Na špatný stav ekonomiky existují různé recepty. Někde centrální banky zvedají úrokové sazby, jinde vlády zvyšují daně. Jižní Korea má ale proti stoupající inflaci a klesající poptávce na trhu i docela nekonvenční taktiku. Minulý týden tamní prezident omilostnil místopředsedu technologického gigantu Samsungu I Če-jonga, který je na západě známější jako Jay Y. Lee. Spolu s dalšími odsouzenými byznysmeny má pomoci oživit ekonomiku země.

Leeho, dědice jedné z nejmocnějších jihokorejských rodin, která Samsung vlastní, v roce 2017 odsoudili za uplácení tehdejší prezidentky Jižní Koreje Pak Kun-hje a kauza spustila obří protesty po celé zemi. Lee si měl odsedět dva a půl roku, po osmnácti měsících ve vězení ho úřady ale minulý rok podmínečně propustily na svobodu.

Podle korejského ministra spravedlnosti je nynější rozhodnutí čistě ekonomické. „Ve snaze překonat národní ekonomickou krizi jsme pečlivě vybrali lídry, kteří jsou motorem naší ekonomiky kvůli svým investicím do technologií a tvorbě pracovních míst,“ řekl ministr. Jihokorejský prezident ve svém rozhodnutí kromě místopředsedy Samsungu omilostnil i vysokého manažera Lotte Group Sina Tong-bina, který byl uvězněný v souvislosti se stejnou kauzou jako Lee.

Zhoršující se ekonomická situace v zemi možná překvapivě způsobila to, že má milost podporu významné většiny Jihokorejců. Agentura Reuters napsala, že s krokem vlády souhlasí 77 procent lidí. „Jsem hluboce vděčný za možnost začít znovu,“ uvedl Lee.

Foto: Samsung

Místopředseda Samsungu I Če-jong (v první řadě vlevo s vínovou kravatou)

Jižní Korea pociťuje ekonomické dopady posledních několika turbulentních let. Inflace byla v červenci na úrovni 6,3 procenta a oproti červnu vzrostla o 0,3 procenta. Přiblížila se tak historickému maximu z listopadu 1998, kdy byla na 6,8 procenta. Ekonomové tudíž očekávají, že tamní centrální banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, s nímž začala před rokem. Z 0,5 procenta postupně sazby zvedla na současných 2,25 procenta.

Obří podniky jako Samsung nebo LG Group tvoří až osmdesát procent jihokorejské ekonomiky, podle webu Statista představuje jen Samsung více než dvacet procent tamního HDP. Prosperita podniku je tedy pro Jižní Koreu klíčová.

Značka v zemi neznamená jen chytré mobily, televize nebo domácí spotřebiče. Je těžké narazit na sektor, v němž by firma, která ve třicátých letech minulého století začínala jako vývozce sušených ryb, nefigurovala. Někteří Korejci například bydlí v budovách, které postavil Samsung, oblíbený chlazený nápoj vyndají z lednice stejného výrobce, platí platební kartou Samsung nebo dokonce po práci vyzvednou děti ze školky, jíž korejská firma řídí. Místní proto někdy svou zemi překřtívají na Samsungovou republiku.

Čistý trestní rejstřík nyní čtyřiapadesátiletému místopředsedovi umožní vrátit se naplno do čela společnosti, jejíž hodnota je okolo 312 miliard amerických dolarů. Samsung je pod stále větším tlakem investorů, aby si udržel postavení lídra na trhu a odrazil nápor konkurentů jako Intel nebo Taiwan Semiconductor Manufacturing Company.

Zdálo by se, že nynější rozhodnutí Leeho omilostnit – vzhledem k tomu, že už nebyl ve vězení, ale pouze v podmínce – je z velké části symbolické. Krok mu však umožní pracovat bez legislativních omezení, která by plynula z trestu.

Po jeho propuštění minulý rok Samsung sice oznámil, že v průběhu tří let chce investovat 195 miliard dolarů do výroby počítačových čipů a do telekomunikačního průmyslu, čímž mimo jiné plánoval vytvořit čtyřicet tisíc pracovních míst, místopředsedův trest však podle serveru Nikkei Asia společnost brzdil ve velkých akvizicích. Tu poslední firma získala před šesti lety v roce 2016, kdy za osm miliard dolarů koupila amerického výrobce zvukové elektroniky Harman International Industries.

Jay Y. Lee, který se v roce 2016 dostal mezi čtyřicet nejmocnějších lidí světa podle magazínu Forbes, však ještě ze všech právních problémů není venku. V současnosti totiž u soudu čelí obvinění, že v roce 2015 manipuloval s hodnotami akcií a že podváděl v účetnictví.

Korejský standard, říkají experti

Korupce, uplácení a netransparentní vztahy politiků s konglomeráty jsou v Jižní Koreji evergreenem a Lee není ve své rodině prvním, kterému se vyplatily dobré vztahy s vládními činiteli. Milost dostal například i jeho otec I Kon-hi, po jehož smrti v roce 2020 Lee spolu se sourozenci Samsung převzal. I Kon-hiho za uplácení a krácení daní odsoudili dokonce dvakrát.

Rovnější postavení před zákonem a další výsady se ale netýkají jen rodiny, která vlastní Samsung. Stejnými případy jsou klany z místních LG Group a Hyundai. Mocné rodinné firmy úzce navázané na politiku mají v zemi dlouhou tradici a jejich spojení se zákonodárci je tamním veřejným tajemstvím. Korejsky se jim říká čebola, což přibližně znamená monopol.

Jejich počátky leží v padesátých letech minulého století, kdy po konci Korejské války chtěla vláda industrializovat ekonomiku. Proto se obrátila na podniky a poskytla jim výhodné úvěry v zahraničních měnách. Politika a byznys tak byly v Koreji propojené už tehdy. V šedesátých letech například velké korporace financovaly předvolební kampaně a rychle pochopily výhody dobrých vztahů s vládou.

Z obřích konglomerátů se tak postupem času staly ještě větší. Podle serveru Nikkei Asia jejich rozvoj v kombinaci se státní ochranou brání růstu malých a středních podniků v Jižní Koreji.

Potenciální reforma těchto rodinných firem je ve východoasijské zemi důležitým předvolebním tématem. Změny jsou ale podle tamních pozorovatelů zatím spíše idealistickou vizí a nevyhnutelně narážejí na realitu jihokorejské politiky. Komentátoři, kteří situaci v Jižní Koreji sledují dlouhodobě, uzavírají, že v současnosti není pravděpodobné, že by se praxe v blízké budoucnosti změnila.