Přes sto tisíc zachráněných balíčků potravin v Penny či Starbucks. Český projekt bojuje proti plýtvání

Díky platformě Nesnězeno mohou podniky nabídnout se slevou jídlo, které by se jinak vyhodilo. Společně s Maďary navíc expandují.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

nesnezeno-penny

Foto: Nesnězeno

Jakub Henni (vpravo), zakladatel Nesnězeno, které bojuje proti plýtvání jídlem

1Zobrazit komentáře

Plýtvání potravinami je globální problém – až třetina veškerého vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí. Česká platforma Nesnězeno ve spolupráci s několika tuzemskými řetězci už několik let ukazuje, jak se dá zbytečnému vyhazování potravin alespoň částečně zabránit. Jen v Penny, se kterým zahájila spolupráci loni v dubnu, se povedlo prodat přes sto tisíc balíčků, v rámci kterých zákazníci dostávají zboží, jemuž se blíží datum spotřeby. Další desítky tisíc prodaných balíčků hlásí také kavárenská síť Starbucks. Celkově se dosud Nesnězenu podařilo v Česku zachránit přes půl milionu potravinových balíčků.

Princip fungování celé platformy je jednoduchý. Zákazník si v aplikaci nebo na webu zvolí nejbližší prodejnu Penny, pobočku Starbucks či dalších partnerů, mezi které se řadí restaurace, kavárny či hotely jako Hilton, Paul, La Donuteria, Minit, Forky’s, Trdlokafe, Cukrářství Martinák či Goodlok, a objedná si předpřipravený balíček potravin. Třeba v případě Penny se v něm nejčastěji nachází pečivo, ovoce, zelenina nebo mléčné výroby, jimž se blíží datum spotřeby. Minimální hodnota jednoho balíčku v tomto supermarketu činí 160 korun, přičemž k vyzvednutí je za 79 korun, takže jde o slevu padesát procent.

Nesnězeno spustilo s Penny pilotní projekt loni v dubnu, načež se celý program díky silné poptávce rozšířil až do současných dvou set prodejen po celém Česku. Nakupovat zvýhodněné balíčky brzy procházejících potravin tak mohou zákazníci v téměř polovině obchodů Penny, kde se i díky této spolupráci mají každý den ušetřit téměř tři tuny potravin. „Úspěch spolupráce ukazuje, že záchrana jídla je velmi účinným nástrojem ke snižování nadbytků pro mezinárodní prodejce, jako je právě Penny,“ říká Jakub Henni, spoluzakladatel Nesnězeno, které se předloni spojilo se svým maďarským konkurentem Munch.

munch-founders-min

Foto: Nesnězeno

Zakladatelé platformy Munch s Jakubem Hennim z Nesnězeno (uprostřed)

Munch založili v roce 2020 Botond Zsoldos, Bence Zwecker, Albert Wettstein a Kirill Perepelica a také jejich platformu využívají restaurace, pekárny, obchody s potravinami či hotely k prodeji svých nespotřebovaných potravin za snížené ceny. V listopadu 2022 se český a maďarský projekt propojily. Společně aktuálně mají přes 3,5 tisíce partnerů, se kterými zachránili v Česku, na Slovensku a v Maďarsku více než 2,5 milionu balíčků potravin.

Munch je stoprocentním majitelem Nesnězena. Začátkem letošního roku firmy oznámily další investiční kolo od fondů z Velké Británie a Spojených států, projekt je zatím v červených číslech.

Úspěšně se v Česku rozvíjí také spolupráce s řetězcem Starbucks, kterou Nesnězeno zahájilo už v roce 2020. Šlo o jeden z prvních řetězců, které se k platformě připojily, a do dnešního dne v rámci osmdesáti poboček v pěti českých městech prodal svým zákazníkům přes 35 tisíc balíčků. Jejich součástí jsou nejen kávové produkty, ale také třeba zákusky a další. Jakub Henni navíc připomíná, že přeprodávání jídel, která by jinak skončila v koši, může některým podnikům vygenerovat příjmy třeba i v hodnotě měsíčního platu zaměstnance.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Před několika týdny do Česka vstoupil další hráč v této oblasti, dánský projekt Too Good to Go, který funguje již v osmnácti zemích. Od svého spuštění v roce 2016 měl pomoci zachránit před plýtváním více než 330 milionů jídel a tvrdí, že s 95 miliony registrovaných uživatelů a 160 tisíci aktivními partnery provozuje největší světový trh s přebytečnými potravinami. Pořídit si v jeho aplikaci mohou zákazníci takzvané dobrovaky, do nichž podniky dávají různé potraviny, které jim zbyly. Zapojené jsou cukrárny Myšák či La Donuteria, pekárny Krafin, italské restaurace Palatino & Nominanza nebo dejvické bistro Šodó a kavárny Costa Coffee.

