Pražskou knihovnu zaplavili turisté. Chtějí vidět 20 let starou stavbu z knih, která se objevila na TikToku
Takzvaná „studnice vědění“ od Mateje Kréna stojí ve foyer pražské městské knihovny už od roku 1998. Vlivem sociálních sítí se u ní fronty tvoří až teď.
U vchodu do ústřední pobočky Městské knihovny v Praze nedaleko Staroměstského náměstí je v posledních dnech neobvyklé rušno. Fronta lidí se tu táhne od vchodu na Mariánském náměstí i několik desítek metrů po chodníku. Že by se snad v Pražanech probudil nebývalý čtenářský duch? Nikoliv. Umělecké dílo Idiom, postavené ve foyer knihovny, se totiž stalo virálním hitem. A ne kvůli kultovnímu filmu Samotáři, kde se před lety objevilo.
Více než pětimetrový tubus vystavený z knih od podlahy ke stropu má na obou koncích zrcadla, čímž při pohledu otevřenou částí dovnitř vytváří dojem nekonečného tunelu knih, i proto se mu někdy říká studnice vědění. Jedná se o dílo slovenského výtvarníka Mateje Kréna. Na místě stojí už od roku 1998, dlouhé fronty se u něj ale tvoří až teď. Turisté se fotí buď u tubusu, nebo své mobily strkají přímo dovnitř, aby jimi zachytili kýženou iluzi.
Zaměstnanci knihovny, se kterými CzechCrunch na místě mluvil, jen nechápavě kroutí hlavami. Turisté se prý na dílo chodili dívat průběžně, ale jak přesně se stalo, že je teď terčem tak velkého zájmu, není nikomu přesně jasné. „Přičítáme to síle sociálních sítí, kde je Idiom ikonou. Je mezi několika ‚must see‘ v Praze a zřejmě je teď v kurzu mezi silnými influencery,“ říká Lenka Hanzlíková z knihovního oddělení komunikace.
A turisté stojící v dlouhé frontě to potvrzují. Nizozemská návštěvnice Prahy si díla všimla na Pinterestu, mladý muž z Číny zase na WeChatu. V poslední době také zviralizoval příspěvek na sociální síti TikTok, který má k dnešnímu dni přes 5,2 milionu zhlédnutí.
Foto: Jiří Svoboda/CzechCrunch
Fronta na Idiom v Ústřední městské knihovně v Praze
V neposlední řadě atrakci zpropagovali i Janek Rubeš a Honza Mikulka z kanálu Honest Guide. I Rubeš na dotaz CzechCrunche řekl, že za neobvyklými frontami vidí TikTok, Instagram a následný syndrom „všichni chceme stejnou fotku“. Kde ale virální mánie začala, lze jen těžko odhadovat.
Větší zájem už zaměstnanci knihovny zaregistrovali koncem minulého týdne, přibližně od úterý se pak tvoří fronty prakticky po celou otevírací dobu. Zájemců prý bylo dokonce tolik, že snadno zaplnili celé foyer, čímž komplikovali přístup lidem, kteří mířili do knihovny pro výpůjčku nebo za studiem.
Ve čtvrtek tak začali zaměstnanci frontu organizovat – jedny ze tří vstupních dveří určili právě pro přístup k Idiomu. Pokud návštěvník mířící výhradně za ním využije jiný vchod, upozorní ho informační cedule nebo přítomní zaměstnanci. Ti se u Idiomu střídají a občas zasahují, když lidé chtějí lézt dovnitř nebo se do tubusu příliš naklání. Pokud by zájem trval, knihovna přistoupí k dalším opatřením.
„Pamětníci hovoří o tom, že naposledy byla Ústřední knihovna v takovém obležení v dubnu roku 1998, kdy byla otevřena po tříleté rekonstrukci,“ říká Hanzlíková.
