V Christie’s se dražil Basquiat či Picasso. Mezi díly za 16 miliard slaví rekord i mladý český umělec

Na poslední aukci v Christie's mnoho umělců a umělkyň dosáhlo osobních rekordů. Týká se to i současného českého malíře Vojtěcha Kovaříka.

christies

Foto: Christie’s

V Christie’s proběhla dražba významných děl 20. a 21. století

0Zobrazit komentáře

V newyorské aukční síni Christie’s včera skončila dražba, jejíž součástí byla díla ze sbírek zesnulého mediálního giganta Samuela Irvinga Newhouse a rovněž zemřelého spoluzakladatele Microsoftu Paula G. Allena. Kromě obrazů od Jeana-Michela Basquiata, Francise Bacona a Pabla Picassa se na ní blýskla také celá řada umělkyň. Sedm z nich pokořilo prodejní rekordy, včetně Simone Leighové, hvězdy loňského bienále v Benátkách a Robin F. Williamsové, které je pouhých 30 let. A mezi vydraženými díly se objevil také obraz od současného českého malíře Vojtěcha Kovaříka.

Držba v Christie’s byla rozdělena do tří večerů a celková částka vydražených děl se vyšplhala na 725 013 196 dolarů, což je v přepočtu bezmála 16 miliard korun. Její součástí byla především díla z pozůstalosti zesnulého předsedy vydavatelství Condé Nast Samuela Irvinga Newhouse, který byl známý jako vášnivý sběratel. Doma měl vystavené například dva obrazy od Francise Bacona – umělcův autoportrét a Studii pro smějící se Henriettu Moraesovou.

Obě díla se prodala během prvního večera za v přepočtu asi 752 milionů a 671 milionů korun. Vydražily se rovněž obrazy od Willema de Kooninga a Pabla Picassa, známý španělský tvůrce ale v dražbě zaujal i nadcházející večer, kdy se jeho obraz Zátiší u okna vydražil za 900 milionů korun. Jde o portrét jeho milenky Marie-Thérèse Walterové, který patří k umělcovým nejslavnějším dílům. Zároveň je jedním z prvních pláten, která vytvořil v pozoruhodné sérii věnované právě této ženě.

the-nile

Foto: Christie’s

Mezi díly byl například Nil od Basquiata

Druhý večer se dražila také díla z pozůstalosti Paula G. Allena, mezi nimiž byla například trojice obrazů od Davida Hockneye, které se celkem prodaly za necelou miliardu korun. Poslední večer představoval pomyslný hřeb, jelikož se chystala aukce děl od Jeana-Michela Basquiata. Součástí večera byla navíc díla od významných umělkyň – podle aukční síně představovaly více než 50 procent dražených kousků.

Monumentální Basquiatův obraz Nil, který je odborníky na umění považován za jedno z nejzásadnějších děl jeho kariéry, je jedním ze tří velkoformátových pláten vytvořených v roce 1983. Dílo se dražilo pět minut a v rámci uplynulé aukční řady jde o nejdražší obraz: jeho cena dosáhla v přepočtu 1,5 miliardy korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Třetí večer byl ale výjimečný tím, že se během nej dražila především díla umělkyň. Ukázal tak, jak významnou roli na poli současné umělecké scény hrají ženy – což bylo ostatně dobře patrné i na loňském benátském bienále. Právě zde mezi všemi návštěvníky rezonovala díla od Američanky Simone Leighové. Její socha ženy s názvem Tyčka se vydražila za 60 milionů korun a ve své kategorii jde o nový rekord.

Druhým nejdráže vydraženým dílem posledního večera byl obraz od britské umělkyně Cecily Brownové s názvem Krásní a prokletí, který se vyšplhal na téměř 146 milionů korun. Brownová tak potvrdila svůj status jedné z nejvlivnějších umělkyň současnosti. Ten si podržela také Japonka Jajoi Kusama, jejíž Dýně se vydražila za něco málo přes 100 milionů korun. Umělkyně Robin F. Williamsová pak během aukce dosáhla nového osobního rekordu, jelikož její Ledová královna se vydražila za 9,3 milionu korun.

aphrodite-1

Foto: Vojtěch Kovařík

Vydražil se také obraz od českého malíře Vojtěcha Kovaříka

Christie’s zmiňuje ještě několik nových osobních rekordů pro čtveřici umělců a umělkyň, mezi nimiž zaznívá i české jméno: Vojtěch Kovařík. Rodák z Rožnova, který absolvoval ostravskou FAVU, je v zahraničí velmi populární a jeho jméno začíná mezi sběrateli zaznívat stále častěji. Vystavoval v mnoha světových metropolích, například v New Yorku, Paříži či Sao Paulu.