Co na příchod nového konkurenta říká Jakub Henni z Nesnězeno? „Naším hlavním konkurentem je plýtvání jídla samotné. Proto vítáme každý projekt, který nám, ať už přímo nebo nepřímo, konkuruje. Máme všichni před sebou hromadu práce, než se nám podaří situaci ohledně plýtvání jídla v Česku zlepšit. Odlišujeme se především v silném pokrytí v regionech, aktuálně jsme v sedmi a do příštího roku bychom chtěli být ve všech krajích,“ říká šéf projektu, který společně s Munchem působí v Česku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku a chystá se do dalších zemí střední a východní Evropy.

Plasty mění na olej a z něj opět dělá plast. Český startup tím nahrazuje ropu a nabírá sto milionů

Michal Pivrnec mimo jiné založil největší šipkařský e-shop v Česku, teď buduje startup Green Future, se kterým řeší problém s plasty.

Peter BrejčákPeter Brejčák

green_future_michal-pivrnec-2

Foto: Green Future

Zakladatel Green Future Michal Pivrnec

2Zobrazit komentáře

Podle analýzy sdružení Plastic Europe bylo předloni v Evropě recyklováno necelých 28 procent plastového odpadu. Český Green Future chce pomoci tento poměr výrazně navýšit, kdy díky technologii dokáže plasty proměnit na speciální olej s vlastnostmi, jako má ropa, a využít jej na další výrobu plastů. To zaujalo také investora, který startupu posílá sto milionů korun. Přinášíme přehled nejdůležitějších informací.

Zainvestovaný startup: Green Future

Kdo investuje: Andělský investor, který si přeje zůstat v anonymitě.

Kolik a v jakém kole: 100 milionů korun ve druhém kole

Kolik již startup získal: V prvním kole od svých zakladatelů a akcionářů více než 100 milionů korun na vývoj, provoz a stavbu první jednotky.

green_future_michal-pivrnec_plastovy-odpad-min

Foto: Green Future

Zakladatel Green Future Michal Pivrnec

Co Green Future dělá: Provozuje technologii termochemické recyklace plastů připravenou pro komerční využití. Ta umožňuje proměnit většinu druhů plastů v pyrolýzní olej, který má stejné vlastnosti jako ropa. Green Future tak podle svých zakladatelů jako vůbec první přináší do recyklace plastů opravdovou cirkularitu, protože si jejich technologie poradí i s plasty, které se v současnosti pouze spalují nebo skládkují. Produkt v podobě pyrolýzního oleje dokáže při výrobě plně nahradit ropu, z plastu tak vzniká znovu plast.

Sídlo startupu: První technologie termochemické recyklace plastů stojí ve Dvorcích u Bruntálu. Green Future v současnosti pracuje na přípravě dalších dvou recyklačních areálů v Česku v Červených Pečkách a Velkých Pavlovicích. První zahraniční areál se v současnosti připravuje u rakouské obce Hauskirchen. V dalších zemích, jako je Německo, Polsko nebo Švýcarsko, probíhá výběr lokalit a jednání a zjišťování legislativy pro stavbu recyklačních center.

Zakladatel: Green Future založil v roce 2021 za pomoci investorů Michal Pivrnec. Ještě před tím ho svedl na podnikatelskou dráhu šipkový sport, kterému se věnoval od mládí. Po vysoké škole založil a následně vybudoval největší e-shop se šipkovým zbožím v Česku. Odskočil si i k developmentu a jako investor se účastnil výstavby bytových domů nebo vodní elektrárny na Labi.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak je startup velký: Letos plánuje dosáhnout tržeb 30 milionů korun, loni vykázal ztrátu téměř devět milionů. Jeho tým čítá deset lidí.

Proč je to zajímavé: „Potenciál Green Future je v unikátní technologii pro termochemickou recyklaci plastů, která jako jediná známá na světě prokazatelně funguje v ekonomickém i ekologickém provozu. To nás staví do role first mover advantage, které chceme co nejvíce využít. Spojujeme se proto s partnery, kteří vnímají jedinečnost naší situace, která nabízí potenciál nejen ovládnout, ale vůbec vytvořit evropský trh s pyrolýzním olejem,“ komentuje Pivrnec.

Na co startup plánuje využít investici: Investice bude využita na budování recyklačních center nejen v Česku, ale i v okolních státech Evropy. Green Future věří, že mu to umožní využít technologický náskok v rychlém obsazení trhu. Do deseti let pak chce ovládat deset procent evropského trhu s plasty, což by představovalo obrat asi 3,3 miliardy eur ročně.

Vše o startupových investicích