New Yorku se vždy dostávalo velké pozornosti celého světa, 11. září roku 2001 to ale bylo z důvodu, který se už nesmí nikdy opakovat. Na památku strašlivých událostí i jako detailní rozbor jejich kontextu a důsledků vydal Netflix více než pětihodinovou dokumentární sérii Zlomové okamžiky: 11. září a válka proti terorismu. Filmaři v ní spolu s mnoha zásadními aktéry rekonstruují zásadní momenty několika dekád vztahu Spojených států i světa s Blízkým východem.

Přesně před dvaceti lety (v 8.46 tamního času) do severní věže Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku narazilo letadlo. Lidé okolo, kteří si toho všimnou, se zhrozí nad velkým leteckým neštěstím. V čase 9.03 ale do jižní věže WTC v plné rychlosti vletí druhé letadlo. Otřese se celá, více než 400 metrů vysoká budova, její blízké okolí a s nimi většina světa. Je zřejmé, že právě proběhl zničující teroristický útok.

Ačkoliv většina diváků záběry střetů v minulosti viděla už mnohokrát, audiovizuální zpracování a vyprávění Zlomových okamžiků jejich efekt zásadně zvyšuje. Události sledujeme opakovaně, z různých úhlů, doplněné o zděšené komentáře natáčejících. Záhy nám policisté, hasiči, přeživší a kolemjdoucí popisují své osobní zkušenosti a příběhy záchran a ztrát.

V mnohých to jistě vyvolá živé vzpomínky na to, jak před dvaceti lety vývoj útoků sami sledovali živě nebo v médiích. I když takové vzpomínky někteří nemají, nemohou se vyhnout intenzivní reakci. Pro dokumentaristy jsou ale silné záběry hlavně připomenutím a vyvoláním pocitů, prostřednictvím kterých následně dodávají komplexní historicko-politický kontext.

Zlomové okamžiky se na ploše pěti hodinových částí snaží téma podat komplexně a poměrně nestranně. První epizodě tak patří postihnutí samotných útoků, načež se vrací až do 80. let, kam lze vysledovat počátky řetězce událostí vedoucích k unesení celkem čtyř letadel islamistickými teroristy. Následují díly věnované formování reakce Bushovy vlády, invazi Afghánistánu a Iráku, masivnímu rozšíření amerických sledovacích programů nebo průběhu války proti teroru.

Byť je potírání terorismu nutné, dokument v zásadě detailně líčí mnoho různých způsobů, jak to lze provádět špatně. První a jedna z největších chyb bylo rychlé vytvoření legislativy, které Spojeným státům umožnilo invazi do Afghánistánu s cílem bojovat proti teroristické organizaci Al-Káida. Krátce po 11. září si okamžitě získalo podporu naprosté většiny obou dominantních politických stran, později se ale ukázalo, že vágní znění zákona umožnilo katastrofální kroky.

Napříč Zlomovými okamžiky pak sledujeme výpovědi amerických politiků, tehdejších vysoce postavených členů armády, FBI a CIA, kteří popisují většinou špatná rozhodnutí, byť na povrchu vedená snahou šířit demokracii a západní hodnoty. Jak přitom vysvětlují různé autority doplňované autentickými záběry, nebralo se ohled na to, co chtěli obyvatelé Afghánistánu.

Dokument mnoho významných momentů vynechává. Například v něm nepadne ani zmínka o Islámském státu, za jehož vznikem stojí podle mnohých právě Spojené státy, které rozsáhlým využitím dronů za Obamovy vlády radikalizovaly spoustu lidí. Samotný proces radikalizace způsobené jednáním Američanů nicméně prostor dostává. Filmaři dokonce mluví s bývalými lídry Tálibánu a mladými chlapci, které neustálý strach z dronů vedl do rukou radikálních hnutí.

Možná vůbec nejnáročnější je čtvrtý díl dokumentu, který se zaměřuje na dění v Afghánistánu po prvotních úspěších a válce v Iráku. Ačkoliv navenek se situace prezentuje jako dobře zvládnutá s výraznými posuny, ve skutečnosti zde panuje vojenský, politický i ekonomický chaos. Vedení země je prošpikováno korupcí, výcvik afghánských vojáků ztěžuje obrovská míra negramotnosti, stovky milionů až miliardy dolarů se investují do zbytečných nebo nefunkčních programů.

Prostřednictvím konkrétních souvislostí a čísel se tak vykresluje obraz nejdříve touze po odvetě, pak snaze nastalou situaci korigovat a v závěru naprostou bezradnost. Mnoho prostoru dostává například vězeňský tábor Guantánamo Bay, rozporuplné vztahy amerických vojáků s Afghánci nebo osobní příběhy přeživších z událostí v USA i na Blízkém východě.

Foto: Netflix

New York zaplavený prachem po pádu věží Světového obchodního centra

Kritici se shodují, že se Zlomovým okamžikům jednak daří vytvořit strhující, místy až zničující vyprávění, které mnoho široce známých útržků začleňuje do komplexního obrazu. Těm, co vše kolem americké války proti teroru detailně nestudovali, poskytuje přehled nejzásadnějších momentů umožňující další vzdělání po vlastní ose.

S náročnou otázkou, jak připomenout 11. září a jeho následky, se tak dokument Netflixu vypořádává informativním a emočně silným, byť pro některé neúplným obrazem. Na jedné straně přitom názorně podává svědectví o složitém, často zavrženíhodném fungování blízkovýchodního světa, na druhé si nebere servítky vůči západním systémům, které se ho snažily přetvořit k obrazu svému. Neříká, jestli by to bylo vůbec možné, málokdo se ostatně vůbec kdy skutečně ptal.

Před dvaceti lety při teroristických útocích na Světové obchodní centrum, Pentagon a neúspěšném útoku na Kapitol USA zemřelo téměř tři tisíce lidí. Následující reakce velké části světa naneštěstí znamenaly hlavně další stovky tisíc mrtvých a promrhané biliony dolarů. Výročí tragédie bylo nedávno završeno ukončením války v Afghánistánu ze strany Spojených států velice špatně zvládnutým odchodem vojenských jednotek ze země.