„Turisty skutečně zajímá pouze toto dílo, do knihovny nevstoupí, do galerie vystoupá, promile z nich. A je to škoda, Ústřední knihovna je uměleckým dílem sama o sobě. Stačí se i rozhlédnout po vstupní hale a pohlédnout na Sejpkovy vitráže, v centrální hale je zase nádherně vyvedený malovaný strop podle návrhu Františka Kysely,“ dodává mluvčí pražské městské knihovny.
Idiom je složen z osmi tisíc knih, které na jeho vytvoření darovala sama knihovna. Dostal se dokonce do průvodce Lonely Planet a na obálku vědeckého časopisu Science. Matej Krén se zaměřuje právě na umělecké instalace z knih. Podobnou té, která je v centru Prahy, vytvořil už v roce 1994 v brazilském Sao Paulu.
V práci se věnuje vývoji softwaru nebo kopírek a 3D tiskáren. Se svou brněnskou firmou Y Soft od roku 2000 postupně pronikl do více než dvou desítek zemí po celém světě a v ročních tržbách už překonal miliardu korun. Činorodý je ale dvaačtyřicetiletý podnikatel také v politice. Nepřímo, protože jak sám říká, v politice se musí dělat příliš mnoho kompromisů – a to není pro něj. Aktuálně významně podporuje dva ze tří favoritů v prezidentské volbě a dění na dezinformační scéně ho vyprovokovalo, aby rozjel partyzánskou akci, která bude bojovat s nepravdami šířících se po internetu. „V minulé volbě měly zásadní vliv na výsledek,“ míní.
Byznysu Y Softu se daří dobře, na to si Muchna stěžovat nemůže. Při našem telefonickém rozhovoru hlásí, že tržby jeho firmy teď významně rostou, protože se už podařilo překonat největší krizi v logistice. Kvůli chybějícím čipům a zpřetrhaným vazbám v dodavatelských řetězcích měl i Y Soft problémy s dodávkami svých kopírek a dalších strojů, ale teď konečně může realizovat starší objednávky. „Všechno ještě k dispozici není, ale situace je nesrovnatelně lepší než před půl rokem,“ říká Muchna s tím, že vše teď na vlastní oči sleduje z pobočky v Singapuru, kde Y Soft působí už deset let.
Více ho však znepokojuje situace před prezidentskými volbami doma v Česku. Opět se zvyšuje aktivita dezinformační scény a podle analýzy skupiny Čeští elfové, kteří bojují na internetu proti dezinformacím a monitorují obsahy řetězových e-mailů, témata na dezinformačních webech i narativy, které se šíří v dezinformačních skupinách na Facebooku, to nejvíce schytává generál Petr Pavel a nově i Danuše Nerudová, jak píšíSeznam Zprávy. Právě Pavlovi s Nerudovou sám Muchna do kampaně přispěl 1,5 milionu, respektive 200 tisíc korun.
Analytici shrnuli hlavní sdělení, která se nyní šíří ve skupinách na Facebooku, takto: „Jaroslav Bašta je jediným vlasteneckým kandidátem na prezidenta. Petr Pavel a Danuše Nerudová jsou nevolitelní vlastizrádci. Andrej Babiš je menší zlo.“ Na to Václav Muchna reagoval svým příspěvek na sociální síti LinkedIn: „Šíření dezinformací o Petru Pavlovi, kterého dlouhodobě podporuji, mě aktivizovalo k partyzánské akci. Najal jsem reklamní agenturu a budu soukromě financovat kampaň proti těmto dezinformacím. Neříkám, že to je ideální řešení, ale nemůžu sedět a nic nedělat.“
Do kampaně vloží až 800 tisíc korun. Právě takovou částkou totiž lze ze zákona přispět na kampaň bez vědomí jejího organizátora mimo oficiální limit, který je stanoven na 40 milionů. Muchna zároveň otevřel vlastní transparentní účet, na který může kdokoliv další na jeho aktivitu přispět, a v rozhovoru pro CzechCrunch vysvětluje, proč je podle něj důležité vyburcovat k angažovanosti i další kolegy z byznysu, kteří se často spojení s politikou bojí.
