Proti plastovému odpadu lze bojovat různě. Zatímco nizozemský tým z The Ocean Cleanup vyvíjí speciální plovoucí bariéry k vytahování plastů z moří a Adidas z něj produkuje ekologické tenisky s téměř stoprocentní rozložitelností, v poklidné části středoamerického státu Panama se z tohoto typu odpadu buduje celá vesnice. Hlavním iniciátorem je původem kanadský podnikatel Robert Bezeau, který si před časem uvědomil, že plastové lahve mohou dobře sloužit i jako stavební struktura pro domy. A protože jednorázových plastů neustále přibývá, má čím dál více materiálu pro rozvoj tohoto unikátu.

Vše začalo už v roce 2012. Tehdy byl Bezeau relativně čerstvým obyvatelem panamské provincie Bocas del Toro, nacházející se na hranicích s Kostarikou. Hned zpočátku si ale všímal, jak lidé nakládají s vyprodukovanými odpady: většina odpadkových pytlů totiž byla naplněna plastovými PET lahvemi, které se nijak zvlášť nerecyklovaly. Bezeau se tak rozhodl, že rozjede program v podobě kamionu, jenž by dvakrát týdně projížděl touto oblastí a plasty sbíral k recyklaci. Po třech letech si nicméně uvědomil, že se dají lahve využívat i jinak, mnohem kreativněji.

Spontánní nápad se následně překlopil do zajímavého ekologického projektu, jehož podstatou je výstavba budov s jádrem z plastových flašek. K celé iniciativě se rozhodl využít farmářskou půdu o rozloze okolo 345 tisíc metrů čtverečních, kterou při svém přistěhování koupil. O několik let později se mu pak ve spolupráci s týmem tamních dobrovolníků podařilo postavit několik domů, díky nimž se celý projekt mohl překlopit do soběstačné vesnice s potenciálem operovat až se 120 budovami.

„Není třeba se domu nijak zvlášť přizpůsobovat. Dá se v něm žít zcela normálně, až na to, že budete cítit, že je dům bez využití energií o něco chladnější. Budete se ale cítit lépe, když budete vědět, že jste přispěli k odklizení 15 až 30 tisíc plastových lahví a snížil vlastní stopu na této planetě,“ komentoval Bezeau v roce 2016 pro server Hyperallergic.

Všechny domy, které v Panamě z plastových flašek rostou, jsou založeny na stejné bázi. Obvodové stěny tvoří zhruba 15 až 30 tisíc plastových lahví (v závislosti na velikosti), okolo kterých jsou obehnány ocelové mřížky. Na ně se následně tradičním způsobem vkládá beton. Nejde tedy o stavby založené pouze na plastech, byť v nich hrají klíčovou roli. Jejich přítomnost je navíc prospěšná i pro vnitřní klima, které má být vzdušnější a „čistší“. Díky flexibilitě ocelových mřížek by pak domy měly být i odolnější vůči možným zemětřesením.

Co je ale možná nejdůležitější: všechny domy mají být plně obyvatelné, a to včetně potrubních rozvodů, elektřiny, odpadní jímky, okapových žlabů a oken. Ostatně se o tom již má přesvědčovat prvních několik nájemníků.

PET lahve jako velký problém pro planetu

Celá tato iniciativa vychází ze zřejmé myšlenky: znečištění Země plastovými lahvemi. Bezeau konkrétně vychází ze statistiky, že kdyby každý člověk ze 7,3 miliardy lidí na planetě každý den vypil jednu lahev vody, za rok by jich bylo vyhozeno až 2,6 bilionu.

„Proč rozvojové země (včetně Nigérie, konkrétně oblasti Yelwa, pozn. red.) tak tvrdě pracují na tom, aby alespoň minimální část spotřebovaných plastových lahví zrecyklovaly, když existují silné moderní země, které produkují mnohem více tohoto odpadu, ale tento problém, kterému čelíme my všichni, neřeší?“ ptá se Bezeau a reaguje na ignorantský postoj především asijských zemí, jež plastového odpadu produkují nejvíce na světě.

I proto má jeho vesnice, kterou nazývá příhodně Plastic Bottle Village, sloužit jako centrum pro osvětu v této problematice. Věří, že jednotlivé postupy mohou řadě lidí pomoci nejen během stavby svých domů, ale také jim vysvětlit, proč se plastové lahve hodí třeba pro zpevňování bazénů, stodol nebo silnic. Návštěvníkům unikátní „plastové“ vesnice to má objasňovat i prostřednictvím dedikovaného muzea nebo speciálního zámku se zábavními aktivitami, který slouží především dětem.

Foto: Plastic Bottle Village