Příběh laboratoře Janoshik nezačal v nablýskaném vědeckém centru, ale v komunitě profesionálních vzpěračů a sportovců. Peter Magic, původem ze Slovenska, začal s chemií experimentovat už na střední škole. Tehdy ještě nemyslel na globální byznys, ale hlavně na bezpečnost kamarádů. „Pohyboval jsem se v prostředí, kde bylo užívání anabolických steroidů rozšířené stejně jako nejistota ohledně jejich kvality. Začal jsem proto látky testovat za peníze na pivo,“ vzpomíná s úsměvem Magic.

O několik let později ve své laboratoři v Mníšku pod Brdy zaměstnává 25 lidí, měsíčně odbaví přes pět tisíc vzorků a roční obrat jeho firmy šplhá k 250 milionům korun. Úspěch společnosti Janoshik, kterou Magic postavil na léta budované reputaci a poradenství na internetových fórech, ještě více nakopl boom čínských peptidů, které v posledních letech zaplavily nejen americký trh. Právě peptidy jsou totiž základním stavebním kamenem populárních přípravků na hubnutí, jako jsou Ozempic nebo Mounjaro, řada firem ale slibuje i spoustu dalších účinků.

Ačkoliv se Magic pohybuje ve světě látek z takzvaného šedého trhu – tedy mezi takovými, které nebyly zakázány, ale ani schváleny, sám dbá na to, aby jeho podnikání zůstalo v mantinelech zákona. Laboratoř neslouží jako prodejce, ale pouze jako komerční analytické pracoviště. Zkoumá tak vzorky látek, jež si pořídili jeho klienti a chtějí zjistit, jestli jsou zdravotně nezávadné. Celý provoz podléhá pravidelným kontrolám ze strany státních úřadů a vyžaduje velké množství dokumentace vztahující se ke každému vzorku.

„Když trh s peptidy začal nabírat na síle, současně s tím vznikaly i nové laboratoře. My už ale s testováním přípravků s hormonálním účinkem měli dekádu zkušeností, takže jsme se uměli rychle adaptovat, a díky tomu vyrostli v jednu z největších firem v oboru,“ uvádí Peter Magic, jehož laboratoř Janoshik působila v Česku pod názvem Anachrom už od roku 2018 a několik let předtím na Slovensku.

Neschválené peptidy, kterým v posledních letech propadla především technologická a experimentální část Silicon Valley, a o kterých na začátku ledna informoval The New York Times, nabývají na popularitě už i v široké společnosti jak v anglofonních zemích, tak i v kontinentální Evropě. Uživatelé je jako látky určené „pro výzkumné účely“ objednávají přímo u čínských výrobců nebo lokálních distributorů. V českém legislativním rámci pak může kdokoli zcela anonymně zaslat do laboratoře vzorek, zaplatit klasickými penězi nebo i kryptoměnou a obdržet informace o dané sloučenině.

Photo: CzechCrunch / Peter Magic

Experimentální látky ale nechodí do Mníšku pod Brdy pouze od uživatelů, ale také přímo od výrobců. „Zdrojem těchto látek je v drtivé většině Čína. Máme obchodní vztahy přímo s výrobci nebo distributory, kteří často sáhnou po externí analytice, ta je totiž pro zákazníky věrohodnější,“ říká Magic. Zbytek balíčků pochází převážně od zákazníků z anglofonních zemí, kteří tvoří až 75 % Magicovy klientely.

Na laboratoř Janoshik se obracejí především proto, že ve světě nemá velkou konkurenci. Míst testujících peptidy je sice velké množství, pouze zlomek z nich ale funguje legálně. Srovnatelné provozy splňující zákonné požadavky států, ve kterých působí, jsou například polská Lab4tox a americká Peptide Test.

Důvodem, proč část amerických uživatelů stále preferuje odesílat své vzorky do Evropy, je ale i Magicova dlouhodobě dobrá reputace. Podnikatel si pod pseudonymem Janoshik budoval na diskusních fórech věnujících se anabolickým steroidům jméno již od roku 2011 a postupně začal být považován za „zlatý standard“.