Kovařík tvoří především velkoformátové obrazy a kombinuje techniku malby se sprejováním. Jejím prostřednictvím zobrazuje impozantní figury, které vycházejí z řeckých bájí a pověstí. Po vzoru renesančních mistrů tak čerpá inspiraci z období, kdy evropské umění získávalo obrysy, které v něm jsou patrné dodnes. Jeho obraz Afrodité se během aukce vydražil za osm milionů korun – aukční odhad byl přitom asi 2,5 milionu.

Sezona festivalů klasické hudby je v plném proudu. Víme, do jakých koutů Česka se za ní vydat

Již dnes 12. května začíná Pražské jaro, léto se ponese ve znamení Smetanovy Litomyšle či Festivalu Krumlov. Tóny klasiky ale budou znít celým Českem.

krumlov-nahled

Foto: Festival Krumlov

Krumlovský festival zve nejen na skvělou hudbu, ale na krásné exteriéry i interiéry

0Zobrazit komentáře

Co se klasické hudby týče, Česko je skutečnou velmocí. Díky skladatelům, jako jsou Leoš Janáček, Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů nebo Bedřich Smetana, je naše země známá po celém světě. I díky tomu mají domácí festivaly zaměřené na klasickou hudbu v globálním měřítku velký význam. Letos se pod záštitou Asociace hudebních festivalů v Česku pořádá celá řada událostí zaměřených na klasickou hudbu: od Hudebního festivalu L. van Beethovena, nejstaršího a největšího festivalu klasické hudby v severních Čechách, až po jeden z nejvýznamnějších evropských počinů klasického žánru, mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

Hudební festivaly nejsou jen příjemnou událostí, ale také důležitou součástí kulturního turismu, který je podle Světové organizace cestovního ruchu jedním z nejrychleji rostoucích segmentů v rámci cestování. V Česku jde o zvlášť důležitou oblast, jelikož podle průzkumu České centrály cestovního ruchu právě pro bohaté kulturní dědictví navštěvuje naši zemi průměrně 40 procent zahraničních hostů. Pro mnohé z nich bývají největším lákadlem právě festivaly klasické hudby.

„Ač je Česko geograficky malou zemí, v oblasti klasické hudby patříme ke skutečným velmocím. České festivaly se mohou opřít o bohatou tradici, špičkovou úroveň a světové renomé. Mohou stavět na vysoké interpretační úrovni českých orchestrů, sólistů i komorních ansámblů, celé plejády skladatelských osobností. Festivaly jsou ale také mosty, jež propojují domácí umělce s aktuálním děním na mezinárodní scéně,“ říká prezident Asociace hudebních festivalů a ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan.

prazske-jaro

Foto: Pražské jaro

Jedním z nejvýznamnějších festivalů klasické hudby nejen v Česku je Pražské jaro

Charakteristikou takových festivalů podle Trojana je, že se odehrávají na časově koncentrované ploše, využívají zajímavých míst a nabízejí bohatý doprovodný program. Díky tomu hrají důležitou roli v domácím i přeshraničním cestovním ruchu. Jejich ekonomický přínos je významný i z toho důvodu, že lákají především vzdělané turisty z vyšších příjmových skupin. To se ukázalo před propuknutím pandemie covidu.

„V minulosti byl například finanční efekt Bohemia Jazz Festu téměř 110 milionů korun, Pražského jara v roce 2018 pak téměř 35 milionů korun,“ dodává k přínosu hudebních událostí ředitel České centrály cestovního ruchu Jan Herget. O letošním pozitivním efektu vypovídá obsazenost, kterou v době konání festivalů hlásí jednotlivá ubytovací zařízení. Například od 10. do 20. července jsou nyní ve festivalovém Českém Krumlově ve všední dny rezervována ubytování z asi 48 procent. V Českomoravském pomezí je aktuální obsazenost od 15. do 17. června, kdy začíná Smetanova Litomyšl, dokonce 63,76 procent.

Festivalový triptych v Praze, Litomyšli a Krumlově

Již dnes, tedy v pátek 12. května, propuká jedna z nejvýznamnějších evropských událostí na poli klasické hudby, 78. ročník festivalu Pražské jaro. Jeho kořeny sahají do roku 1946, kdy vznikl pod taktovkou dirigenta Rafaela Kubelíka a klavíristy Rudolfa Firkušného. Tradičně ho zahajuje Má vlast od Bedřicha Smetany, v premiéře zde ale letos zazní celá řada nových skladeb a na své si přijdou i ti, kdo sledují nejnovější trendy v interpretaci hudby starých časů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Festival zaplní pražské koncertní síně hudbou do 2. června. Hned na čtyřech koncertech si budou moci návštěvníci poslechnout letošního rezidenčního umělce, violistu Antoina Tamestita, vůbec poprvé do Prahy zavítá jeden z nejžádanějších dirigentů současnosti Klaus Mäkelä. Přijede také Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu či Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem. Orchestr PKF-Prague Philharmonia bude dirigovat ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv, Českou filharmonii zase žijící legenda americké hudby John Adams.

