V práci se věnuje vývoji softwaru nebo kopírek a 3D tiskáren. Se svou brněnskou firmou Y Soft od roku 2000 postupně pronikl do více než dvou desítek zemí po celém světě a v ročních tržbách už překonal miliardu korun. Činorodý je ale dvaačtyřicetiletý podnikatel také v politice. Nepřímo, protože jak sám říká, v politice se musí dělat příliš mnoho kompromisů –⁠ a to není pro něj. Aktuálně významně podporuje dva ze tří favoritů v prezidentské volbě a dění na dezinformační scéně ho vyprovokovalo, aby rozjel partyzánskou akci, která bude bojovat s nepravdami šířících se po internetu. „V minulé volbě měly zásadní vliv na výsledek,“ míní.

Byznysu Y Softu se daří dobře, na to si Muchna stěžovat nemůže. Při našem telefonickém rozhovoru hlásí, že tržby jeho firmy teď významně rostou, protože se už podařilo překonat největší krizi v logistice. Kvůli chybějícím čipům a zpřetrhaným vazbám v dodavatelských řetězcích měl i Y Soft problémy s dodávkami svých kopírek a dalších strojů, ale teď konečně může realizovat starší objednávky. „Všechno ještě k dispozici není, ale situace je nesrovnatelně lepší než před půl rokem,“ říká Muchna s tím, že vše teď na vlastní oči sleduje z pobočky v Singapuru, kde Y Soft působí už deset let.

Více ho však znepokojuje situace před prezidentskými volbami doma v Česku. Opět se zvyšuje aktivita dezinformační scény a podle analýzy skupiny Čeští elfové, kteří bojují na internetu proti dezinformacím a monitorují obsahy řetězových e-mailů, témata na dezinformačních webech i narativy, které se šíří v dezinformačních skupinách na Facebooku, to nejvíce schytává generál Petr Pavel a nově i Danuše Nerudová, jak píší Seznam Zprávy. Právě Pavlovi s Nerudovou sám Muchna do kampaně přispěl 1,5 milionu, respektive 200 tisíc korun.

Analytici shrnuli hlavní sdělení, která se nyní šíří ve skupinách na Facebooku, takto: „Jaroslav Bašta je jediným vlasteneckým kandidátem na prezidenta. Petr Pavel a Danuše Nerudová jsou nevolitelní vlastizrádci. Andrej Babiš je menší zlo.“ Na to Václav Muchna reagoval svým příspěvek na sociální síti LinkedIn: „Šíření dezinformací o Petru Pavlovi, kterého dlouhodobě podporuji, mě aktivizovalo k partyzánské akci. Najal jsem reklamní agenturu a budu soukromě financovat kampaň proti těmto dezinformacím. Neříkám, že to je ideální řešení, ale nemůžu sedět a nic nedělat.“

Do kampaně vloží až 800 tisíc korun. Právě takovou částkou totiž lze ze zákona přispět na kampaň bez vědomí jejího organizátora mimo oficiální limit, který je stanoven na 40 milionů. Muchna zároveň otevřel vlastní transparentní účet, na který může kdokoliv další na jeho aktivitu přispět, a v rozhovoru pro CzechCrunch vysvětluje, proč je podle něj důležité vyburcovat k angažovanosti i další kolegy z byznysu, kteří se často spojení s politikou bojí.

Jaký máte vztah k politice?
Na rozdíl od některých si myslím, že stát nelze řídit jako firmu. A protože sám firmu řídím, tak vím, že do politiky nemohu, protože politika je o kompromisech a ty jako majitel firmy příliš dělat nemůžete. Sám bych to tedy nezvládl, ale zároveň cítím potřebu jen nesedět na zadku a mudrovat. Vždy říkám, že nemám právo kritizovat, pokud nic nedělám. Proto se v politice angažuji dlouhodobě. Petru Pavlovi jsem poslal 1,5 milionu korun, předtím jsem daroval 200 tisíc i Danuši Nerudové. V minulé prezidentské volbě jsem podporoval Jiřího Drahoše a věnuji se řadě dalších aktivit.

Co je vaše primární motivace?
Snažím se razit přístup, že není špatné, když byznys podporuje politiku. To je u nás pořád tabu. Byznys přitom politiku podporoval vždy, ale nelíbí se mi, když to dělá netransparentně. Pak vznikají otázky, kdo za čím stojí. Transparentní veřejná podpora ze strany byznysu směrem k politice je ale naprosto v pořádku. Taková kultura nám zatím v Česku chybí, a proto se snažím jít příkladem. Když se bavím s lidmi v mém okolí, mnoho z nich se bojí zapojit, nechtějí míchat politiku s byznysem. Podle mě je to špatně.

Danuši Nerudovou i Petra Pavla nedávno několika miliony podpořil i zakladatel Jablotronu Dalibor Dědek. Není úplně obvyklé, aby někdo posílal peníze hned dvěma kandidátům. Berete to tak, že podporujete ty dva, které byste rád viděl na Hradě, a je vám relativně jedno, kdo vyhraje?
Ano, tak jsem k tomu přistupoval. Danuše Nerudová i Petr Pavel pro mě představují občanské kandidáty reprezentující hodnoty, které s nimi sdílím. Poslední dobou se více přikláním k panu Pavlovi, protože mi přijde, že se paní Nerudová trochu radikalizuje. Už mi to není úplně jedno, ale zdá se, že paní Nerudová teď trochu couvá, a tak věřím, že bude vše OK.

