Zatímco ceny nemovitostí dál rostou, na realitním trhu se schyluje k zajímavému souboji. Portál Bezrealitky, který tradičně sází na samoprodejce, nyní totiž cílí také na majitele, kteří chtějí servis, ale odmítají tří- až pětiprocentní provize makléřům. „Jde o ikonický přežitek z devadesátek. Nedává smysl, aby prodávající musel z potenciálního zisku platit klidně i čtvrt milionu korun, zvláště ve chvíli, kdy se mu na nabídku přihlásilo velké množství zájemců,“ tvrdí Hendrik Meyer, šéf skupiny European Housing Services (EHS), pod kterou Bezrealitky spadá.

Podle něj se díky digitalizaci a různým moderním online nástrojům za posledních deset let zkrátil čas potřebný k prodeji o 40 procent, provize makléřů nicméně zůstaly nezměněné. Ti si tak s ohledem na dnešní ceny bytů a domů často přilepší i o nižší stovky tisíc korun. Portál Bezrealitky proto přichází s modelem nazvaným Komfort, za který si účtuje 1,5 procenta z ceny nemovitosti po uzavření obchodu. Výměnou za tento poplatek dostane majitel právní servis, strategii či inzerci.

„Po vlastníkovi chceme pouze dodání fotografií a to, aby zájemcům otevřel a řekl, jak se mu na místě bydlí a jaký má názor na sousedy,“ říká Meyer. Další komunikaci, vyjednávání i smlouvy pak přebírá specialista portálu Bezrealitky, přičemž právní servis a finanční vypořádání zajišťuje nezávislý partner. Šéf EHS tento model přirovnává k nízkonákladovým aerolinkám. „Vybudovali jsme Ryanair mezi realitními kancelářemi. Neodvoláváme se na luxus za velké peníze, naopak nabízíme solidní službu, která stojí minimum.“

Foto: EHS

Hendrik Meyer, šéf skupiny EHS, kam patří například Bezrealitky

Podle portálu Bezrealitky je na realitním trhu celá řada přežitků, které prý fungují především ve prospěch makléřů. „Na prvním místě je jednoznačně provize, která už dnes ve většině případů neodpovídá hodnotě služby. Rozdíl mezi odvedenou prací a požadovanou cenou je při rostoucí hodnotě nemovitostí znát stále více. Následují smluvní podmínky, netransparentní jednání makléřů a nízký vliv majitele na skutečný průběh prodeje,“ míní Meyer.

U nové služby vyzdvihuje online propojení majitele s realitním specialistou a následně i zájemci. Vlastníci navíc mají díky samotné realizaci prohlídek možnost spolurozhodnout, komu a za jakých podmínek objekt prodají. „Zcela tak odpadá riziko, že neprofesionální makléř schválně opomine některý z důležitých aspektů anebo informace překroutí, aby urychlil prodej, a prodávající pak bude muset řešit nápravu situace nebo dokonce kompenzaci,“ doplňuje šéf EHS s tím, že web Bezrealitky už službu otestoval v druhé polovině loňského roku. Průměrná úspora na provizi prý byla 166 tisíc korun.

Zavedení hráči na trhu však nadšení z „realitního Ryanairu“ mírní. Upozorňují totiž, že provize u klasických makléřů nekryje jen inzerci, ale především kompletní převzetí rizika a agendy, kterou laický prodávající často podceňuje. „Nejde jen o pouhou odměnu za zprostředkování obchodu, nýbrž cenu za komplexní servis. Makléř je osobně zapojen do všech klíčových fází prodeje,“ oponuje Jan Hrubý, generální ředitel Remaxu. Podle něj role realitní kanceláře nekončí u propojení stran, ale zahrnuje kontrolu technického stavu, vyjednávání podmínek a řešení krizových situací, přičemž majitelé se údajně v těchto situacích často ztrácejí. Čtyřprocentní provizi proto Hrubý vnímá jako smysluplnou investici do bezpečnosti kolem prodeje.

A podobně to vidí i výkonný ředitel Century 21 Tomáš Jelínek. „V USA jsou standardem tři procenta od prodávajícího i kupujícího, neboť každou stranu zastupuje makléř. Pokud se odvádí kvalitní práce, tak s tím nebude mít nikdo problém,“ hlásí. Podle zástupců jeho realitní kanceláře totiž není komplikací výše provize, nýbrž kvalita servisu – klienti si služby makléře nevybírají z důvodu, že by svou nemovitost neuměli prodat sami, ale proto, že se tímto procesem nechtějí detailně zabývat. Model, kdy majitel musí sám provádět prohlídky, mu tedy neušetří čas ani nervy. „Jestliže jde o službu ‚vystavím pár fotek na inzertní weby a víc se o klienta nestarám‘, tak je i 1,5 procenta hodně,“ rýpne si Jelínek na závěr do portálu Bezrealitky.