Většinu platu dá do ETF, aby šel mladý do penze. Mám strach z toho, až začnu rozpouštět jmění, říká

Lukáš Nádvorník je propagátorem filosofie F.I.R.E., která vybízí k raným investicím a brzkému odchodu do penze. Bude i hostem konference Money Maker.

Luboš KrečLuboš Kreč

skejwin-1Rozhovor

Foto: Tomáš Rubín, MFF UK / CzechCrunch

Vysokoškolský pedagog a investor Lukáš Nádvorník

1Zobrazit komentáře

Lukáš Nádvorník se živí jako pedagog na vysoké škole, působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Jenže kromě přednášek o fyzice či optice pro studenty čím dál častěji veřejně vysvětluje ještě jeden fenomén – F.I.R.E. Nejde ale o oheň, nýbrž o zkratku anglických slov Financial Independence, Retire Early. Česky finanční nezávislost, brzký důchod. Jde o investiční hnutí, které si zakládá na tom, že jeho sympatizanti dokáží odkládat stranou a samozřejmě investovat mnohem víc, než kolik spotřebují. A pak jsou finančně nezávislí třeba po čtyřicítce, což je i Nádvorníkův plán. „Tuhle filosofii jsem žil i dlouho předtím, než jsem vůbec věděl, že něco takového existuje,“ říká muž, jenž je na internetu známý i jako Skejwin, v rozhovoru pro CzechCrunch.

Kořeny investičního hnutí F.I.R.E. sahají do 90. let, hodně pozornosti k sobě pak začalo poutat v minulé dekádě díky autorům jako Jacob Lund Fisker nebo Peter Adeney (známý jako Mr. Money Moustache). Pro část mileniálů se jejich přístup stal inspirací, aby cestu k finanční nezávislosti opravdu nastoupili – podstatou je omezit spotřebu, konzumovat jen to nejnezbytnější a co nejvíc peněz si dávat (a také co nejdřív) stranou, aby se zhodnocovaly. Zastánci F.I.R.E. jsou zároveň průkopníky akcií ETF a pasivního investování.

Také Lukáš Nádvorník, který je nejznámějším českým zastáncem této investiční filosofie, je velkým propagátorem ETF, tedy akcií burzovně obchodovaných fondů, které mají jako svá podkladová aktiva akcie skutečných podniků. Výhodou étéefek je, že poskytují stabilní výnos, protože fungují jako indexy, typově třeba na S&P 500, a zároveň jsou levné. Jejich poplatky bývají více než 10x menší než u klasických podílových fondů. O svém přístupu a svých investicích bude Lukáš Nádvorník přednášet i ve středu 6. listopadu na konferenci Money Maker. Lístky na ni jsou stále ještě k mání.

Nádvorníkovo investiční portfolio je složeno především z akcií ETF, ale také z akcií z pražské burzy, konkrétně ČEZ a české banky, a také z dluhopisů. Klíčové je, aby bylo portfolio předvídatelné a poskytovalo relativní jistotu, že bude dobře fungovat i za 30 či za 40 let, kdy už z něj jeho majitel bude vybírat a peníze spotřebovávat na to, čemu se chce věnovat. To je další idea hnutí – že totiž finanční nezávislost umožní lidem dělat to, co je baví, bez ohledu na to, zda jim za to někdo zaplatí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak se k F.I.R.E. dostal? Jak plánuje své portfolio rozpouštět? Proč v něm nemá nemovitosti a kdy je přidá? Co jsou jeho investiční libůstky? A co by si z F.I.R.E. měli vzít všichni, které nějak zajímá investování? O tom jsme si s Lukášem Nádvorníkem povídali v rozhovoru pro CzechCrunch.

Jak jste se vlastně k F.I.R.E. dostal?
Mám pocit, že filozofii F.I.R.E. jsem v podstatě žil už dlouho předtím, než jsem vůbec věděl, že něco takového existuje. Souvisí to asi s tím, jak jsem byl vychovaný – k jisté skromnosti a střídmosti v nakládání s penězi. Už jako student jsem měl tendenci peníze ne utrácet, ale spíš si je odkládat a investovat. Takže někdy kolem dvacítky jsem k tomuhle životnímu stylu přirozeně inklinoval. Nešlo o žádnou inspiraci nebo o to, že bych svůj život násilím přizpůsoboval nějakému modelu. Až později jsem zjistil, že to má v zahraničí název a je to vlastně pojmenovaný fenomén.