Jaký máte vztah k politice?
Na rozdíl od některých si myslím, že stát nelze řídit jako firmu. A protože sám firmu řídím, tak vím, že do politiky nemohu, protože politika je o kompromisech a ty jako majitel firmy příliš dělat nemůžete. Sám bych to tedy nezvládl, ale zároveň cítím potřebu jen nesedět na zadku a mudrovat. Vždy říkám, že nemám právo kritizovat, pokud nic nedělám. Proto se v politice angažuji dlouhodobě. Petru Pavlovi jsem poslal 1,5 milionu korun, předtím jsem daroval 200 tisíc i Danuši Nerudové. V minulé prezidentské volbě jsem podporoval Jiřího Drahoše a věnuji se řadě dalších aktivit.
Co je vaše primární motivace? Snažím se razit přístup, že není špatné, když byznys podporuje politiku. To je u nás pořád tabu. Byznys přitom politiku podporoval vždy, ale nelíbí se mi, když to dělá netransparentně. Pak vznikají otázky, kdo za čím stojí. Transparentní veřejná podpora ze strany byznysu směrem k politice je ale naprosto v pořádku. Taková kultura nám zatím v Česku chybí, a proto se snažím jít příkladem. Když se bavím s lidmi v mém okolí, mnoho z nich se bojí zapojit, nechtějí míchat politiku s byznysem. Podle mě je to špatně.
Foto: Y Soft
Václav Muchna, spoluzakladatel a CEO společnosti Y Soft
Danuši Nerudovou i Petra Pavla nedávno několika miliony podpořil i zakladatel Jablotronu Dalibor Dědek. Není úplně obvyklé, aby někdo posílal peníze hned dvěma kandidátům. Berete to tak, že podporujete ty dva, které byste rád viděl na Hradě, a je vám relativně jedno, kdo vyhraje? Ano, tak jsem k tomu přistupoval. Danuše Nerudová i Petr Pavel pro mě představují občanské kandidáty reprezentující hodnoty, které s nimi sdílím. Poslední dobou se více přikláním k panu Pavlovi, protože mi přijde, že se paní Nerudová trochu radikalizuje. Už mi to není úplně jedno, ale zdá se, že paní Nerudová teď trochu couvá, a tak věřím, že bude vše OK.
Je něco, co v prezidentském kandidátovi hledáte? Je to kombinace mnoha faktorů, ale z hlediska byznysu jednoznačně potřebujeme mít na Hradě někoho, kdo v zahraniční politice Česko reprezentuje, nepochybuje o strukturách typu NATO, EU nebo o naší orientaci na západ. To je pro mě důležité, a to i v osobní rovině. Cítím, že patříme na západ, a chci, aby moje děti vyrůstaly v západní zemi. Česko potřebuje někoho, kdo dokáže lidi spíše spojovat, zatímco náš stávající prezident zemi bohužel dokonalým způsobem rozdělil. Generál Pavel nejspíš nedokáže zemi úplně spojit, ale myslím, že je nejvíce kvalifikovaný k tomu, aby ji spojoval.
Jak vás napadla vaše partyzánská akce na boj proti dezinformacím? Jelikož jsem v minulé volbě podporoval Jiřího Drahoše, zblízka jsem viděl míru dezinformací, která se valila Českem a která měla velký vliv na výsledek prezidentských voleb. Dezinformace podle mého názoru zásadním způsobem přispěly k tomu, že se Zemanovu týmu povedlo aktivizovat jeho voličskou základnu. To nakonec rozhodlo o jeho výhře. Faktorů byla samozřejmě celá řada, ale tento byl klíčový. Teď zažíváme déjà vu. Dezinformační scéna se opět velmi aktivizovala. Je vidět, že má z generála Pavla strach více než z Danuše Nerudové a možná ještě více než před pěti lety z Jiřího Drahoše. To je na jednu stranu dobré znamení, ale zároveň je třeba s tím něco dělat.