O měsíc později, ve čtvrtek 15. června, začíná druhý nejstarší hudební festival v České republice, Smetanova Litomyšl, jehož centrem je areál státního zámku Litomyšl. Ten ale současně prochází rekonstrukcí, akce se tak přesouvá do Festivalové haly. „Pořádání velkého festivalu v malém městě přináší řadu problémů, ty jsou ale vyváženy tím, že festivalem žije celé město. Návštěvníci se s umělci setkávají nejen na jevištích, ale i v kavárnách, při procházkách uličkami, atmosféra festivalového městečka je prostě úžasná,“ říká ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek.

Letošní 65. ročník přinese představení o dvou stech osmdesáti účinkujících i komorní tituly, po roční odmlce se navíc do programu vrátí opery. Ústředním tématem je pro rok 2023 období změn a technologického pokroku Belle Époque. Návštěvníci se mohou těšit na jednu z největších klavíristek současnosti Elisabeth Leonskaju, na houslistu Fedora Rudina, v opeře pak na sopranistku Marii Agrestu. Festival zahájí Česká filharmonie v čele s Tomášem Netopilem a celou událost uzavře Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

krumlov

Foto: Festival Krumlov

Koncerty v rámci Festivalu Krumlov probíhají například v Maškarním sále krumlovského zámku

Trojici největších českých přehlídek klasické hudby uzavírá Festival Krumlov, jehož 32. ročník začne v pátek 14. července a skončí 5. srpna. Jako již tradičně i letos propojí interiéry a exteriéry středověkého města, rozkročí se ale i do dalších lokalit jižních Čech, jako je například kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně nebo kostel sv. Mikuláše v Boleticích. Na festival zavítají mimo jiné klavírista Alexander Melnikov, tenorista Charles Castronovo, kytarista Rafael Aguirre či houslisté Vadim Gluzman a Josef Špaček.

„V unikátní kombinaci s klasickou hudbou přivádíme publikum na další pozoruhodná místa, která nejsou tak turisticky vytížená a málokdo by je sám objevil. V neposlední řadě ukazujeme město trochu jinak i těm, kteří ho znají nejlépe, a jeho obyvatele přivádíme zpět do historického centra, které se jim v posledních letech odcizilo. To jsou naše vize pro současné propojení turismu, individuálních zážitků a kultury,“ dodává k festivalu jeho ředitelka Gabriela Rachidi.

Za hudbou také do Příbrami, na Vysočinu či jižní Moravu

Od 27. dubna do 1. června běží v Příbrami 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, který se rozprostírá po celém příbramském regionu a jeho koncerty se odehrávají na místech spojených se životem Antonína Dvořáka. Severní Čechy lákají na Hudební festival L. van Beethovena. Ten nabídne od 25. května do 22. června celkem 21 koncertů, z toho šest symfonických a patnáct komorních, celkem v deseti městech Ústeckého kraje.

Na Vysočině bude od 5. do 19. srpna probíhat Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, zaměřený na prezentaci lidského hlasu v hudbě různých žánrových a stylových období. Akce se bude konat v prostorách zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a dalších místech Vysočiny – mimo jiné také v Pivovaru Dalešice.

prazske-jaro

Foto: Pražské jaro

Jedním z nejvýznamnějších festivalů klasické hudby nejen v Česku je Pražské jaro

Death Stranding 2: On the Beach

Přečtěte si takéRecenze: Death Stranding 2 je o nošení balíčků. A taky strhující hraV Death Stranding 2 jsem bloudila, ztratila klokana a autem srazila démona. A utopila se ve strhující hře

Praha bude důležitým dějištěm klasické hudby hned dvakrát, jelikož kromě Pražského jara zde v pozdějším termínu – od 7. do 25. září – proběhne ještě Dvořákova Praha. Událost je poctou Antonínu Dvořákovi, letos ale také Johannesu Brahmsovi, jehož 190. výročí narození si letos pořadatelé připomenou. Návštěvníci se budou moci těšit na vystoupení Vídeňských filharmoniků, Izraelské filharmonie nebo na pianistu sira Andráse Schiffa.

Festivalovou sezonu letos od 21. září do 2. listopadu uzavře jižní Morava a její Harmonia Moraviae, multižánrová hudební přehlídka s více než dvacetiletou tradicí, kterou pořádá zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Celkem 11 koncertů připomene, jaké vazby má česká hudba a kultura s kulturou evropskou. V moderním koncertním sále Kongresového centra Zlín zazní hudba symfonická, komorní, vokální, ale také duchovní, lidová, filmová nebo jazz.