Takže vy jste nijak nemusel svůj život přemodelovat, abyste mohl najet na režim „ve 40 jdu do důchodu“.
Na samotném životním stylu jsem nic neměnil. V té tzv. akumulační fázi, kdy se snažíte vybudovat dostatečně velké portfolio, abyste pak mohli přejít k jeho využívání, jsem pokračoval stejným tempem. Co se ale změnilo, bylo moje uvažování o investicích – začal jsem je mnohem pečlivěji promýšlet. Tady mi filozofie F.I.R.E. přišla hodně užitečná, a to nejen pro mě, ale prakticky pro každého. Naučila mě plánovat finance nejen pro běžné cash flow, ale i investičně – jak investovat, abych měl s vysokou pravděpodobností jasno, jaké příjmy mi portfolio přinese. To je něco, co si lidé často nerozmyslí ani při investicích na stáří. F.I.R.E. vás ale donutí důkladně zrevidovat nejen příjmy a výdaje, ale i samotný investiční plán. Jakmile jsem si to pojmenoval, uvědomil jsem si, že musím investovat opravdu zodpovědně, protože chyby se tu neodpouští.

A předtím, než jste si nastavil jasnější cíl, proč investujete, byla vaše strategie jaká?
Myslím, že hodně lidí, kteří se pustí do investování, často nemají úplně jasno, proč to vlastně dělají – a upřímně, já na tom byl podobně. Měl jsem vyšší příjmy než výdaje, ale investování pro mě dlouho postrádalo smysl, protože jsem nevěděl, k čemu to vlastně vede. I když jsem investoval a přinášelo to zisky, začal jsem být paradoxně nervózní, protože jsem nevěděl, co s těmi penězi smysluplného udělat. Nejsem ten typ, co by rád utrácel, a tak se ve mně rodil zvláštní stres – měl jsem pocit, že se mi hromadí peníze, ale nevím, jak je využít. Nechtěl jsem skončit jako moji prarodiče, kteří celý život spořili, ale na konci už si ty naspořené peníze nedokázali užít.

skejwin

Reprofoto: Vojta Žižka/YouTube

Lukáš Nádvorník alias Skejwin

Jak se říká – peníze si do hrobu nevezmeš.
Ano. Často jsem přemýšlel, jaký smysl to šetření vlastně má, kromě toho, že mám obrovský finanční polštář, který ani nevyužiju. Tento pocit mě často stresoval – nevěděl jsem, proč to vlastně dělám. Filozofie F.I.R.E. mi ale do toho všeho vnesla smysl, protože mi ukázala, že ty peníze můžu přetavit v něco, co pro mě skutečně znamená hodnotu: nezávislost a čas na seberealizaci. To jsou věci, které mi v životě přijdou opravdu cenné.

A čím ten čas naplníte, až ho budete mít? Vy jste nespokojený s tím, co děláte, čím se živíte jako vysokoškolský pedagog?
Myslím, že tohle je jedna z těch těžších otázek – čím vlastně naplnit čas. Pro mě má smysl F.I.R.E. ne jako cesta k tomu, že bych nedělal nic, ale spíš jako možnost dělat to, co mě baví, bez ohledu na peníze. Představuje to pro mě obrovskou svobodu. Můžu se třeba nadále věnovat přednášení na vysoké škole, aniž bych řešil, jestli mě to uživí. Nebudu muset řešit neustále nějaké granty a projekty. Práce ve školství, jako třeba přednášky, je smysluplná, ale často podhodnocená – a F.I.R.E. mi dává tu volnost je dělat, aniž bych závisel na výdělku. Vnímám to jako příležitost zkoušet nové věci bez ohledu na to, zda mě přímo uživí.

Ovšem dostat se do toho stavu není snadné. Předpokládám, že asi nejste materiální člověk, který by si užíval nakupování?
Dokonce to vnímám naopak – často si říkám, že bych si něco neměl kupovat. A když už to udělám, přepadnou mě výčitky. Je to zvláštní pocit. Nemám rád hromadění věcí a radost mi nedělá ani zbytečné vlastnění. Proč spotřebovávat víc, než je skutečně potřeba?

