V Turíně vymysleli, jak bojovat se znečištěným ovzduším. Umělý kopec má pohlcovat oxid uhličitý
Ekologie a ochrana životního prostředí a celé planety jsou aktuálně obrovským globálním tématem. Stále více firem i jednotlivců si totiž uvědomuje stále výraznější negativní vliv člověka na stav Země a snaží se tento nepříznivý trend zvrátit nebo alespoň částečně zlepšit. Například v italském Turíně by nově pod taktovkou architekta Angela Renna mohl vzniknout umělý, devadesát metrů vysoký kopec z navezené zeminy, který by měl být schopen absorbovat oxid uhličitý vznikající v severoitalské metropoli a jejím blízkém okolí.
Zemina, která by na stavbu kopce měla být použita, by pak na místo byla navezena z výstavby plánovaného 273 kilometrů dlouhého železničního tunelu, který má do budoucna spojit právě Turín s francouzským městem Lyon. Poměrně paradoxní je, že právě tento připravovaný projekt se setkává dlouhodobě s velkou nevolí veřejnosti kvůli vysokým nákladům na výstavbu (26 miliard eur) a údajnému napojení na italskou mafii.
Umělý kopec by měl fungovat jako houba
Samotný kopec, který jeho autor nazývá jako Sponge Mountain, by měl být schopen oxid uhličitý nasáknout, permanentně ho v sobě zadržet a nadále nevypouštět do atmosféry, čímž by se snížil negativní vliv na klimatické změny. Díky vysázeným stromům a plánovanému parku by kopec zároveň mohli využívat občané Turína k procházkám a dalším aktivitám.
To, že by podobný projekt měl vzniknout právě v Turíně, nicméně není náhoda. Severoitalské město totiž dle statistik Světové zdravotnické organizace z tohoto pohledu patří k nejvíce znečištěním městům v jižní Evropě. Průměrná denní koncentrace polétavého prachu se totiž v Turíně pohybují okolo 39 mikrogramů na metr krychlový, což je mimo jiné zapříčiněno blízkostí hor, které znečištěné zplodiny zadržují nad městem.
Dvanáct let do globální katastrofy
Zda ovšem bude plánovaný projekt nakonec v reálu uskutečněn, je zatím nejisté. Jisté naopak je, že o podobných aktivitách budeme slýchat stále častěji. Dle nedávného prohlášení OSN má totiž lidstvo zhruba 12 let na to, aby začalo razantně řešit problém klimatických změn. Jinak bude čelit globální katastrofě.