Andy Rubin a Amit Singhal, dvě na první pohled možná méně známá jména, která sehrála zásadní roli v historii internetového giganta Google. Rubin je označován za „otce Androidu“, jelikož dlouhá léta vedl jeho vývoj, Singhal se zase významnou měrou podílel na vývoji vyhledávacího algoritmu Googlu. Oba jsou důvodně podezřelí ze sexuálního obtěžování a oba se objevují v nově odtajněné žalobě akcionáře Jamese Martina, který po Googlu mimo jiné požaduje odškodnění za propad hodnoty akcií firmy po kontroverzi způsobené těmito dvěma jmény.

U obou bylo odstoupení z Googlu veřejnosti prezentováno jako prostá změna zaměstnání, respektive větší zaměření se na filantropické aktivity v případě Singhala. Ten měl původně dostat 45 milionů dolarů odstupného, vyplácených po 15 milionech ročně v průběhu tří let v případě, že se nepřipojí ke konkurenci. O necelý rok později ale začal pracovat v Uberu, takže se jeho odstupné zastavilo pouze na 15 milionech dolarů.

Rubin z Googlu oficiálně odešel kvůli tomu, aby mohl založit inkubátor pro hardwarové startupy a od Googlu dostal odstupné ve výši 90 milionů dolarů. Jak se ale ukázalo později a jak je uvedeno v Martinově žalobě, opravdovými důvody pro odstup měly být obvinění obou ze sexuálního obtěžování. Díky tomuto přístupu si byl Singhal schopen snadno najít práci v Uberu, po pouhém měsíci byl ale požádán o odstoupení, jelikož tehdejšímu řediteli Uberu, Travisu Kalanickovi, zatajil pravý důvod opuštění Googlu a samotné vyšetřování.

Oba obžalovaní jejich údajné obtěžování popírají. Rubinova právnička, Ellen Winick Stross, říká, že žaloba pouze zveličuje to, co o něm řekla jeho bývalá manželka. Singhal v e-mailu pro server Bloomberg napsal, že obtěžování zavrhuje, nikdy se ho nedopustil a z Googlu se rozhodl odejít sám. Interní vyšetřování Googlu přitom v obou případech označilo obvinění ze sexuálního obtěžování za příjatelné.

Rubin a Singhal ovšem nejsou jedinými aktéry této kauzy. Ta totiž zarhnuje také nejužší vedení Googlu, jež mělo jako součást představenstva schválit jejich vysoké odstupné i přes obeznámenost s jejich problémy. Právník Jamese Martina tedy na tiskové konferenci v lednu tohoto roku řekl, že spoluzakladatelé firmy Alphabet, pod níž Google spadá, Larry Page a Sergey Brin, patří k osobám zodpovědným za zakrývání sexuálního obtěžování a Alphabet by tedy měl akcionářům vyplatit ztrátu z toho vycházející.

Zapojení Page i Brina je v žalobě popsáno poměrně komplexně, s úvodem problematizujícím jejich vlastní vztahy k ženám ve firmě. Citován je článek serveru Forbes, v němž je vedení Googlu popsáno jako zcela dominantně mužské a jeho značná část byla (ne právně) obviněna z problematických romantických vztahů s podřízenými zaměstnankyněmi, přičemž někteří z mužů byli navíc ženatí. Prý se tedy od nich nic jiného než zakrývání sexuálního obtěžování Rubina a Singhala nedalo očekávat. Sergey Brin měl dokonce nemanželský poměr právě v době, kdy firma prošetřovala obvinění Rubina.

Zvláštní praktiky jednoho ze zakladatelů Googlu

Larry Page měl Rubinovi také osobně, bez konzultace se zbytkem představenstva firmy, převést akcie v hodnotě 150 milionů dolarů a dodatečné schválení představenstvem připojit až o osm dnů později, po veřejných stížnostech investorů. To se stalo v době, kdy byla obvinění Rubina vyšetřována, není ovšem jisté, že to Page tehdy věděl. I přesto ale tato informace vzbuzuje další nejistotu ohledně způsobu vedení společnosti Alphabet a způsobilosti jejího vedení. Připojuje se tak ke stížnostem investorů na přehlížení obtěžování, schvalování vysokých odstupných a tutlání důvodů odchodů.

O sexuálním obtěžování u vysoce postavených zaměstnanců Googlu a jejich vyplácení poprvé informoval deník New York Times v říjnu minulého roku. Singhal přitom z Googlu odešel v únoru roku 2016 a Rubin podal rezignaci v roce 2014, po tom, co ho o to Larry Page požádal ve světle obvinění. Informace o vyplacení vysokých odstupných a zatajování obvinění z obtěžování způsobily v Googlu v listopadu minulého roku velký protest, kdy dvacet tisíc zaměstnanců z celého světa vyrazilo do ulic a požadovalo změnu firemní politiky.

Na transparentech, které při protestech drželi, stálo například: „Rád odejdu za 90 milionů – i bez sexuálního obtěžování.“ Současný ředitel Googlu na to reagoval prohlášeními, že společnost svou politiku změní tak, aby údajné oběti sexuálního obtěžování mohly podávat žaloby. To bylo kritizováno jako nedostatečné, jelikož požadavky zahrnovaly i volnost hovořit o problémech, aniž by se zaměstnanci museli obávat špatných následků ze strany firmy.

V listopadu minulého roku také Google informoval, že kvůli sexuálnímu obtěžování bylo vyhozeno 48 lidí, 13 z nich z vysokých pozic a žádný z nich nedostal odstupné. Mluvčí Googlu v e-mailovém vyjádření napsala: „Kdokoliv, kdo se v Googlu chová nevhodně, bude čelit vážným následkům. V posledních letech jsme na našem pracovišti provedli mnoho změn a čím dál více upevňujeme naši pozici vůči nevhodnému chování lidí v autoritativních pozicích.“

Někdy až moc přes čáru

Hnutí MeToo začalo v Hollywoodu, pokračovalo do televize a nyní do hudebního průmyslu a toto je, zdá se, jedna z prvních výrazných vlaštovek otevírání problémů v technologickém světě. Právnička zastupující žalobce Jamese Martina, Louise Renne, řekla: „Vlastní interní vyšetřování firmy ukázalo špatné chování a obtěžování. Přesto, místo aby byl jejich poměr s firmou ukončen, byl ukončen se štědrými náhradami a dárky“. Alphabet podle Renne původně požadoval skrytí informace o 150 milionech v akciích, později ale svou žádost stáhl. „Doufám, že to je krok k průhlednosti[…] Důvodem, proč jsme tuto akcionářskou žalobu podali, bylo zavedení nějaké průhlednosti v korporátních záležitostech a také chování, které je vůči ženám zcela nevhodné,“ dodala Renne.

Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že jsou takřka všechna obvinění a podobná vyjádření většinou založena na jednostranném odsuzování s velkým časovým odstupem a jen těžko se hledá opravdová realita. Dalo by se říct, že ve všech vyjádřeních je kousek pravdy, ale nakonec se plného odhalení většinou nedočkáme.

Foto: Niall Kennedy / Flickr

foto: Google