Oblíbená česká investice je nemovitost, kterou vy ale nevlastníte, že? Měl jste sice byt, ale…
Prodal jsem ho, protože jsem si uvědomil, že vlastnictví nemovitostí mě dost vysiluje – je to jen další starost navíc.

tyk

Přečtěte si takéKde chce mít Slavii za pár let? Tykač popíše nejen pohled na fotbalKde chce mít Slavii za pár let? A co rivalita se Spartou? Tykač na Money Makeru popíše nejen pohled na fotbal

A měl jste byt na investici, nebo na bydlení?
Bydlel jsem v něm, ale byl malý, tmavý a chladný, takže jsem chtěl časem někam jinam. V české společnosti je na vlastnictví kladen velký důraz, což často cítím i ze strany přátel a rodiny, často se mě někdo ptá, proč nemám vlastní bydlení. Já na to říkám, že vlastnictví bytu z investičního pohledu nemusí být horší než akcie, ale obsahuje jednu důležitou záludnost. Když si pořídím byt na vlastní bydlení, pravděpodobně v něm budu chtít dožít a těžko se budu nutit ho ve vyšším věku prodávat. To ale znamená, že tato investice pro mě bude mít rozměr jen úspory na nájmu, nějakých 2–3 % ročně, protože ta hlavní složka celkového výnosu, tedy zhodnocení ceny nemovitosti, mi komplet uteče. A protože vím, že toto by se mi zcela jistě stalo, nedává mi to z investičního hlediska v mém případě smysl.

Přísně vzato vás byt, který vlastníte a bydlíte v něm, ještě upoutá na jedno místo, takže ta svoboda a volnost, kvůli které F.I.R.E. praktikujete, je pak okleštěná.
Přesně tak. S F.I.R.E. souvisí i to, že člověk není vázaný na jedno místo, takže i v tomhle směru je mi pronájem příjemnější. A co se týče investování do nemovitostí s cílem je pronajímat, to mě také neláká – přináší to starosti s nájemníky, a pokud to řeší agentura, zase se snižuje výnos. Akcie jsou naopak bezúdržbové, takže proč si přidělávat práci?

A nemáte nemovitosti ani přes nějaké fondy?
O investici do nemovitostních fondů jsem uvažoval a stále uvažuji, ale v českém prostředí je to trochu komplikované, hlavně proto, že u nás neexistují burzovně obchodované fondy typu REIT (zkratka pro Real Estate Investment Trust – pozn. red.) na české nemovitosti. Zodpovědně si vyhodnocovat české nemovitostní fondy jakožto investice není žádný med, protože hodnota těchto fondů se neurčuje trhem, ale záleží na expertním ocenění portfolia poradenskou firmou. U REITů je ocenění mnohem transparentnější, protože ho dělá přímo trh. Průvodní znak je pak to, že jejich ceny kolísají podobně jako u akcií. Pokud za bouřlivé situace na kapitálovém ale i nemovitostním trhu, jako po covidu, vykazují nějaké nemovitostní fondy stabilní růst, či maximálně stagnaci, musí se mít zodpovědný investor trochu na pozoru. Momentálně se snažím s touto investicí počkat, dokud se situace ještě víc neustálí.

Takže vy ale investici do nemovitostí nezavrhujete, jen nenazrála doba.
Je to tak. Probírám se například fondy jako Accolade nebo od Wood & Company a myslím, že jsou zajímavé, a obecně nemovitosti do portfolia rozhodně patří. Až nazraje čas, půjdu nějakou takovou cestou, přímo nemovitost si koupit neplánuji.

skejwin

Foto: Tomáš Rubín (Matfyz)/CzechCrunch

Investor Lukáš Nádvorník

A co nějaké další investice? Bitcoin, zlato, komodity, měny…
Zlato, komodity nebo bitcoin nejsou ve F.I.R.E. portfoliu vlastně potřeba. Testy jejich robustnosti se stejně dělají na tradičních třídách aktiv, tedy akcie, dluhopisy, nemovitosti. A když tam přidáte zlato, tak ho stejně bude podílově tak málo, že i když bude částečně vykrývat propady akcií a dluhopisů, protože s nimi má malou korelaci, ten efekt nebude moc znát. Kdybyste chtěl mít velkou složku v alternativních aktivech, zase budete těžko odhadovat jejich chování. Ve finále hraje to, jestli máte nebo nemáte pět procent ve zlatě, mnohem menší roli než to, zda jste třeba jako investor disciplinovaný. Behaviorální parametry jsou obecně mnohem podstatnější, než jak si myslíme.

