různých robotických zařízení, mezi kterými nechybí ani drony. Letošní kolo soutěže přivedlo účastníky okruhu Urban Circuit do podzemí nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia ve Washingtonu. V něm měly jejich autonomní systémy za úkol zmapovat prostředí a odhalit veškerá tajemství, která zde byla ukryta.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Světové renomé má také český startup Advacam, který stojí za unikátním rentgenovým detektorem, jež je součástí vybavení mezinárodní vesmírné stanice ISS, a to díky partnerství s NASA. Jeho zařízení se používají pro kontrolu vesmírného záření a jeho působení na člověka. Zároveň je díky nim vyvíjena i speciální vesta pro astronauty nebo se používají k analýze malířských děl.

Lehké a výkonné drony mapující radiaci

Nyní se obě skupiny spojily, aby vytvořily zcela nové a unikátní zařízení kombinující schopnosti dronů z ČVUT a sílu detekce zařízení od Advacamu. Jde o drony RaDron, vyvíjené skupinou Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT (MRS), jejichž součástí bude špičková detekční technologie od Advacamu. Díky té budou drony schopny nalézt zdroj radioaktivního záření až se stonásobnou efektivitou oproti zařízením, která jsou dnes k dostání, navíc se znatelně nižší pořizovací cenou.

Zařízení by mělo být velice kompaktní, jeho váha jen několik málo kilogramů, a hlavně by mělo mít plně autonomní schopnosti.

uavs_v_pousti-min

Foto: ČVUT

Drony by měly být schopny detekovat radiaci až se stonásobnou efektivitou

„Cílem projektu je vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat,“ říká Martin Saska, vedoucí skupiny MRS.

Na vývoji dronu se budou podílet i studenti programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické na ČVUT a zároveň se jedná o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny. Na Ukrajině totiž nedávno zuřily požáry, které se dostaly do těsné blízkosti jaderné elektrárny Černobyl, a právě při likvidaci podobných požárů by vyvíjené drony mohly výrazně pomoci hasičům a dalším složkám záchranného systému.

libor-boucek-prima-cnn

Přečtěte si takéNové studio, stovka novinářů a výhoda mezinárodní sítě. Zpravodajská stanice CNN Prima News začne vysílat 3. květnaNové studio, stovka novinářů a výhoda mezinárodní sítě. Zpravodajská stanice CNN Prima News začne vysílat 3. května

Malých rozměrů může být dosaženo i díky nejnovějšímu typy detektoru od Advacamu, který je malý, lehký, ale stále dostatečně výkonný. Díky tomu bude podle Jana Sohara, výkonného ředitele a jednoho ze zakladatelů Advacamu, možné detektor využít nejen na dronu, ale také ve vesmíru.

„Inovativní princip nabízí vyšší užitnou hodnotu v porovnání se současnými konkurenčními produkty, a to při násobně nižších nákladech, a otevírá tak zajímavé možnosti na trhu,“ dodává Jan Sohar.

„Zcela unikátní je provoz detektoru v režimu monolitické Comptonovy kamery, což umožní určit směr záření již pro několik zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje,“ vysvětluje Jan Jakůbek, vědecký ředitel a druhý zakladatel Advacamu.

mbzirc_team-min

Foto: ČVUT

Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT

gray-zone-warfare-madfinger

Přečtěte si takéČeská střílečka Gray Zone Warfare vydělala přes 400 milionůČeská střílečka vydělala rekordních 400 milionů. Vývojářům z Brna se vyplatila riskantní otočka

Další výhodou RaDronu má být vysoká mobilita, která umožňuje dostat se do těsné blízkosti zdroje a velmi rychle jej identifikovat. „Kombinací všech výhod dojde přibližně ke 100násobnému zvýšení efektivity vyhledávání oproti běžným metodám,“ doplňuje Jakůbek.

Až se zařízení dostane na trh, mělo by se jednat o další šikovnou část vybavení policie, armády, ale i záchranných složek, které budou zasahovat v oblastech s možným rizikem výskytu radiace. Své uplatnění samozřejmě naleznou i přímo v jaderných elektrárnách, které je mohou využívat při haváriích, ale i v rámci preventivních revizí. Prototyp produktu by měl být hotový na podzim tohoto roku a na mezinárodní trhy by se měl dostat přibližně koncem příštího roku.