A vaší odpovědí je tedy vlastní kampaň proti dezinformacím… Nazývám to partyzánskou akcí, protože financování volební kampaně je ze zákona omezené částkou 40 milionů korun. Podle mě ji ani Petr Pavel ani Danuše Nerudová nebudou mít problém vybrati v plné výši. Navíc si myslím, že je ta částka relativně nízká, protože nebyla od přijetí tohoto zákona před dvanácti lety valorizována. A jelikož jsem nechtěl jen sedět a čekat, jak volby dopadnou, rozhodl jsem se najmout marketingovou agenturu a udělat antidezinformační kampaň, která se však nebude započítávat do zmíněného limitu. Proto je partyzánská.
Zákonem stanovené maximum v podobě 800 tisíc korun, které se do oficiální kampaně nezapočítává, dáte do kampaně buď vy sám, nebo do této výše dorovnáte příspěvky od lidí, kteří vám mohou přispívat na transparentním účtu. Kampaň už je v běhu?
Ano. Jelikož jsem připraven příspěvky dorovnat, tak už máme domluvený i rozpočet. Protože jsem však sám do kampaní obou kandidátu přispěl už 1,7 milionu korun, tak jsem přemýšlel, jakým způsobem se o další náklady podělit. Nejprve jsem zkusil ve svém byznysovém networku oslovit kolegy a vyzvat je, aby přispěli. Všichni sice říkali, že je to skvělé, ale že mi nic nedají. Úplně mě to vykolejilo. Byl jsem přesvědčen, že když napíšu třiceti podnikatelům, které znám, tak dáme dohromady půl milionu bez mrknutí oka. A najednou nic.
Hlavně ať lidé jen nesedí na zadku a nenadávají, protože tím nic nezmění.
Jeden podnikatel poslal 300 tisíc korun, to je skvělé, ale jinak nic. Ptal jsem, proč to tak je? Lidé sice říkají, že je to skvělá aktivita, které fandí, ale podpořit ji nechtějí. Podle mě to není o penězích, ale o strachu. Česko přitom pro svou budoucnost potřebuje aktivní občanskou společnost. Jde o jeden z absolutně klíčových pilířů demokracie, a proto neustále přemýšlím, jakým způsobem společnosti více aktivizovat.
K čemu jste dospěl? Jsme národ, který je napůl aktivní. Nevidím to tak černě, že bychom jen seděli na zadku a nic nedělali, díky tomu to u nás nedopadne jako v Maďarsku nebo v Polsku. Máme potenciál být ještě aktivnější a moje partyzánská akce může být inspirací pro další. Mnoho lidí mi v reakci na ni píše, jak jsou dezinformace strašné, na což jim říkám, ať hlavně jen nesedí na zadku a nenadávají, protože tím nic nezmění. Řada lidí má pocit, že oni sami nic nezmění, ale pokud tak bude přemýšlet každý, dopadneme nakonec jako v tom Maďarsku.
Chci ukázat, že se může zapojit opravdu kdokoliv a že nemusí nutně dávat 800 tisíc. Přispět lze i méně. Když se podívám po svém okolí, tak dary pro generála Pavla tolik neposílají miliardáři a stamilionáři, které znám osobně, ale převážně lidé ze středních a vyšších vrstev. Chci to pomoci změnit.
Jakou formou bude kampaň probíhat? Nakoupili jsme prostor v online médiích.
Co se stane, když na transparentním účtu vyberete přes 800 tisíc korun? Pokud bych vybral více než 800 tisíc korun, nesmíme peníze použít pro kampaň. Pokud bych vybral do milionu korun a Petr Pavel se dostal do druhého kola, mohu je v něm využít. Pokud se tak nestane, věnujeme vybrané prostředky nějaké neziskové organizaci, se kterými dlouhodobě spolupracujeme.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.