Takže klíčové je pravidelně kupovat a moc nad tím nedumat.
Ano, lidé obecně hodně řeší technické otázky, tedy přes koho a kdy investovat, snaží se časovat trh. Ale to ve finále není tak klíčové, rozhodující je rozklad portfolia do základních tříd aktiv, nákladovost toho řešení a pak pravidelnost a disciplína v průběžném investování. A ta se u F.I.R.E. netýká jen vkládání, ale i čerpání výnosů. To bývá nakonec ta nejobtížnější fáze.

Jak to budete s čerpáním na penzi, která vás čeká za pár let, dělat? Každý měsíc odprodáte pár akcií?
U fajristů je to nejnáročnější období, protože si předtím zvyknou spořit, neutrácet, investovat. Jenže pak vidí, jak se jejich pracně vytvořené portfolio pod tlakem výběrů ztenčuje. To může být stresující. Řada lidí tak odkládá přestup do této fáze a kupodivu ne proto, že by měli strach z F.I.R.E. života, ale protože je těžké nastavit si jiný vztah k penězům. Existují metody, jak si s výběry z portfolia pomoct. Jenže ty nemusí být nejpraktičtější.

Striktně finančně vzato je v Česku asi nejlepší postupně naakumulovat etfka, držet je přes tři roky, abyste splnil časový test, a pak je postupně prodávat, protože tak se vyhnete dani. No jo, jenže to vám pak ty akcií z majetkového účtu mizí a to řadu lidí bolí. Alternativou tedy je akcie ETF překlopit z akumulačních, které máte kvůli růstu hodnoty, na ETF distribuční, které vyplácí dividendu. Ta vám přistane na účtu, ať chcete, nebo ne. Cenou za tuto „službu“ ale je, že z dividendy platíte 15 procent daň.

Nechtěl jsem skončit jako moji prarodiče, kteří celý život spořili, ale na konci už si ty naspořené peníze nedokázali užít.

Kolik musíte odprodávat? Četl jsem, že ideální jsou čtyři procenta jmění ročně, což zajistí, že se nebude dramaticky ztenčovat.
Ta známá teorie čtyř procent vychází ze studie, kterou napsali v 90. letech ekonomové z Trinity College v Texasu. Studovali převážně akciová portfolia penzistů a propočítavali na datech za celé 20. století, kolik mohli vybírat, aby se jejich zdroje nevyčerpaly dřív než po jejich smrti. A ukázalo se, že čtyřprocentní výběry z portfolií s podílem akcií alespoň 50 procent se osvědčily, jen pět procent všech takto spravovaných portfolií zkolabovalo, zbytek, tedy 95 procent, obstál.

Vezměte si, že americké akcie mají dlouhodobě schopnost vydělávat 6,6 procenta nad inflaci. Takže když si z portfolia vezmete čtyři procenta, ještě vám zůstanou dvě procenta jako takový nárazník, který vykrývá různé výkyvy.

S jakými časovými délkami studie počítají? Že budete portfolio rozmělňovat 30 let?
Dříve se studie modelovaly na délku 30 let, jenže to je málo. My, kteří myslíme F.I.R.E. vážně, potřebujeme plán na 50, možná dokonce 60 let, protože někteří lidé chtějí jít do důchodu ve 30 letech. Takže už se objevují nové studie a modely, které připravují i renomované investiční domy. Z nich třeba vyplývá dilema, že chcete stabilní a zároveň poměrně dost výnosná portfolia. Stabilitu bychom třeba mohli chtít zlepšit vyšším podílem dluhopisů, s nimiž ovšem půjde dolů i průměrná výnosnost. Tak moc, že nám to skoro znemožní z portfolia smysluplně vybírat.

A kudy z toho?
Chce to udělat ústupek z pravidla čtyř procent a vybírat tři až 3,5 procenta ročně, taková portfolia zůstávají robustní, udržují hodnotu nebo se zmenšují jen pomalu. Samozřejmě na to potřebujete mít v portfoliu dost akcií, jejich podíl by měl být okolo 70 procent.

