Připomínka zašlého věhlasu. Architektům se podařilo obnovit dům sklářského mistra z 19. století
V Českých Milovech 19. století žily stovky sklářů i řemeslníků a sklo se odtud dováželo do celého světa. Staré časy připomíná precizní rekonstrukce.
Studio Cuboid Architekti obnovilo původní podobu domu sklářského mistra
Sklářským řemeslem je proslavený zejména sever Česka, v 19. století ale získala světový věhlas i huť, která vyrostla v Českých Milovech na Vysočině. Staré časy zde dnes připomíná jen několik málo staveb, mezi nimi i dům ředitele sklárny, který byl vybudován v roce 1835. Posledních deset let procházel důkladnou rekonstrukcí, jež mu vrátila jeho původní ráz.
Sklářství má na Žďársku velmi bohatou historii a právě v Českých Milovech vyrostla sklářská osada, jejíž huť zaměstnávala 45 sklářů. V době největšího rozpuku se sklo z této malé osady exportovalo do Evropy i do zámoří, například do Ameriky, Turecka nebo Arábie. Jenže v roce 1886 sklárna zanikla, jelikož neobstála v konkurenci těch severočeských, které měly lepší přístup k železnici.
Ze sklářského areálu zbylo jen pár zdí huti a ruina skladu. Jediná zděná budova, která se dochovala, byl skelmistrovský dům. Ten ve 20. století sloužil jako hájovna a po druhé světové válce začal chátrat. Naštěstí se však dochovaly cenné nákresy jak celé osady, tak samotné budovy, na nichž se ukázalo, že její součástí byla také vlastní zvonice.
„Při naší práci jsme vycházeli z dochovaných původních plánů. Podle nich jsme obnovili symetrickou kompozici stavby, inspirovali se při obnově fasád a doplnili zaniklou zvoničku. Všechny dochované stavební prvky jsme nechali obnovit zručnými místními řemeslníky a doplňovali je prvky soudobými,“ uvádějí architekti ze studia Cuboid Architekti, kterým investor rekonstrukci svěřil.
Výrazným prvkem interiéru je trámový strop
Rekonstrukce vzhledem ke svému rozsahu trvala celou dekádu. Bylo potřeba obnovit dřevěný krov, odvodnit celou konstrukci, stejně tak i udělat kompletně novou střechu. Z části se také podařilo zachránit původní opukovou podlahu, která je položena v jedné místnosti.
„Díky velkorysosti klienta jsme měli možnost vytvořit komplexní architektonické dílo, od sanace stavby až po detailní návrh jednotlivých prvků jejího interiéru. Budova tak byla přestavěna na pohodlné obytné stavení, a protože její majitel je sběratel užitého skla, součástí stavby bude v blízké budoucnosti i veřejná galerie jeho sbírky,“ dodávají architekti.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Dům tak ožije nejen obyvateli, kteří v něm budou moci pohodlně přenocovat, ale také výletníky, kteří se sem v budoucnu vypraví za historií českého sklářství. Obytná je celá východní část domu, kde se nachází obývací pokoj, prostorná kuchyň, sauna, ložnice a hygienické a provozní zázemí. Obývací pokoj zútulňuje krb, který svým tvarem připomíná sklářskou pec.
„V západní polovině přízemí, která původně sloužila hospodářským účelům, je galerie skla a vinárna. V podkroví jsou dva hostinské pokoje a prostorná půda, sloužící k pořádání společenských akcí. Stávající klenuté sklepení je využito jako sklad a vinný sklep,“ vyjmenovává studio Cuboid Architekti.
V celém interiéru převažuje spíše tradiční pojetí, které se však místy prolíná s moderními prvky, zejména co se některých kusů nábytku týče. Například kuchyň, jídelní stůl a lavice jsou pak vyrobeny na míru podle návrhu architektů. Stavba je vytápěna tepelným čerpadlem, které je připojeno ke geotermálním vrtům.
V domě se nacházejí obytné místnosti i galerie skla
Na první pohled zaujme portál vstupních dveří
Nepřehlédněte:
