Když spisovatel a youtuber Radek Starý na začátku listopadu odhalil před svými fanoušky projekt, na kterém tajně pracoval čtyři roky, zřejmě ani zdaleka netušil, co způsobí. Během pouhých 20 hodin vybrala jeho kampaň na sci-fi trilogii Exarie přes 3 miliony korun. Přitom původně žádal pouze o 300 tisíc. Dnes, ani ne dva týdny od spuštění, už vybraná částka přesahuje 7,8 milionu korun. Jde o absolutní rekord platformy Startovač.

„Tohle je vrchol. Nikdy už nevytáhnu větší eso z rukávu,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch třiatřicetiletý spisovatel známý na internetu také pod přezdívkou Sterakdary. „Celou tu dobu jsem svým fanouškům lhal o tom, že píšu jednu knížku, a přitom jsem tajně psal hned několik knih najednou.“

Kampaň postavil Starý tak trochu jako hru, v níž mohou jeho příznivci svými příspěvky odemykat jednotlivé levely a posouvat podobu knihy dál. Čím více peněz se vybere, tím zajímavější a propracovanější výsledek bude. Limitovaná edice tak už nyní nabízí kromě pevné vazby také 3D ražbu, barevnou ořízku, ilustrovaný bestiář, originální doplňkový soundtrack, zlatou folii či brožuru s příběhy ze zákulisí psaní a dosud nezveřejněné koncepty.

„Nikdo v Česku to zatím nezkusil tímto způsobem. A třeba za dva roky přijde jiný spisovatel, který půjde v mých stopách a posune to ještě dál,“ říká. Jeho nová trilogie vypráví příběh o propojení reality a virtuálního světa, o osamělosti v době neustálého online připojení a o síle autentického přátelství. Inspiraci našel mimo jiné i ve své patnáctileté kariéře herního streamera, během které si vybudoval komunitu několika set tisíc sledujících na YouTube a Twitchi.

„Žijeme ve světě, kde si každý dokáže vytvořit dokonalého, syntetického společníka. A já chci připomenout, jak je v takovém světě důležité mít nedokonalé, problematické, a hlavně lidské vztahy,“ vysvětluje Starý.

Vlastní cesta bez nakladatelství

Starý se rozhodl jít vlastní cestou. Kampaň vede zcela samostatně, bez podpory jakéhokoli nakladatelství. Oslovil sice jeden známý český dům, neshodli se ale prý na tom, že by chtěl ke vzniku knihy využít crowdfunding, tedy způsob financování, který mu umožnil zapojit čtenáře a postupně s nimi formovat podobu knihy. Nápad se u nakladatele neujal, a tak se rozhodl pustit do projektu na vlastní pěst.

Tím získal nad vším plnou kontrolu. „Je to výhoda. U velkých projektů často přijde chvíle, kdy je potřeba něco rychle změnit. Jenže když musí každý krok schvalovat desítky lidí, je to skoro nemožné,“ líčí.

Není to ani zdaleka jeho první literární počin. Už v roce 2021 vydal úvodní díl své úspěšné fantasy pentalogie Arila a o rok později přidal ke své knižní tvorbě také první knihu ze sci-fi trilogie Odkaz. Díla si dohromady získala na 60 tisíc čtenářů.

Příprava novinky nesoucí jméno Exarie se však navzdory jeho zkušenostem neobešla bez pochybností. „Měl jsem všechno hotové, třetí díl jsem původně dodělal někdy na přelomu ledna a února. Ale když jsem napsal poslední větu, došlo mi, že to není ono. Že to není ten příběh, který jsem chtěl vyprávět,“ přiznává spisovatel.

Udělal tedy něco, co by si většina autorů v takové fázi netroufla. Celý příběh předělal. „Otevřel jsem nový soubor a všechno přepsal. Ne že bych kopíroval starý text, ale prošel jsem si, co fungovalo a co ne. Výsledek? Za tenhle rok jsem vlastně ve skutečnosti napsal čtyři knihy.“

Dětství a dospívání v chudobě

Knihy Radka Starého si našly tisíce čtenářů a videa statisíce fanoušků, ne každý však zná příběh jeho samotného. Přitom i on má za sebou cestu, která stojí za vyprávění. Vyrůstal v Ostravě, v rodině, která často neměla peníze ani na základní potřeby. „Spousta lidí má v životě horší problémy, já měl v zásadě hezké dětství. Jen jsme prostě neměli peníze,“ vzpomíná.

„Mamka si nemohla dovolit kupovat mi oblečení, které jsem chtěl. První tričko, které jsem si sám vybral v obchodě, jsem dostal až v osmnácti, od sestry,“ přibližuje dál situaci, v níž dlouhé roky žil.

Nedostatek peněz ho trápil i ve škole. „Vzpomínám si, že jsem na střední měl učitelku, která mě nesnášela, protože jsem nenosil učebnice angličtiny. Každá stála čtyři sta korun. Styděl jsem se říct, že na ně rodiče prostě nemají, tak jsem se tvářil, že je nenosím schválně. Nakonec jsem si stránky tiskl od kamaráda,“ dodává.

Chudoba ale nebyla jediný problém, který musel v dětství řešit. Trápila ho také extrémní kinetóza, silná nemoc z pohybu, kvůli které pro něj bylo téměř nemožné cestovat autobusem nebo vlakem. „Bylo to tak špatné, že jsem se při přechodu na střední školu musel vyloženě rozhodnout pro tu nejbližší, abych nemusel dojíždět. Šlo o školu dva kilometry od mého domu, kde se vyučovala geodezie. Byl jsem tam strašně nešťastný,“ vzpomíná.

První počítač získal výhrou v pokeru

Na střední škole však udělal první krok k nejzásadnější změně svého života, pořídil si první počítač. „Sestra mi půjčila peníze a já se zapřísáhl, že jí to splatím. Hledal jsem způsoby, jak si rychle vydělat, a na internetových fórech jsem narazil na svět pokeru,“ vypráví.

Naučil se pravidla a brzy začal vyhrávat. „Chodil jsem do kasina v Ostravě, byl jsem tam nejmladší, osmnáctiletý. První vstupné do hry jsem chtěl pokladní zaplatit v našetřených padesátikorunách. To mi neprošlo,“ směje se. Poker mu vydělal dostatek peněz nejen na splacení dluhu, ale i na první herní vybavení.

Získáním počítače dostal šanci tvořit. Právě tehdy, zhruba kolem roku 2010, vstoupil na YouTube, původně na kanále Sophycz. „Tři roky jsem dělal YouTube a nevydělalo to ani korunu. Ale věděl jsem, že jednou to bude dobré,“ líčí. Jednoho dne pak dostal od herní společnosti kód na hru Warhammer 40 000: Space Marine, která tehdy stála asi 1 600 korun. „Ležel jsem na matraci na zemi, postel jsem neměl. A uvědomil jsem si, že jsem díky své snaze právě získal něco, na co bych jinak pravděpodobně neměl. To už něco znamenalo,“ vzpomíná Starý.

Právě tenhle okamžik se stal jedním z impulsů, které mu dodaly odvahu k dalšímu kroku, k rozhodnutí, které dodnes označuje za jedno z nejděsivějších v životě. Když si na úřadě nechával vystavit živnostenský list, byl na konci studia střední školy. Věděl, že se pouští do riskantní hry. „Klepal jsem se jako ratlík. Neměl jsem rodinu, která by mě mohla vytáhnout z průšvihu, kdyby to nevyšlo. Ale i přes ty nejtemnější myšlenky jsem se nezastavil. Šel jsem dál, podal žádost o živnostenský list a dal všechno všanc,“ popisuje.

Komunita jako základ úspěchu

Dnes jeho tvorbu na YouTube odebírá přes 400 tisíc fanoušků a na Twitchi má dalších 150 tisíc sledujících. Ti mu nejenže fandí v komentářích a kupují si jeho merch či knihy, ale také zakládají nejrůznější fanouškovská fóra, ve kterých si povídají o jeho streamech, tlumočí si mezi sebou jeho vtipy a vytvářejí tematické memy.

„Nevidím je jako diváky. Jsou to kámoši. Znám jejich psy, vím, co se jim děje v životě,“ tvrdí o svých příznivcích, kterých na jeho akce často dorazí i čtyři stovky najednou. „Včera v Brně jsme museli některé poprosit, aby šli domů, protože jsme neměli kapacitu. Bylo mi to strašně trapné. Je to příjemný problém, ale zároveň strašně nepříjemný,“ vypráví.

Díky divákům se Starému daří dělat i dobročinné akce. Právě z jejich podnětu vznikla zdánlivě bizarní, ale nakonec mimořádně úspěšná kampaň s lžičkami s jeho obličejem. Původně jen vtip nakonec vydělal více než 700 tisíc korun pro charitu Člověk v tísni.

„Vyprávěl jsem divákům na streamu, že bych rád udělal nějakou charitu, vytvořil pro ně předmět, který má smysl a peníze, které by vydělal, daroval potřebným. Ne žádnou blbost, třeba jako lžičku s mým obličejem,“ směje se. „Řekl jsem to jako vtip, ale oni se toho chytili a stal se z toho komunitní meme. A o pár měsíců později jsem ho opravdu realizoval. Prodali jsme dva a půl tisíce kusů.“

Vždycky jsem byl hlavně spisovatel

Sám o sobě Sterakdary hrdě říká, že byl vždy spíše spisovatelem než youtuberem nebo streamerem. Že ho láká psaní, totiž věděl už od dětství. První povídku napsal už v deseti letech. Jmenovala se Rudý drak, měla šest stran a jednu ilustraci. „Vydal jsem to ještě ten týden, překvapivě taky na vlastní pěst,“ směje se.

Trvalo to tak zhruba dvě dekády, než v roce 2021 na svou prvotinu navázal. „Když jsem začal psát knihy, vstoupil jsem do světa, kde jsem si řekl: Tak tohle jsem já. Sem opravdu patřím.“ Psaní pro něj dnes není práce, ale spíše nutnost. „Není to tak, že lidi potřebují moje knihy. Já potřebuju ty knihy psát. Neumím si představit, že bych přestal,“ říká.

Exarie vychází v květnu 2026 jako limitovaná edice, kterou později nebude možné běžně koupit. Kampaň na Startovači běží do 3. prosince a každý den se odemykají nové odměny podle výše vybrané částky.

„Možná v budoucnu přijde projekt, který bude literárně sofistikovanější nebo komerčně úspěšnější v zahraničí,“ uvažuje Starý. „Ale tohle je můj vrchol. Nejlepší chvíle života.“