„Všichni solidní prodejci v šedé zóně testují u Janoshika. Od těch, kteří ne, dejte ruce pryč,“ zaznívá například na Redditu. Důvěra ale funguje i z druhé strany. Pokud se kupující prokáže nedostačujícím výsledkem od české laboratoře, většina dodavatelů umožňuje vadné zboží vyměnit.

Kromě neschválených růstových hormonů nebo peptidů slibující podporu hojení či regeneraci testuje laboratoř nejčastěji GLP-1, tedy peptidy určené k léčbě obezity. Některé z nich, jako například semaglutid nebo tirzepatid známé pod prodejní značkou Ozempic či Mounjaro, jsou dnes již schválenými léčivy, rozdíl v ceně při zakoupení přes oficiálního prodejce nebo na šedém trhu je ale především v USA značný.

„Při užívání GLP-1 je zásadní zvolit správnou látku a dodržovat režimová opatření, proto je vždy lepší řešit takovou léčbu s lékařem. V Česku jsou tyto přípravky dramaticky levnější než ve Spojených státech, takže je to určitě lepší cesta než šedý trh,“ vysvětluje Magic. Dobře zvolená léčba pak podle něj u osob s obezitou nese významné benefity. U dalších neschválených peptidů jsou však přínosy sporné. „Například u melanotanu, který způsobuje rychlejší opálení, je jeho účinek snadno pozorovatelný. U jiných peptidů slibujících zlepšení kognitivních nebo mitochondriální funkcí tyto benefity prokázány nejsou,“ dodává.

V zaslaných vzorcích testuje laboratoř nejčastěji samotnou účinnou látku a její čistotu. Obsažené složky mohou také degradovat, k vadám dochází během samotné výroby nebo lze narazit na špatné dávkování. „Zachytili jsme například život ohrožující záměny mezi aplikačními pery se semaglutidem a inzulinem, který může být opravdu nebezpečný, stejně tak jsme u klenbuterolu oblíbeného u kulturistů objevili místo čtyřiceti mikrogramů čtyřicet miligramů, což je tisícinásobná dávka ohrožující zdraví,“ popisuje majitel laboratoře.

Tím, že šedý trh nepodléhá regulacím ani kontrolám, je poměrně běžné, že laboratoř zachytí závažnou chybu, která může nést vážné následky. „Pro nás je ale zásadní, že u konečného uživatele v důsledku naší práce nedojde k újmě na zdraví,“ tvrdí Magic. Na své podnikání, které bývá často označováno za normalizaci užívání neschválených látek, proto pohlíží především jako na takzvanou harm reduction službu čili jako na minimalizaci rizik. „Jsem přesvědčen, že lidé budou tyto látky užívat tak či onak. O to víc mi tato debata přijde absurdní v době, kdy se o Ozempicu a dalších GLP-1 píše v mainstreamových médiích na denním pořádku,“ dodává Magic.

V zemích, jako je Velká Británie, Španělsko nebo Švýcarsko, běžně fungují harm reduction služby, které jsou buď součástí veřejného zdravotnictví, nebo je stát finančně podporuje. V Česku ale veřejná instituce poskytující služby v takovém měřítku neexistuje. „Často se s novými látkami setkáme s obrovským náskokem dřív, než je zaregistrují bezpečnostní složky,“ říká podnikatel.

Zda je peptidový boom pouze dočasným poblázněním, které vystřídá vystřízlivění spojené s vedlejšími účinky či nepodloženým benefity, nebo se naopak některé látky podrobí klinickým studiím a následně zlegalizují, si Magic netroufá odhadovat. „Vůbec jsem nečekal, že se tyto látky takto normalizují. Ještě před pěti lety tvořily peptidy minoritu u nás testovaných látek a dnes nám je kurýři vozí denně v pytlích velkých jako stůl,“ uzavírá Magic.