Nesnězeno před vyhozením zachránilo 300 tisíc jídel. Spojilo se s Maďary, společně šli na Slovensko

Projekt u nás navázal spolupráci například s řetězcem Penny, zároveň hlásí investici v desítkách milionů korun.

Peter BrejčákPeter Brejčák

munch-international-team-min

Foto: Nesnězeno

Mezinárodní tým projektu Nesnězeno po fúzi s maďarským Munchem

0Zobrazit komentáře

Funguje jednoduše. Restaurace, kavárny nebo další podniky v aplikaci nabídnou balíček s přebytky jídla, který musí být zlevněný minimálně o padesát procent z původní ceny. Uživatel si to koupí, na místě vyzvedne a pomůže tak ušetřit jídlo, které by jinak pravděpodobně skončilo v koši. Projekt Nesnězeno funguje již pět let a nyní oznámil, že se spojil se svým maďarským protějškem Munch a společně získali investici.

Jen v Česku aktuálně Nesnězeno registruje 1 400 podniků a aplikaci si u nás stáhlo pět set tisíc uživatelů. „Zachránili jsme přes tři sta tisíc porcí jídla v hodnotě téměř dvacet milionů korun,“ přibližuje pro CzechCrunch spoluzakladatel projektu Jakub Henni. Nesnězeno začínalo jako studentský projekt, za kterým kromě Henniho stála i Michaela Gregorová.

Jejich cílem bylo bojovat proti plýtvání jídlem v brněnských restauracích a kavárnách přes facebookovou stránku. V roce 2019 spustili mobilní aplikaci a působnost rozšířili i do supermarketů, pekáren a dalších obchodů s jídlem, navíc také geograficky do dalších měst v Česku. Gregorová z projektu odešla předloni v únoru, kdy prodala svůj podíl Hennimu. Projekt se ale vyvíjel dál. Loni v listopadu proběhla fúze s maďarským protějškem Munch.

Jak ke spojení vůbec došlo? „Se zakladateli Munch jsme byli v kontaktu na LinkedInu, kde mě oslovili. Hned po druhém setkání přišli s nápadem fúze, díky které bychom se stali největší platformou proti plýtvání jídlem v regionu a zároveň díky mezinárodnímu přesahu zajímavějším startupem pro investory,“ přibližuje Henni. Obě společnosti navíc chtěly expandovat na Slovensko, proto jim dávalo smysl síly spojit místo toho, aby si konkurovaly. Došlo tak k fúzi. Původní podílníci ve firmě zůstali.

zakladatele_nesnezeno

Foto: Nesnězeno

Zakladatelé Nesnězena Michaela Gregorová a Jakub Henni

Nyní již společně zastřešují přes 2 200 partnerů a napříč zeměmi už mají milion stažení aplikace. V dubnu oba projekty vstoupily také na zmiňované Slovensko, kde působí pod značkou Munch a mají asi čtyřicet aktivních partnerů. „Zatím fungujeme v Bratislavě, kde máme zapojené například všechny kavárny Starbucks – fungují s námi také v Česku a Maďarsku,“ přidává podrobnosti Henni.

V aplikaci si uživatelé mohou prohlížet nabídky různých prodejců jídla od malých kaváren či cukráren přes restaurace i velké sítě. Nově spolupracuje také se supermarkety Spar a Interspar v Maďarsku či s řetězcem Penny v Česku. Tato spolupráce je nyní ve fázi pilotního testování a zapojených je sedm poboček v Praze. V blízké době má dojít na rozšíření i do dalších měst včetně Brna, Olomouce a Ostravy, později možná i dále.

Z pohledu uživatelů Penny na prodejně vytvoří balíček ze zbylých potravin jako ovoce, zelenina, mléčné výrobky, pečivo či uzeniny v původní hodnotě minimálně 160 korun. V aplikaci pak balíček nabídne za 79 korun a uživatel si jej může vyzvednout na pokladně. „Nabídnuté balíčky se většinou prodají v rámci několika minut,“ pochvaluje si Henni. Byznys model Nesnězena je přitom obecně postavený na provizi z prodeje partnera a za poslední rok prý společně s Munchem obratově narostly na desetinásobek, konkrétní čísla však neprozrazují.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Projekt zaujal také investory. Blíže nespecifikované desítky milionů korun do firmy vložil český fond Tilia Impact Ventures, maďarští Fiedler Capital a BNL Start Partners či slovinští Silicon Gardens s přispěním andělských investorů Petera Zaborzkyho a Martina Ducháčka. Prostředky mají posloužit na růst ve střední a východní Evropě zahrnující země jako Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Rumunsko, Řecko i Bulharsko.

„Globální potravinový řetězec trpí strukturálními nedostatky, od způsobu výroby potravin až po jejich spotřebu. Nakonec zhruba třetina vyprodukovaných potravin skončí jako odpad. Munch má jedinečnou pozici tento status quo změnit, počínaje regionem střední a východní Evropy. Pevně věříme v jejich produkt, tým a jejich schopnost škálovat tento dopad v celosvětovém měřítku,“ říká Petr Vítek, partner a spoluzakladatel Tilia Impact Ventures.

Zatímco nedávné investiční kolo posílilo pozici Nesnězena a Munche na současných trzích, ambice společnosti sahají výše. „Pevně věříme, že startup ze středovýchodní Evropy s ekologickým dopadem vyroste v globálního hráče. Doposud jsme ukázali pouze zlomek našeho potenciálu a soustředíme se na další investiční kola, díky kterým posuneme naši vizi dopředu,“ věří ředitel Munche Bence Zwecker.

