Bylo úterý 7. ledna odpoledne a Carol Smithové zazvonil telefon. Volal jí syn Randy, známá postava surfařské komunity v Malibu. Byla ráda, že ho slyší, protože v okolí jeho domu zrovna řádily požáry. Randy plakal, říkal jí, že vidí kouř. „Seber kočku a zmiz,“ nakázala mu. „Modli se za Palisades Hills, modli se za Malibu. Miluju tě,“ odpověděl jí. Pak už se s ním nedokázala spojit. O dva dny později se ozvala policie – Randy i jeho kočka uhořeli.

Škoda sto miliard dolarů, 55 tisíc akrů zasaženého území, tisíce zničených domů, statisíce evakuovaných lidí, tři desítky mrtvých… Letošní požáry v jižní Kalifornii jsou ničivější než dřív, nicméně záplava neosobních čísel může zakrýt, jaká tragédie se na západním břehu USA odehrává. Konkrétní lidské příběhy ji ale dokážou nasvítit o něco plastičtěji, třeba jako ten Randyho „Crawdaddyho“ Mioda.

Pro pětapadesátiletého muže bylo surfovací prkno vším – jeho matka vzpomínala, že na střední často chodil za školu, skočil na autobus a jel na pláž. Byl to jeho životní styl, pracoval v barech a restauracích, aby mohl přes den sjíždět vlny Pacifiku. Když se mu začátkem 90. let naskytla možnost pronajmout si dřevěný domek v Malibu přímo u pobřežní silnice Pacific Coast Highway, neváhal.

Později jej dokonce koupil a částečně ho pronajímal, aby měl na to, co potřeboval – na splátky hypotéky, na pivo, na grilování, na surfařskou výbavu, na marihuanu… „Ten dům chřadnul, moc do něj neinvestoval. Já mu říkal, ať ho prodá, dostal by za něj několik milionů dolarů, ale u něj to nepřicházelo v úvahu. Ten dům byl pro něj vším,“ popsal Mioda a jeho nemovitost pro list Wall Street Journal realitní agent Andy Lyon.

Miod měl přezdívku Craw či Crawdaddy a jeho dům byl zase známý jako Crab Shack. Čili Krabí chatrč. Takový název jeho hájemství celkem dobře vystihuje – dřevěná, červená stavba, jejíž historie sahá do roku 1924 a která byla od pohledu hodně obyčejná až sešlá. Jenže pro místní to byl pojem, bylo to místo, které všichni znali.

Chris Ariola, jeho dlouholetý kamarád, pro agenturu Press-Telegram vzpomínal, že do Crab Shacku mohl přijít kdokoli, protože Miod měl vždy dveře otevřené. Lidé se tam scházeli na pivo, na párty, osprchovat se, domem jich prý prošly tisíce. „Jedinou podmínkou bylo, aby nenechali utéct kočku,“ zdůrazňují shodně Ariola, Lyon i Randyho matka Carol v různých rozhovorech.

Že surfování v Malibu a kočky byly Miodovými životními pilíři, je patrné i z jeho instagramového profilu. Návštěvníka účtu okamžitě zalije slunce, pocit nekončícího večírku a kočičího předení. A tak Crawdaddyho popisují všichni, kteří jej znali.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Randall Miod (@malibucrawdad)

Mezi své známé přitom nepočítal jen surfaře, číšníky a vůbec svéráznou komunitu, která přebývala v Malibu, ale i celebrity, které širší lokalitu známou jako Palisades Hills definují úplně stejně. Třeba herečce Pamele Anderson fotil Randy její svatbu, kvůli čemuž se vypravil do Kanady. Byla to prý jedna z mála chvil, kdy opustil Kalifornii.

Gavin Koppel, který se živí jako turistický průvodce a s Randym Miodem se znal od střední, o životním stylu svého kamaráda a jeho Krabí chatrči promluvil pro Los Angeles Daily News: „Byl to pomalý, stále pokračující večírek. Trval nonstop 25 let. Když se k němu přišlo, popíjelo se, kouřilo, hrálo na bubny. Byla to nevinná, dětinská zábava.“

Klid, spokojenost, absence ambicí, srostlost s místem, které jej činilo šťastným, by z Randyho Mioda činily dobrého adepta pro roli v některém z příběhů Bohumila Hrabala. Byl takovým malibským pábitelem, rázovitou figurkou, která nastavovala jinou, lidštější tvář oblasti proslavené nejen surfaři, ale i miliardářskými sídly a hollywoodskými hvězdami.

Život kdekoli jinde než ve svém Crab Shacku si neuměl představit. Nejenže odmítal nabídky na prodej, i když neměl peníze (a nejspíš ani chuť a potřebu) na rekonstrukce. Nepřipouštěl si starosti, ostatně jeho matka přiznala, že až v momentě jeho smrti jí došlo, že mu bylo 55 let, protože jej vždy vnímala jako věčné dítě.

Na pozemek se mu kdysi dokonce ze skály zřítil obří balvan, málem jej zabil, ale ani to s ním nehnulo. A nehnulo s ním ani množství požárů, které v minulosti řádily kolem, jak je v Kalifornii zvykem. Protože je všechny zvládl a vyvázl z nich, nejspíš si myslel, že i tentokrát to půjde.

Jenže letošní ohně jsou jiné – jsou větší, ničivější. A to nakonec doběhlo i Randyho „Crawdaddyho“ Mioda. Odmítal svou chatrč opustit, doufal, že ji ochrání a s ní i svou kočku. Policie jeho i zvířecí ostatky našla na zápraží domu, ze kterého zbyl jen zděný komín od krbu.