Vy si vlastně musíte dělat takový neustálý risk assessment, že?
To mi přijde na naší F.I.R.E. komunitě opravdu osvěžující. Že totiž lidé, kteří k F.I.R.E. přičichnou, a třeba pak ani touto cestou nejdou, tak ale ke svému portfoliu a k investování začnou přistupovat jinak, mají ho pod kontrolou, vědí, co dělají a proč to dělají. A umí poznat, že z něj mohou začít vybírat dřív a víc, protože jsou výrazně nad svým plánem.

moneta-pobocka2

Foto: Moneta Money Bank

Pobočka Monety

Pořád mám pocit, že F.I.R.E. je pro lidi s neuvěřitelnou disciplínou, že pro nás obyčejné smrtelníky to není.
Jsou dva pohledy. Jeden je, že F.I.R.E. je pro málo lidí, protože, jak říkáte, potřebují hodně speciální charakter a silnou disciplínu. Druhý pohled ale je, že docela dost z nás se k té disciplíně může postupně dostat, naučit se ji. Ve finále to je o zdravém přístupu k penězům, F.I.R.E. učí, že nemá smysl utrácet příliš moc, že s nimi musím vycházet a že pokud investuji, musím to dělat s rozmyslem, abych si těch peněz ještě někdy v budoucnu mohl užít. A nespoléhal se na to, že s karavanem projedu Evropu v 70 letech, protože to už třeba nebudu moct. Tak proč ji neprojet dřív? Je to taková učebnice nakládání s kapitálem v životě.

Mimochodem, jak konkrétně své investice provádíte? Máte trvalý příkaz?
U mě to tak jednoduché není. Trvalý příkaz nemám, protože jednak se u mě mění částka, kterou každý měsíc investuji – přebytky se prostě různí, jednak mám několik brokerských účtů, protože nechci mít vše u jedné společnosti. Naštěstí jde vesměs o nákupy stále podobných aktiv, byť já si to komplikuji tím, že jsem trochu posedlý čísly a vyhodnocuji si pravidelně výkonnost portfolia a jeho složení občas upravuju. To ale není přístup hodný následování. Lepší je investice moc nesledovat a nejčastěji rebalancing dělat na roční bázi. Ale jsou měsíce, kdy i já všechnu bouchnu do S&P 500, protože se mi nad tím nechce přemýšlet víc než půl minuty.

Máte nějakou investiční libůstku nebo guilty pleasure?
Mám třeba penzijní spoření, sice ne to úplně staré, transformované, ale dynamický učastnický fond. To sice není nic investičně extra zajímavého, kdybych byl v režimu DIP, který teď nově platí, bylo by to nákladově lepší, ale nějak si ho stále držím. Takže můžu aspoň říkat, že mám nějaký podílový fond a nejedu jen v ETF a dluhopisech. A pak jsou takové moje guilty pleasure české akcie.

skejwin-1

Přečtěte si takéVí, jak být po čtyřicítce rentiérem, a říká: Nejcennější je časVí, jak být po čtyřicítce rentiérem, a říká: Bráchovi jsem dal pod stromeček ETFko, nejcennější je čas

A ty vlastníte přímo?
Ano, mám přímo některé tituly. Měl jsem jich dokonce strašně moc, v jednu chvíli třeba ČEZ představoval 13 procent mého portfolia. Bylo to strašně agresivní ladění, proto jsem je začal odprodávat. České akcie mě bavily, viděl jsem tam nějaký příběh, nebyla to anonymní klikatá rostoucí čára jako u zahraničního ETF. Navíc jsem si pro dividendy chodil přímo do banky, což přiznávám, bylo a stále ještě trochu je moje guilty pleasure.

Pořád jich máte v portfoliu hodně?
Celkově už to je pod 10 procent mého portfolia, dost jsem toho prodal. Mám teď relativně hodně Monety, držím ji kvůli dividendám. Už ale nenakupuji a asi nebudu ani uprodávat, je to už v takovém fajn balancu.

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Hodnota Tesly vyrostla za den o 150 miliard. Co tyto obří skoky přináší firmě, investorům a Muskovi?

Tržní kapitalizace Tesly vyrostla za den o víc, než kolik je hodnota VW a Stellantisu dohromady. Automobilku samotnou to ale tolik neovlivňuje.

tesla

Foto: CzechCrunch

Hodnota Tesly raketově vystřelila

0Zobrazit komentáře

Právě jsme zaznamenali rekordní jednodenní růst a nebo naopak propad. Při čtení zpráv z amerických burz můžeme podobné titulky vnímat v posledních letech celkem pravidelně. Jak největší firmy na světě rostou, jsou při významných událostech obří také změny v jejich tržní hodnotě. Naposledy zaujala Tesla, ale v zásadě oběma směry si v poslední době připsaly ať už osobní, nebo dokonce globální rekordy také třeba Apple, Nvidia, Meta, Microsoft nebo Amazon. Co se ale děje uvnitř firem, když investoři ve velkém akcie nakupují? A jak z toho benefitují právě sami investoři?

