Proč by to nemělo jít, když jinde ve světě to jde? V Litomyšli vznikl Lidl podle architektonické soutěže

Lidl chtěl svou prodejnu postavit na městském pozemku, podmínkou ale bylo, aby zapadla do okolí. Výsledkem je udržitelné dílo architektů.

Eliška NováEliška Nová

lidl_1

Foto: Ateliér VAS

Lidl v Litomyšli

0Zobrazit komentáře

Když se v Litomyšli začalo před lety mluvit o novém supermarketu, spousta zainteresovaných kroutila hlavou. Město, které je známé vysokým architektonickým standardem, totiž řeklo, že podobu krabice, kterou mají obchody ve zbytku republiky, v žádném případě nechce. V září tu tak otevřel Lidl, jehož prodejna vzešla z architektonické soutěže.

Není to to jediné, čím se místní prodejna od ostatních liší. V Litomyšli si totiž řekli i to, že když už, tak už. A tak obchod rovnou myslí také na udržitelnost. Na rozdíl od dalších má tak litomyšlská pobočka zelenou střechu, je ekologicky šetrná a interiér i parkoviště doplňuje LED osvětlení.

„Věděli jsme, že budeme s Lidlem o podobě jednat. Jeli jsme do Rakouska a Švýcarska, kde jsme nafotili, jak to udělat jde. Řekli jsme jim, že žijeme v Evropě v jednadvacátém století a není důvod, proč by to u nás jít nemohlo, zatímco o pár set kilometrů dál to možné je,“ citoval starostu Litomyšle Daniela Brýdla server iDnes.cz.

Architektonická soutěž nakonec byla podmínkou pro výstavbu obchodu na pozemku města. O podobu supermarketu se postaral Ateliér VAS. „Zadáním bylo vytvořit důstojnou a zároveň ohleduplnou vnější podobu standardní typové prodejny umístěné v těsné blízkosti památkově chráněné barokní sýpky bývalého panského dvora Perštýn,“ popisují architekti.

lidl_litomysl

Foto: Ateliér VAS

Lidl v Litomyšli vznikl podle Ateliéru VAS

Se svým návrhem se proto v ateliéru soustředili na kompozici a materiál fasády. Zároveň chtěli vytvořit kvalitní parter kolem prodejny. Vyřešili to tak, že dlouhý dům rozdělili na výraznou část, kterou tvoří především krytá markýza nad vstupem do Lidlu, zatímco zadní část stavby, blíž k sýpce, je spíš neutrální.

„Vstupní markýza umožňující krytý přístup návštěvníků od parkovišť je opláštěna charakteristickými dřevěnými lamelami, které slouží jako slunolam prosklené fasády a pohledová clona nákupních vozíků a kolostavů. Podobnou funkci tvoří i lamelami opláštěný paraván zásobovací rampy a odpadového hospodářství,“ líčí studio.

Omítaná fasáda směrem k sýpce by měla v budoucnu působit ještě nenápadněji, a to díky vzrostlému stromořadí. Architekti ale pracovali i s další zelení, a tak jsou na severní fasádě navrženy lankové treláže, které umožní růst popínavých rostlin a vznik zelené stěny. Porostlá je také střecha a nad vstupní částí obchodu jsou fotovoltaické panely.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Parkování je tvořeno speciální dlažbou, která umožňuje, aby se vsakovala dešťová voda, jsou tu také vsakovací průlehy nebo štěrkové záhony.

S Lidlem sousedí ve stejném areálu i zmíněná barokní sýpka. Město uvedlo, že pro sýpku se nové využití bude snažit najít investor. Jaké jsou s barokní památkou další plány, by mělo být jasné příští rok. Dohromady má areál Perštýn bezmála osm tisíc metrů čtverečních. Jeho historie sahá až do šestnáctého století, kdy ho nechal vystavět rod Pernštejnů.

Lidl není první supermarket, u nějž si Litomyšl dupla a trvala na tom, že obchod musí být kvalitní. Podobně to město udělalo i v případě prodejny Billa. I tehdy dostal investor podmínku, že musí jít o návrh od kvalitních architektů, kteří by ve stejném stylu měli postavit i autobusové nádraží. Obojí vzniklo v roce 2007 podle brněnského ateliéru RAW.

lidl_litomysl

Foto: Ateliér VAS

Nová prodejna vznikla vedle historické sýpky

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Udrží víno v lahvi i teplo domova. Rodinný dům pod Ještědem se zahalil do fasády z korku

Netradiční komodita z Portugalska umožnila domu zapadnout do okolí a také pomohla s jeho izolací.

korek-dum2

Foto: BoysPlayNice

Korková fasáda je v Česku unikátem

0Zobrazit komentáře

Korek patří mezi tradiční komodity portugalského zemědělství. Tamní řemeslníci z něj umí vyrábět nejen klasické korkové zátky do lahví, ale například i kabelky či boty. Své uplatnění však tento materiál může najít také ve stavitelství, jak se lze na vlastní oči přesvědčit i v malé obci pod Ještědem. Jedna z tamních novostaveb má totiž fasádu obloženou právě kůrou korkového dubu.

Získat z korkového dubu kvalitní korek je běh na dlouhou trať. První sklizeň odlupující se kůry je možná až po 25 letech od vysazení stromu. Ovšem skutečně kvalitní korek začne dub dávat nejdříve po třetí sklizni, sklízí se přitom vždy po devíti až dvanácti letech. Znamená to tedy, že na kvalitní korek se čeká dekády.

Tak dlouho na výstavbu svého domu nemusela čekat designérka Iveta Zachariášová se svým manželem, pro které ateliér SAD navrhnul rodinný dům využívající korek jako součást fasády. Tento materiál není pro stavební průmysl ničím novým. Korkové desky se používají například pro tepelnou či zvukovou izolaci, kdy jsou jimi obkládány stěny či podlahy interiérů. Na fasádě byl ovšem v Česku dle autorů využit vůbec poprvé.

korek-dum3

Foto: BoysPlayNice

Korková fasáda pomohla domu zapadnout do přírodní zahrady bez oplocení

Dům zasazený do jižního svahu u obce Šimonovice nedaleko Liberce nabízí nádherné výhledy na Český ráj. To je také důvod, proč valnou část jeho fasády tvoří prosklení, které pouští výhledy do celého domu. Ten byl koncipován jako železobetonový monolit, který se nenápadně krčí pod silnicí. Projíždějící tak vidí v podstatě jen plechovou sedlovou střechu. Ti pozorní si však mohou všimnout i netradičního obložení domu.

Korek zde plní jak estetickou, tak i izolační funkci a umožnil v interiéru pracovat s pohledovým betonem a strohostí. I přes svou netradičnost pomohl objektu zapadnout do okolní krajiny, čemuž jde naproti také tvar domu. Ten ctí klasickou siluetu až na východní štítovou stěnu, která je kompletně otevřená do okolní krajiny prosklením a prodloužení střechy navíc vytvořilo prostor pro terasu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Právě v této světu nejvíce otevřené části domu se nachází obývací pokoj spolu s kuchyní, kterým dominuje zavěšený otočný krb. Interiér je jinak světlý, plný prostoru a ušlechtilých materiálů, které korespondují s materiály využitými v exteriérech domu.

Celkové náklady na realizaci objektu o zastavěné ploše bezmála 160 metrů čtverečních, který obklopuje pozemek o výměře 1685 metrů čtverečních, se vyšplhaly na 17 milionů korun.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání