Plastová brčka se před časem objevila na pranýři, jelikož přispívají ke znečištění životního prostředí nerozložitelným materiálem. Jako ekologičtější alternativy se místo nich na trhu vyrojila brčka papírová, bambusová, kovová nebo dokonce skleněná. Právě první dva zmíněné materiály se začaly prosazovat nejvíce a brčka z nich zařadily do svého portfolia i známé fast foodové řetězce. Jenže letos vědci z Belgie přišli s tím, že brčka z papíru a bambusu často obsahují chemikálie, které škodí nejen životnímu prostředí, ale i lidskému organismu.

Belgičtí vědci se ve studii, která vyšla v akademickém časopisu Food Additives and Contaminants, zaměřili na 39 brček různých značek běžně dostupných na belgickém trhu a vyrobených z pěti materiálů: papíru, bambusu, skla, nerezové oceli a plastu. Zkoumali především obsah organických chemikálií, které se ukrývají pod zkratkou PFAS. Jde o perfluorované a polyfluorované alkylové látky, které se v případě brček používají proto, že odpuzují vodu a zvyšují tak jejich odolnost.

Jenže PFAS se řadí mezi látky, které se označují jako věčné chemikálie. Jakmile se objeví v organismu lidí či živočichů, případně v životním prostředí, běžnými cestami je nelze odstranit. Kontaminují podzemní i povrchové vody a půdu, kde se stále hromadí, čímž se dostávají i do pitné vody a potravin – za předpokladu, že se do potravinového řetězce nedostanou ještě jiným způsobem. Třeba z brček.

Ze studie totiž vyplynulo, že PFAS se objevují ve 27 značkách z 39 testovaných. Nejhůře dopadla brčka vyrobená z rostlinných materiálů. Škodliviny obsahovalo 18 z 20 papírových, čtyři z pěti bambusových a dvě z pěti skleněných brček. Jedinými brčky, která PFAS neobsahovala, byla ta nerezová.

„Ekologická brčka z rostlinných materiálů nemusí nutně představovat udržitelnější alternativu k plastovým brčkům, protože je lze považovat za další zdroj expozice PFAS u lidí a v životním prostředí. Jako nejudržitelnější alternativa se jeví brčka z nerezové oceli, která lze opakovaně používat, neobsahují PFAS a lze je plně recyklovat,“ uvádí vědci.

Není přitom zřejmé, jak ke kontaminaci PFAS a materiálů využitých pro výrobu brček dochází. Někteří výrobci mohou chemikálie používat cíleně, aby se zvýšila odolnost produktů, případně může ke kontaminaci docházet při výrobě. V případě papírových a bambusových brček ale podle vědců mohlo dojít ke znečištění už během růstu stromů a bambusu v kontaminované půdě.

Jeden z autorů studie, Tim Groffen, upozornil, že lidé nemusejí kvůli brčkům příliš panikařit. „Jde jen o velmi malý zdroj dodatečné expozice, kterému by se dalo snadno předejít, ale neočekávám, že by brčka sama o sobě byla příliš škodlivá. Všechno se však sčítá s dalšími způsoby expozice a tato kombinace by mohla mít negativní vliv na zdraví,“ uvedl pro zpravodajský server NBC news.

Neví se ani přitom to, jaký efekt přesně PFAS na lidské zdraví mají. Vystavení může být spojeno s nízkou porodní hmotností, vysokou hladinou cholesterolu, onemocněním štítné žlázy a zvýšeným rizikem rakoviny ledvin a jater. Vědci ale stále neurčili, jaké úrovně expozice těmto chemikáliím jsou problematické. Selský rozum tak radí, že je nejlepší se kontaktu s nimi co možná nejvíce vyhýbat.