Jestli vás momentálně vyvádějí z míry výkyvy počasí, tak vězte, že může být i hůř. O dost. Představte si hurikány větší než naše planeta, které nepřetržitě zuří stovky let, a teploty nižší než sto stupňů Celsia pod nulou. Asi tak to vypadá na Jupiteru, největší planetě naší sluneční soustavy. Vědci teď díky novým snímkům z vesmírného dalekohledu Jamese Webba doufají, že budou mít lepší představu o tom, co přesně se na plynném obrovi odehrává.

Astronomové v pondělí zveřejnili dvě fotografie Jupitera, planety třistaosmnáctkrát větší než Země. Jsou to podle nich nejkvalitnější obrazy tohoto plynného obra, jaké kdy zachytili. Na fotografiích nápadně vyčnívá jeho Velká rudá skvrna, gigantická bouře, která je větší než planeta Země a na Jupiteru je už pozorovatelná minimálně 350 let. Na fotografiích je bílá, což je podle americké NASA způsobené odrazy slunečních paprsků.

„Takhle jsme Jupiter ještě neviděli. Všechny ty detaily jsou úžasné. Upřímně jsme nečekali, že snímky budou tak dobré,“ řekla planetární astronomka a profesorka Kalifornské univerzity Imke de Paterová, která na pozorování Jupitera vesmírným teleskopem Jamese Webba dohlížela. Na řízení dalekohledu spolupracují NASA, ESA (Evropská vesmírná agentura) a CSA (Kanadská vesmírná agentura).

Foto: NASA

Vědci musí fotografie upravovat, aby byly pro člověka viditelné

Snímky jsou ve skutečnosti složeninou několika záběrů a planetu zachycují v infračerveném světle, které lidské oko nevidí. Vědci je proto převedli do viditelného spektra. Na obrázku výše jsou kromě Velké rudé skvrny výrazné polární záře jak na jihu, tak na severu planety. Na širším záběru jsou navíc dobře pozorovatelné i běžně obtížně viditelné Jupiterovy prstence a dva z jeho 79 měsíců, Amalthea a Adrastea.

Obrázky nejsou zajímavé jen vizuálně. Pomohou totiž vědcům získat lepší představu o tom, co se děje přímo na planetě. A lépe tak pochopit její celkové fungování. „Širší záběr velmi dobře ilustruje to, co nás na Jupiteru zajímá –⁠ jeho atmosféru, prstence a měsíce,“ uvedla de Paterová.

„Podle světlých a tmavých míst na planetě lze určit nadmořskou výšku. Takže můžeme říct, že Velká rudá skvrna je relativně vysoko v atmosféře, stejně tak plynné útvary na obou pólech,“ vysvětlila Heidi Hammelová, vědkyně, která se podílí na chodu Webbova dalekohledu. Tmavá místa jsou naopak níže.

Fotografie z teleskopu na Zem přitom neputují jako hotový soubor. Přístroj pošle data o jasu světla, které jeho senzory zachytily, do Space Telescope Science Institute v americkém Baltimoru, odkud se řídí nejen Webbův, ale i Hubbleův teleskop. Astronomové data zpracovávají a až poté vzniknou výsledné fotografie.

Informace vědci z vesmírných agentur navíc dávají k dispozici i veřejnosti, takže s nimi mohou pracovat také amatérští astronomové. Jedna z nich, Američanka Judy Schmidtová, fotografie z vesmíru zpracovává jako hobby už deset let. Podle ní se s Jupiterem jako s fotografickým modelem pracuje obtížněji než s nejvzdálenějšími kouty vesmíru, které už teleskop Jamese Webba zachytil. Důvodem je jeho rychlá rotace – jeden den na Jupiteru trvá jen deset hodin.

Nástupce Hubbleova teleskopu vesmírné agentury vypustily na konci minulého roku a od začátku léta nás Webbův dalekohled zásobuje fascinujícími snímky. Vědci doufají, že se jim díky němu podaří lépe objasnit vznik vesmíru, nový teleskop totiž dohlédne až třináct miliard let do minulosti.