Jako příklad, na kterém si dění na burze a v rámci firmy popíšeme, poslouží zmíněná Tesla. Americká automobilka koncem minulého týdne zveřejnila své hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí letošního roku. Z čísel plyne, že firma vykazuje zdravý růst tržeb, zisků i marží, přičemž dobrých výsledků dosáhla také v energetickém segmentu. Celkově tržby Tesly vzrostly o osm procent – zatímco samotný segment automobilů pouze o dvě procenta, kompenzovala to oblast energetiky růstem o 52 procent.

Pomohly také příjmy z prodeje regulačních kreditů ve výši 739 milionů dolarů a klesající náklady na materiál a suroviny, což vedlo k rekordně nízkým výrobním nákladům na jedno vozidlo ve výši 35 100 dolarů. K tomu šéf Tesly Elon Musk přislíbil další rozvojové kroky. Zmínil například, že příští rok uvede na trh nové levné modely, že se Cybertruck poprvé stal ziskovým a že očekává nárůst prodeje o 20 až 30 procent. Tesla se podle něj také jednou stane největší společností na světě (aktuálně je desátá, Apple a Microsoft jsou čtyřikrát větší).

tsla6m

Foto: Google Finance / CzechCrunch

Růst akcií Tesly za posledních šest měsíců na grafu Google Finance

Zdá se tedy, že Tesla je na dobré cestě z nejtěžšího období, což v pátek ocenily i akciové trhy, kde Tesla posílila o 22 procent. Růst o více než o pětinu je sám o sobě výrazný, o to víc, když se bavíme o jedné z deseti největších firem světa. Tento skok tak zajistil, že tržní kapitalizace Tesly během jediného dne vyrostla o 150 miliard dolarů. A přestože se vedou neustále debaty o tom, jestli je Tesla více technologická společnost než klasická automobilka, přidejme pro kontext následující údaj.

Oněch 150 miliard dolarů odpovídá zhruba trojnásobku celkové kapitalizace koncernu Volkswagen nebo čtyřnásobku hodnoty koncernu Stellantis. Tržní hodnota Tesly se tedy během čtyřiadvaceti hodin zvýšila více, než kolik je celková hodnota Volkswagenu a Stellantisu dohromady. Je to přitom paradoxní, protože oba tradiční výrobci automobilů vykazují výrazně vyšší zisky než Tesla.

Největší automobilky na světě dle tržní hodnoty (k 28. 10. 2024)

  1. Tesla (864 miliard dolarů)
  2. Toyota (228 miliard dolarů)
  3. BYD (118 miliard dolarů)
  4. Ferrari (87 miliard dolarů)
  5. Xiaomi (82 miliard dolarů)
  6. Mercedes-Benz (66 miliard dolarů)
  7. Porsche (63 miliard dolarů)
  8. General Motors (58 miliard dolarů)
  9. BMW (52 miliard dolarů)
  10. Volkswagen (51 miliard dolarů)
  11. Honda (48 miliard dolarů)
  12. Maruti Suzuki India (45 miliard dolarů)
  13. Ford (44 miliard dolarů)
  14. Tata Motors (44 miliard dolarů)
  15. Hyundai (43 miliard dolarů)
  16. Mahindra & Mahindra (41 miliard dolarů)
  17. Stellantis (39 miliard dolarů)
  18. Li Auto (29 miliard dolarů)
  19. Great Wall Motors (28 miliard dolarů)
  20. Kia (27 miliard dolarů)

Růst tržní hodnoty Tesly pomohl také k nárůstu majetku samotného Elona Muska. Během jediného dne se zvětšil o 34 miliard dolarů na celkovou odhadovanou hodnotu 270 miliard dolarů. Co ale tato čísla skutečně znamenají?

Čísla, co mají vliv, a čísla, co jsou virtuální

Tržní kapitalizace, kterou tvoří počet akcií v oběhu násobený jejich cenou, nevypovídá přímo o tom, jaké tržby či zisky firma generuje. Cena akcií spíše odráží očekávání investorů. Například poslední zmíněné výsledky Tesly na ně zapůsobily natolik, že akcie začali ve velkém nakupovat a jejich cena tak vystřelila o zmíněných dvaadvacet procent nahoru. A díky tomu vzrostla i celková tržní kapitalizace firmy.

