Minimalismus je pro řadu lidí ideálním způsobem, jak utéct z dnešního hektického světa, oprostit se od penězi poháněných společenských dogmat a žít skutečně jen s potřebnými věcmi. Jde o poměrně komplexní (a radikální) strategii, kterou si člověk musí – pokud chce, aby přinášela ovoce – osvojit v každém aspektu svého života. Nedílnou součástí tohoto minimalistického nastavení je vedle pracovní náplně, obživy či oblečení i bydlení, čehož si od samotného začátku byla vědoma i vystudovaná designérka Juul de Bruijnová.

Stejně jako ostatní studenti si i tato Holanďanka během svého studia na umělecké vysoké škole Design Academy Eindhoven nemohla dovolit velký byt, kde by měla samostatnou místnost jen pro nerušenou produktivní práci. V Eindhovenu tedy žila v útulném bytě a hledala způsoby, jak kýžený pracovní prostor vytvořit. V hlavě jí přitom kolovala myšlenka, proč její ložnice vlastně zabírá tolik místa, když je využívána jen v noci a po zbytek dne je prakticky netknutá. Mohla by tak být ideálním kandidátem na zásadní transformaci.

De Bruijnová měla možnost si vybrat z několika forem, jak ložnici nastavit do takové podoby, díky níž by vytvořila více místa pro své kreativní umělecké činnosti. Mohla si pořídit novou, menší postel, nebo ji zcela odstranit a využívat ke spaní například pohovku. Namísto těchto logičtějších úvah však sáhla po zajímavější alternativě, která spočívala v zabudování plnohodnotné postele přímo do specificky vytvořené dřevěné podlahy. A tak vznikl projekt MoreFloor, sen pro minimalistické duše a zastánce takzvaného microlivingu.

Podstatou tohoto plánu, který začala De Bruijnová přetvářet ve skutečnost během svého posledního studijního ročníku, bylo vyrobení takové podlahové struktury, aby měla uvnitř dostatek prostoru pro vměstnání matrace, peřiny a polštáře. Musela proto být alespoň 30 centimetrů vysoká. Dále potřebovala navrhnout funkční mechanismus, jak rychle podlahu „otevírat“ a „zavírat“. Vhodnou variantou se stal princip padacích dveří na pantech, který by bylo možné kdykoliv otevřít a využívat postel, ale také kdykoliv zavřít a přeměnit postel na normální podlahu.

Postelí to nekončilo

Ačkoliv byl Juuliin původní plán pouze v předělání postele, uvědomila si, že využití tohoto typu podlahy je mnohem širší. Ať už jde o botník, šuplíky, poličky a tak podobně. Vše mohlo být zabudováno „pod zemí“ s jednoduchým přístupem a nadpodlahový prostor mohl být zcela čistý, respektive bez přebytečných věcí, které nemusí být vždy na očích a nejsou tak často používány. Zamířila proto do dílen, kde ve spolupráci s truhláři začala promýšlet další nástavby.

Výsledkem se staly speciální dřevěné boxy se stejnou, 30centimetrovou výškou, které však sloužily různým účelům. Jeden měl prostor na boty, druhý sekce pro oblečení a třetí nabízel takové uspořádání, které bylo ideální pro kosmetiku a další drobnější produkty. Spolu se zabudovanou postelí tak tvořily netradiční modulární systém nábytku s chytrým využitím prakticky v jakémkoliv typu bytu, aniž by nějak stísňovaly obytný prostor (vyjma zmenšení výšky od podlahy ke stropu).

Kreativita a reálná pomoc lidem v malých domácnostech

I když si De Bruijnová projektem MoreFloor prakticky řešila svůj vlastní problém s bydlením, chce jej dále rozšiřovat mezi běžnou veřejnost. Konkrétně mezi ty, kteří hledají nevšední způsob, jak si zvětšit domácnost, ale také mezi ty, jež baví přemýšlet nad bydlením jinak než ostatní. Kreativně a chytře. Nyní je však otázkou, kdy se do světa skutečně dostane – vše je zatím ve fázi prototypu a na dotaz CzechCrunche, kdy si bude možné MoreFloor na míru objednat, De Bruijnová neodpověděla.

Tak či tak, tento holandský minimalistický projekt je další ukázkou, jak je možné bydlení v dnešním světě řešit. Vzhledem k růstu cen nájmů a obecně rostoucí populaci (zejména v asijských zemí, kde je mikrobydlení velmi populární a vyhledávané) jsou podobné nápady přínosem. Za zmínku stojí i například robotický nábytek od startupu Ori, který má měnit podobu a funkčnost dle potřeb majitele.

Foto: MoreFloor; Juul de Bruijn/Facebook