Programy zaměstnaneckých akcií v Česku nefungují. Startupoví právníci radí, jak na ně

Advokátní kancelář Mavericks představila novou příručku, v níž analyzuje současný stav ESOPů v Česku a popisuje základní alternativy.

Peter BrejčákPeter Brejčák

ditrych

Foto: Mavericks

Tomáš Ditrych, zakladatel advokátní kanceláře Mavericks

0Zobrazit komentáře

Jde o jeden z nejefektivnějších způsobů, jak nalákat nové lidi do firmy a zároveň podpořit loajalitu těch stávajících. Zaměstnanecké opční programy, označované anglickou zkratkou ESOP, totiž umožňují získat po určité době podíl ve společnosti a přímo se tak podílet na jejích úspěších i růstu hodnoty. V Česku je ale takový nástroj kvůli nevýhodnému daňovému režimu téměř nevyužitelný. A nejen startupy hledají způsoby, jak je v souladu s legislativou nabídnout rozumnou formou – většinou pomocí virtuálních podílů.

Pokud firma nastaví ESOP klasickým způsobem, zaměstnanec musí ze získaného podílu odvádět daně již předtím, než z něj vidí jedinou korunu. Jak upozorňuje Tomáš Ditrych z advokátní kanceláře Mavericks, podíl tak může podléhat až dvojnásobnému zdanění i odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

„O problému se začalo hovořit na institucionální úrovni už v roce 2021 a dosud se nic nezměnilo. Česku a jeho podnikatelům tak podle našeho názoru může ujet vlak oproti západní Evropě,“ shrnuje Ditrych. Odkazuje přitom na iniciativu Evropské komise s názvem Startup Nation Standards, jejímž cílem je vytvořit právní rámec, který by šel vstříc realitě a potřebám dnešních startupů.

K iniciativě oficiálně přistoupilo také Česko, zatím se však čeká na reálné dopady. V poslední době po úpravě zaměstnaneckých opčních programů v daňovém systému volá také nová iniciativa #ESOPasap, za níž stojí nebo ji jinak podporuje téměř stovka subjektů jako investiční skupina Miton, konkrétní podnikatelé jako Tomáš Čupr, startupy, právníci i fondy. Partnerem je také CzechCrunch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

ESOP (z anglického Employee Stock Options Plan) dává zaměstnancům možnost po uplynutí určité doby získat majetkový podíl, skrze který se podílí na finančních výsledcích společnosti a jejím případném prodeji. Za současných daňových pravidel se však z pohledu zaměstnanců jedná spíše o danajský dar, upozorňuje Ditrych.

Podíl totiž musí zaměstnanci zdanit hned při jeho nabytí, ačkoliv z něj v daném okamžiku neplyne žádný peněžitý příjem a jeho budoucí hodnota je nejistá. To je problém zejména u dynamicky se rozvíjejících technologických společností, které si takový daňový náklad v naprosté většině případů nemohou dovolit a uchylují se proto k alternativním – takzvaným fantomovým či virtuálním – motivačním schématům. Advokátní kancelář Mavericks tyto formy a jejich výhody i nevýhody popisuje v nové příručce, která analyzuje české legislativní prostředí. Před několika lety podobnou analýzu přinesl také fond Y Soft Ventures.

Klasický opční program z pohledu zaměstnance

+ Více času na rozhodnutí, zda zaměstnanec skutečně opci využije (podle toho, jak se vyvíjí situace ve firmě a její hodnota).

+ Po splnění podmínek a využití opce se stává skutečným společníkem či akcionářem.

– Několikanásobné zdanění, a to i za situace, kdy zaměstnanec nemá žádný příjem ze získaných podílů.

Klasický opční program z pohledu společnosti

– Zaměstnanec společně s podíly či akciemi získává i práva spojená s podílem, která z nich nelze odejmout, jako právo účasti na valné hromadě, právo na informace v s. r. o., nebo na vysvětlení v akciové společnosti.

– I akcie či podíly bez hlasovacích práv mohou komplikovat rozhodování valné hromady.

Zdroj: Mavericks

V případě virtuálních podílů se společnosti dobrovolně zavazují, že zaměstnancům v programu při sjednané události, jako je prodej či takzvaný exit, vyplatí finanční částku odpovídající hodnotě reálného podílu. Podle Ditrycha přitom právě virtuální podíly dávají v českém prostředí velký smysl.

„Zaměstnanec sice nemá skutečný podíl a nepodílí se na zisku, ale z hlediska daní nemusí nic platit až do chvíle, kdy se ‚jeho‘ virtuální podíl prodá,“ popisuje advokát s tím, že to ale stále není optimální cesta. Tou by byl klasický model, který dovolí zaměstnancům držet reálný podíl ve společnosti za rozumných daňových podmínek. „Tedy aby daně platil tehdy, kdy z podílu skutečně má nějaký příjem, typicky tedy při prodeji takového podílu zaměstnancem třetí osobě,“ dodává Ditrych.

Virtuální opční programy

+ Odložení zdanění až do okamžiku výplaty bonusu (zpravidla okamžik, kdy nastává takzvaný exit event). Zaměstnanec, respektive společnost již mají v takovém okamžiku daně z čeho zaplatit.

– Nefungují jako rovnocenné alternativy klasického opčního programu. Zaměstnanec nezískává skutečný podíl ve společnosti, což oslabuje motivační funkci.

– Zdanění těchto typů opčních programů je vysoké pro zaměstnavatele i pro zaměstnance.

– Osvobození od daně z příjmu v důsledku splnění časového testu v daném případě nepřichází v úvahu.

Zdroj: Mavericks