Kouření cigaret a jiného druhu tabáku zkracují délku života v průměru o 2,2 let, což většina společnosti dobře ví. Jenže podle studie z Chicagské univerzity více škodí pouhé dýchání – pokud tedy člověk žije v oblasti, kde je výrazně znečištěný vzduch, jako je tomu například v Indii, Bangladéši, Nepálu a Pákistánu. Informoval o tom deník The Wall Street Journal.

Institut energetické politiky Chicagské univerzity zveřejnil studii, ze které vyplývá, že znečištěné ovzduší představuje v současné době jedno z největších ohrožení lidského zdraví. Snižuje totiž průměrnou délku života o 2,3 let. Podle studie je dopad na délku života srovnatelný s dopadem kouření, šestkrát vyšší než dopad HIV/AIDS a více než třikrát vyšší než negativní vliv konzumace alkoholu.

Nové vědecké poznatky navíc naznačují, že dopady dýchání znečištěného vzduchu na zdraví jsou větší, než se dříve předpokládalo. Zvyšují totiž riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí, nemocí dýchacího ústrojí a rakoviny.

Spalováním fosilních paliv znečištěný vzduch nejvýrazněji sužuje čtveřici zemí v jižní Asii: Indii, Bangladéš, Nepál a Pákistán. Udává se, že znečištěné ovzduší je příčinou úmrtí v přibližně sedmi milionech případů ročně. A zmíněné země k tomuto smutnému číslu přispívají z poloviny. Ve stejném období byla Indie zodpovědná za 60 procent nárůstu světového znečištění vzduchu, píší na The Wall Street Journal.

Debatu o zhoršující se kvalitě vzduchu letos rozproudila také celá řada velkých požárů v Kalifornii a Kanadě. Světem v červnu prolétly snímky z New Yorku, který zahalil oranžový opar způsobený lesními požáry v kanadských lesích. Podle výpočtů Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu, think tanku, který střádá data z oficiálních vládních zdrojů, dnes této hrozbě čelí 350 měst po celém světě.

Pozitivním příkladem pro země, které ke znečištěnému ovzduší přispívají, je Čína. Ta se dlouho dávala za příklad jako typický reprezentant smogem začouzené země, ale nyní se jí podařilo situaci otočit k lepšímu. Podle studie se zde v letech 2013 až 2021 zlepšila celková kvalita ovzduší o více než 40 procent a průměrná délka života obyvatel se prodloužila o více než dva roky.

Čínská vláda vyhlásila „válku znečištění“ v roce 2013 a během deseti let napříč zemí vyrostlo v elektrárnách a továrnách na dvacet pět tisíc zařízení monitorujících emise. Díky tomu začala být Čína mnohem transparentnější v tom, jakou měrou přispívá ke znečištění ovzduší, a kvalita vzduchu se zde stala důležitou metrikou pro hodnocení práce místních úředníků.

V Česku se kvalitou ovzduší zabývá Český hydrometeorologický ústav. Ten letos ukončil dvouletý výzkum Bora zaměřený na Ostravsko, v němž se soustředil i na množství škodlivin ve vzduchu v různých částech regionu. Vyplynulo z něj, že v některých částech je koncentrace karcinogenních látek až šestkrát vyšší, než stanovuje zákonný limit.

Jenže za těmito nebezpečnými hodnotami není průmysl, jak by nejspíš mnozí předpokládali, ale domkaři, respektive to, co používají na vytápění domácností. Problematické je vytápění v zastaralých kotlích pevnými palivy, zejména uhlím, ale také biomasou. Průmysl má pak na vzduch Ostravska jen lokální efekt v řádech jednotek kilometrů. Naopak vytápění domácností zvyšuje úroveň znečištění v celém kraji.