Takové hry už se dneska nedělají. Před 30 lety ovládl a dobyl naše počítače král všech strategií
Command & Conquer slaví třicítku. Bránili jste svět v uniformách GDI, nebo jste vzývali mesiáše Kanea a sílu tiberia coby členové Bratrstva Nod?
Je to zvláštní. Dnes je to spíš skomírající žánr. Přitom kdysi jsme hltali každou realtimovou strategii, co vyšla. A doufali jsme, že se aspoň trochu přiblíží té legendě, o které je tenhle článek. Která inspirovala spoustu napodobitelů. A která založila jednu z nejznámějších herních sérií všech dob. Přitom už slaví třicítku, což je v herním světě věčnost.
Strategické hry jsou proslavené sériemi. Tahové taktizátory uchvátili fantastičtí Heroes of Might and Magic. Budovatele historických říší zase Civilization. A mezi realtimovými strategiemi vždy vládla a dobývala značka Command & Conquer, jejíž první díl vyšel 26. září roku 1995, tedy přesně před třiceti lety. Ale svým způsobem zůstává dodnes nesmrtelný.
Jestli jste ho nehráli, přišli jste o jednu z nejlepších her žánru. Jestli jste ho hráli, tak na vás mám jedinou otázku – fandíte GDI, nebo Bratrstvu Nod!? Mimochodem, na úvodním obrázku nahoře vidíte, jak hra vypadala ve své nejpůvodnější podobě z před tří dekád. Ale tady v galerii se podívejte, jakými proměnami jenom první díl „céencéčka“ prošel. Níže si o nich i o těch dalších povíme víc. A taky se dozvíte, jak se Command & Conquer nechal inspirovat Applem.
Hra byla dílem dnes už zaniklého, ale kdysi oslavovaného studia Westwood, které světu dalo i prababičku všech realtimových strategií Dune 2. Už ta byla kultovní, ale Command & Conquer tenhle žánr posunul do úplně jiné dimenze. Mohli jste kliknout a potažením označit neomezený počet jednotek. Rozkazy jste jim dávali jedním kliknutím myši, ne zdlouhavým nacvakáním tlačítek jako „útok“ nebo „pohyb“. Stavba vaší základny nebyla tak omezená… Všechno prostě bylo svižnější, streamlinovanější a zábavnější.
„Command & Conquer byl výsledkem seznamu přání, který vznikl při vývoji Dune 2,“ prohlásil šéf Westwoodu Brett Sperry. Kromě toho ale měla hra i jednu méně obvyklou inspiraci: Apple a jeho zaměření na uživatelsky přívětivé ovládání. „Klobouk dolů před Applem, jak to tehdy vymysleli. Nestyděli jsme se a prostě jsme to okopírovali,“ popisoval další z veteránů vývoje Joe Bostic s odkazem na snadné ovládání myší a jediným tlačítkem. Dneska by nás už ani jiný způsob nenapadl, jenže nezapomeňte, tehdy to byly těžké devadesátky!
Fanoušky si Command & Conquer získal i svým zasazením a příběhem (a soundtrackem Franka Klepackiho, který si okamžitě pusťte tady z embedovaného videa!). Úplně první nápad studia sice koketoval s fantasy, ale svět měl v živé paměti válku v Perském zálivu. A tak jsme místo draků a rytířů dostali víceméně realistické tanky, helikoptéry a plamenomety. Které doplňoval lehký nádech sci-fi, na Zemi totiž dopadl meteorit s látkou tiberium, která urychlila technologický pokrok a spustila konflikt mezi vojenskou koalicí GDI a fanatiky z Bratrstva Nod.
Děj hry se kromě samotných misí – které střídaly budování vlastní gigantické základny a zničení té soupeřovy s infiltrací nepřátelského území s jediným komandem – odehrával skrz částečně hrané filmečky. Také ty daly Command & Conqueru punc zapamatovatelnosti, navíc představily jednoho z nejpovedenějších záporáků herního světa. Šéfa teroristů z Nodu jménem Kane si totiž zahrál jeden z pracovníků Westwoodu Joe Kucan, který si tuhle roli následně několikrát zopakoval napříč celou sérií C&C.
Úspěch prvního dílu se totiž dostavil velice brzy, do roka se prodal milion kopií hry (což by bylo skvělé číslo i dnes, natož před třiceti lety) a už v roce 1996 přišlo podobně kultovní pokračování-nepokračování s podtitulem Red Alert. Ten byl nejdřív zamýšlen jako prequel C&C zasazený do světa, kde Albert Einstein nechal zmizet Hitlera, ale ke druhé světové válce došlo mezi Sovětským svazem a svobodným Západem. Ve hře bylo několik přímých napojení na příběh prvního Command & Conqueru, Westwood nakonec ale od sdíleného univerza upustil.
Tak či tak se ale značka Command & Conquer vezla na vlně úspěchu. První díl nejdřív dostal verzi s lehce vylepšenou grafikou, kterou můžete vidět v galerii. Ovlivnil nespočet následovníků, doslova každá realtimová strategie chtěla být jako C&C. V roce 1999 pak vzniklo plnohodnotné a naprosto vynikající pokračování Tiberian Sun. Konflikt mezi GDI a Nodem se v něm rozhořel nanovo, hra byla ještě zábavnější, příběh propracovanější a filmečky ještě lepší. Však v nich hrál třeba James Earl Jones neboli hlas Dartha Vadera.
To už ale tenhle žánr dosahoval svého vrcholu. Kromě Tiberian Sunu se ke značce C&C přidal fantastický Red Alert 2, série si zkusila i 3D grafiku s titulem Generals nebo v pokračování války mezi GDI a Nodem v díle Tiberium Wars. Dokonce došlo i na střílečku C&C: Renegade… ale pak už to šlo z kopce. Nejen s C&C (o jehož čtvrtém dílu se ve slušné společnosti nemluví), ale se všemi podobnými hrami. Na výsluní se dostaly tituly jako Dota 2 nebo League of Legends, které z realtimových strategií vycházely, ale sázely na mnohem akčnější soupeření.
Po klasickém stavění základny, těžení surovin a poslání třiceti tanků ke zničení soupeře se tak trochu slehla zem. Strategie se z mainstreamu začaly vytrácet nebo zmutovaly spojením s jinými žánry. Ale před pěti lety u příležitosti pětadvacátého výročí oprášil slávu značky Command & Conquer Remastered. Graficky vylepšená verze prvního dílu, ze které jsou ty nejdetailnější screenshoty v galerii. Na hratelnosti prakticky nic nezměnila. Ale bavila stejně jako kdysi. A připomněla, že takové hry se dnes už nedělají.