Podobně můžeme nahlížet také na majetek miliardářů – ve většině případů je tvořen zejména akciemi jejich firem. Jde nicméně do značné míry o virtuální číslo, protože pokud by se rozhodli svůj majetek držený v akciích převést do hotovosti, reálná suma by zřejmě nebyla stejná, jako je aktuálně na burze. Obvykle totiž drží velké množství cenných papírů a jejich masivní prodej by pravděpodobně způsobil pokles ceny akcií, protože by jich najednou na trhu bylo více, než o kolik by měli ostatní investoři zájem. Velcí akcionáři je proto obvykle prodávají postupně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A jaký má růst kapitalizace vliv na samotnou firmu? Přímý dopad je překvapivě malý. Ze zvýšení cen akcií mají prospěch hlavně akcionáři, kteří akcie drží, což může být i část zaměstnanců a vedení firmy. Pokud jsou odměňováni v akciích, růst jejich ceny přispívá k jejich spokojenosti a loajalitě. Nedávno se například objevila statistika, že díky strmému růstu akcií společnosti Nvidia se až 76 procent jejích zaměstnanců stalo milionáři. Nicméně i tady to může být virtuální údaj, dokud své zisky prodáním akcií skutečně nezrealizují.

Pozitivní sentiment investorů také pomáhá vedení firem v dlouhodobém plánování a přitahuje pozornost dalších potenciálních investorů, což může posílit důvěru dané firmy. Vyšší tržní kapitalizace navíc zvyšuje její rating, a tak může být kupříkladu zařazena do více investičních portfolií nebo si půjčovat kapitál za výhodnějších podmínek. Růst tržní kapitalizace a s tím spojená mediální pozornost navíc firmám poskytují širší prostor pro prezentaci svých cílů a plánů, což zlepšuje její vnímání veřejností.

V případě Tesly je zrovna mediální pozornost výjimečná. Nepíše se o ní totiž zdaleka jen ve chvíli, kdy rekordně zvyšuje, nebo naopak snižuje svou hodnotu na burze, ale de facto pořád. To, že má její šéf Elon Musk k dispozici také celou síť X, kterou před pár lety ještě jako Twitter koupil, je v tomto případě kapitola sama pro sebe. Nicméně i v případě Tesly platí efekty zmíněné výše, ať už co se týče ratingů, odměňování zaměstnanců pomocí akcií nebo financování.

elon-musk-robotaxi

Přečtěte si takéJe Tesla opravdu víc než jen automobilka? Trochu ano, trochu neJe Tesla víc než automobilka? Trochu ano, trochu ne. Zásadní bude, zda opravdu doručí autonomní taxi

Důležitou může být cena akcií pro samotnou firmu ve chvíli, kdy by se rozhodla získat peníze vydáním nových akcií. Pak logicky platí, že čím vyšší je cena současných akcií v oběhu, tím vyšší bude cena akcií, které firma vydá a prodá novým investorům. Získané peníze firmy využívají například k financování nových akvizic. V takovém případě je vysoká cena akcií pro firmu pozitivní, protože získá za prodej menšího podílu ve firmě více peněz, které může využít na svůj další rozvoj, investice nebo akvizice. Ale jelikož nově vydané akcie snižují hodnotu akcie současných investorů, nejde o příliš častou aktivitu.

Ať už tedy závratně roste nebo klesá hodnota jakékoliv veřejně obchodované firmy, Teslu nevyjímaje, cena akcií nemá na její každodenní provoz prakticky žádný přímý vliv. Může se však významně promítnout do sekundárních faktorů, jako je motivace zaměstnanců, důvěra akcionářů a přístup k financování. Tyto aspekty následně ovlivňují strategická rozhodnutí, rozvoj nových projektů a schopnost firmy přitáhnout další kapitál, což jsou klíčové oblasti pro stabilní růst.

V konečném důsledku jde tedy o to, jak si společnost dokáže poradit s vysokými očekáváními investorů a tlakem spojeným s proměnlivou cenou akcií. V případě Tesly je tento tlak kvůli neustálé mediální pozornosti a aktivitám Elona Muska patrně silnější než u většiny ostatních společností. Zároveň ale právě tato pozornost přináší Tesle neocenitelný marketingový dosah, který může v budoucnu pomoci jak při získávání investic, tak při rozšiřování základny věrných zákazníků.