Je něco, co v prezidentském kandidátovi hledáte?
Je to kombinace mnoha faktorů, ale z hlediska byznysu jednoznačně potřebujeme mít na Hradě někoho, kdo v zahraniční politice Česko reprezentuje, nepochybuje o strukturách typu NATO, EU nebo o naší orientaci na západ. To je pro mě důležité, a to i v osobní rovině. Cítím, že patříme na západ, a chci, aby moje děti vyrůstaly v západní zemi. Česko potřebuje někoho, kdo dokáže lidi spíše spojovat, zatímco náš stávající prezident zemi bohužel dokonalým způsobem rozdělil. Generál Pavel nejspíš nedokáže zemi úplně spojit, ale myslím, že je nejvíce kvalifikovaný k tomu, aby ji spojoval.

Jak vás napadla vaše partyzánská akce na boj proti dezinformacím?
Jelikož jsem v minulé volbě podporoval Jiřího Drahoše, zblízka jsem viděl míru dezinformací, která se valila Českem a která měla velký vliv na výsledek prezidentských voleb. Dezinformace podle mého názoru zásadním způsobem přispěly k tomu, že se Zemanovu týmu povedlo aktivizovat jeho voličskou základnu. To nakonec rozhodlo o jeho výhře. Faktorů byla samozřejmě celá řada, ale tento byl klíčový. Teď zažíváme déjà vu. Dezinformační scéna se opět velmi aktivizovala. Je vidět, že má z generála Pavla strach více než z Danuše Nerudové a možná ještě více než před pěti lety z Jiřího Drahoše. To je na jednu stranu dobré znamení, ale zároveň je třeba s tím něco dělat.

A vaší odpovědí je tedy vlastní kampaň proti dezinformacím…
Nazývám to partyzánskou akcí, protože financování volební kampaně je ze zákona omezené částkou 40 milionů korun. Podle mě ji ani Petr Pavel ani Danuše Nerudová nebudou mít problém vybrati v plné výši. Navíc si myslím, že je ta částka relativně nízká, protože nebyla od přijetí tohoto zákona před dvanácti lety valorizována. A jelikož jsem nechtěl jen sedět a čekat, jak volby dopadnou, rozhodl jsem se najmout marketingovou agenturu a udělat antidezinformační kampaň, která se však nebude započítávat do zmíněného limitu. Proto je partyzánská.

Zákonem stanovené maximum v podobě 800 tisíc korun, které se do oficiální kampaně nezapočítává, dáte do kampaně buď vy sám, nebo do této výše dorovnáte příspěvky od lidí, kteří vám mohou přispívat na transparentním účtu. Kampaň už je v běhu?
Ano. Jelikož jsem připraven příspěvky dorovnat, tak už máme domluvený i rozpočet. Protože jsem však sám do kampaní obou kandidátu přispěl už 1,7 milionu korun, tak jsem přemýšlel, jakým způsobem se o další náklady podělit. Nejprve jsem zkusil ve svém byznysovém networku oslovit kolegy a vyzvat je, aby přispěli. Všichni sice říkali, že je to skvělé, ale že mi nic nedají. Úplně mě to vykolejilo. Byl jsem přesvědčen, že když napíšu třiceti podnikatelům, které znám, tak dáme dohromady půl milionu bez mrknutí oka. A najednou nic.

Jeden podnikatel poslal 300 tisíc korun, to je skvělé, ale jinak nic. Ptal jsem, proč to tak je? Lidé sice říkají, že je to skvělá aktivita, které fandí, ale podpořit ji nechtějí. Podle mě to není o penězích, ale o strachu. Česko přitom pro svou budoucnost potřebuje aktivní občanskou společnost. Jde o jeden z absolutně klíčových pilířů demokracie, a proto neustále přemýšlím, jakým způsobem společnosti více aktivizovat.

K čemu jste dospěl?
Jsme národ, který je napůl aktivní. Nevidím to tak černě, že bychom jen seděli na zadku a nic nedělali, díky tomu to u nás nedopadne jako v Maďarsku nebo v Polsku. Máme potenciál být ještě aktivnější a moje partyzánská akce může být inspirací pro další. Mnoho lidí mi v reakci na ni píše, jak jsou dezinformace strašné, na což jim říkám, ať hlavně jen nesedí na zadku a nenadávají, protože tím nic nezmění. Řada lidí má pocit, že oni sami nic nezmění, ale pokud tak bude přemýšlet každý, dopadneme nakonec jako v tom Maďarsku.

Chci ukázat, že se může zapojit opravdu kdokoliv a že nemusí nutně dávat 800 tisíc. Přispět lze i méně. Když se podívám po svém okolí, tak dary pro generála Pavla tolik neposílají miliardáři a stamilionáři, které znám osobně, ale převážně lidé ze středních a vyšších vrstev. Chci to pomoci změnit.

Jakou formou bude kampaň probíhat?
Nakoupili jsme prostor v online médiích.

Co se stane, když na transparentním účtu vyberete přes 800 tisíc korun?
Pokud bych vybral více než 800 tisíc korun, nesmíme peníze použít pro kampaň. Pokud bych vybral do milionu korun a Petr Pavel se dostal do druhého kola, mohu je v něm využít. Pokud se tak nestane, věnujeme vybrané prostředky nějaké neziskové organizaci, se kterými dlouhodobě spolupracujeme.