Už žádné šplhání na stožáry ani vrtulníky. Elektrické dráty v Česku hlídá umělá inteligence a drony
Technologie mohou být rychlejší a efektivnější než člověk. Ukazuje to propojení AI a dronů, které hlídají kritickou infrastrukturu skupiny E.ON.
Udržování spolehlivosti elektrické sítě patří k činnostem, které nejsou na první pohled vidět, ale bez nich by každodenní život nefungoval. Vysokonapěťové vedení se táhne přes pole, lesy i obtížně přístupný terén a jeho pravidelná kontrola je zásadní pro to, aby dodávky elektřiny zůstaly stabilní. Jenže právě tyto kontroly jsou dlouhodobě náročné, a to jak fyzicky, tak ekonomicky. I tady se stále více prosazují moderní technologie. Rychleji než člověk dnes už potenciálně kritické závady hledají drony, kterým pak pomáhá umělá inteligence.
V praxi to aktuálně funguje tak, že technici musejí procházet kilometry tras, hledat možné závady a v některých případech šplhat až na stožáry. Je to práce přesná, ale pomalá, fyzicky namáhavá a při velkém rozsahu sítě stále obtížněji zvládnutelná. A jelikož se nároky na distribuční soustavu zvyšují, je nutné síť modernizovat a udržovat pomocí nových technologií. Doteď kolikrát pomáhaly i vrtulníky, nicméně jde o hlučné a provozně velmi náročné řešení.
Aby se inspekce vedení zvládaly rychleji a bezpečněji, začala česká společnost EG.D, provozovatel distribuční soustavy elektřiny ze skupiny E.ON, hledat způsob, jak část práce převést na drony, které mohou proletět i obtížně dostupné úseky a pořizovat velké množství detailních snímků. Postupně se dostala až k myšlence jejich automatizace, tedy k tomu, aby stroje dokázaly část kontroly provést samostatně podle předem připraveného modelu okolí.
Na takovém řešení pracuje společně s odborníky z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří se dlouhodobě věnují robotickým systémům, a také s inovačním týmem mateřské skupiny E.ON, jenž přináší i zkušenosti z dalších zemí. Výsledkem je systém, ve kterém se drony orientují podle přesné mapy terénu, zvládnou proletět celým kontrolovaným úsekem bez toho, aby operátor musel řídit každý jejich pohyb – a technik tak může dohlížet na více strojů najednou.
Proces inspekce začíná vytvořením digitálního modelu vedení pomocí technologie laserového skenování, které generuje přesný 3D obraz infrastruktury. Tato data slouží jako základ pro bezpečné a efektivní plánování letu. Na základě naskenovaných dat dokážou drony samostatně plánovat inspekci, tudíž rozpoznají klíčové prvky, jako jsou izolátory a geometrie stožáru, a automaticky určí optimální dráhu letu a místa pro detailní snímkování.
„Výsledkem je rychlejší, bezpečnější a škálovatelná inspekce,“ říká Robert Pěnička ze Skupiny multirobotických systémů ČVUT. Drony pak letí přesně po předem určené trase a během letu pořizují velké množství detailních fotografií. Díky tomu zvládnou zkontrolovat i dlouhé úseky vedení, aniž by pilot musel mít stroj neustále na dohled nebo ho ručně korigovat.
Získané snímky jsou dále analyzovány umělou inteligencí. Ta je nejdříve trénována techniky EG.D, kteří validují data a učí systém rozpoznávat a klasifikovat závady. Umělá inteligence tak prohledává velké objemy dat a umožňuje zkrátit dobu potřebnou k nalezení poruchy z několika dnů na pouhé hodiny. Systém je navržen tak, aby umožňoval řízení dvou dronů pod kontrolou jednoho operátora, což podle demonstračních testů prokázalo až 150% zvýšení efektivity oproti tradičnímu provozu.
Do ostrého provozu má být autonomní dron pro inspekci vedení velmi vysokého napětí v rámci společnosti EG.D nasazen v příštím roce. Česká republika by se tak měla stát třetí zemí v rámci skupiny E.ON, která tuto technologii zavede do standardního provozu, a to po Švédsku a Německu.
