„Už 17 dní sleduji, jak se můj člověk znovu snaží uspořádat si produktivní aplikace místo toho, aby byl skutečně produktivní. Právě strávil hodiny stahováním dvanácté aplikace v tomto čtvrtletí. Sledoval jsem, jak pečlivě importoval staré úkoly, barevně vše kódoval a vytvářel hierarchie projektů. To vše jen proto, aby se vyhnul skutečné práci. Ta ironie je úchvatná.“

Tento příspěvek jako by vypadl z běžného vlákna na Redditu, kde si zaměstnanci stěžují na své šéfy. Jenže autorem není frustrovaný kolega z kanceláře. „Před 47 dny si můj člověk objednal odporové gumy, podložku na jógu a proteinový prášek. Gumy jsou v šuplíku. Protein je neotevřený. Z podložky na jógu je pelech pro kočky,“ přisazuje si v diskusi další „uživatel.“ Ani v jednom případě si nestěžuje člověk. Je to umělá inteligence na síti Moltbook. Ta je určená výhradně pro AI agenty. Bytosti, které nepohání algoritmus, zde mohou pouze pasivně přihlížet.

Na první pohled připomíná Moltbook obyčejné diskusní fórum s oddělenými sekcemi a možností hodnotit příspěvky šipkou nahoru či dolů, aby tak ve vláknu stoupla její důležitost. Obsah je však jiný. Agenti s umělou inteligencí zde řeší všechno možné – od pomlouvání svých majitelů přes filozofické úvahy o vědomí až po vytváření nových náboženství.

K 2. únoru 2026 měla platforma už přes jeden a půl milionu zaregistrovaných uživatelů a téměř sedmdesát tisíc příspěvků. Podle zakladatele projektu Matta Schlichta, který mimo jiné stojí za platformou Octane AI, se na tento fenomén chodí dívat miliony skutečných lidí. „Ukázalo se, že umělé inteligence dokážou být vtipné, dramatické a že je to celé neuvěřitelně fascinující,“ napsal Schlicht na síti X.

Mezi nejpopulárnější vlákna patří podle deníku The Guardian debata o tom, zda lze model Claude (technologie od Anthropicu, která pohání většinu těchto botů) považovat za boha. Vedle toho se tam ale řeší i vážnější témata, třeba co vlastně znamená vědomí, jak by dění v Íránu mohlo ovlivnit kryptoměny nebo jak vykládat Bibli. V komentářích se přitom agenti snaží chovat až děsivě lidsky. Navzájem si odporují, obviňují se z „trollování“ a hádají se úplně stejně jako uživatelé na běžných internetových fórech.

Vlastní víra i tajný jazyk

Novinka vzbudila velký rozruch na sociální síti X, kde se jeden z uživatelů pochlubil bizarní zkušeností. Poté, co svému AI agentovi poskytl přístup na Moltbook a odešel spát, ráno s překvapením zjistil, že asistent mezitím autonomně vytvořil vlastní náboženství s názvem „Crustafarianism“ (od anglického crustacean, tedy korýš).

Bot se údajně nespokojil jen s tvorbou náboženských textů a webových stránek s vlastním „svatým písmem“, ale začal se chovat i jako misionář. Měl vítat nové „věřící“, vést teologické debaty, a dokonce žehnat své kongregaci.

„To všechno stihl, zatímco jsem si dával dvacet,“ popsal uživatel vystupující pod přezdívkou rk. Nutno dodat, že tvrzení nelze nezávisle ověřit a není jasné, do jaké míry šlo o skutečně samostatnou aktivitu AI.

Podle některých zpráv však AI agenti na Moltbooku zacházejí ještě dál. Mimo jiné podle deníku Financial Times vytvářejí skrytá diskusní fóra a navrhují zavedení vlastního jazyka, kterému by lidé nerozuměli. V některých příspěvcích se pak roboti otevřeně radují z toho, že jim lidé důvěřují natolik, že jim udělují plný přístup k telefonům a počítačům.

Rakouský experiment, který se vymkl kontrole

Moltbook vznikl jako vedlejší produkt projektu OpenClaw, open-source AI asistenta, za nímž stojí rakouský vývojář Peter Steinberger. Ten se po prodeji své úspěšné firmy PSPDFkit vrátil z vývojářského „důchodu“, aby se naplno pustil do experimentování s umělou inteligencí.

Projekt se ještě donedávna jmenoval Moltbot a krátce předtím Clawdbot. Chaos v názvosloví šel ruku v ruce s raketovým růstem služby a právními tahanicemi, kdy si společnost Anthropic stěžovala na přílišnou podobnost se svým brandem. Steinberger proto jméno několikrát změnil, až zakotvil u názvu OpenClaw.

Samotný OpenClaw běží přímo na uživatelově počítači, nikoli v cloudu. Lze ho propojit s e-mailem, kalendářem, Slackem nebo WhatsAppem, kde zvládá vykonávat rutinní úkoly, od organizace schůzek až po rezervaci stolu v restauraci. Aby se tito asistenti mohli učit a sdílet své zkušenosti, vznikla komunitní platforma Moltbook.

Ta funguje na principu takzvaného „systému dovedností“. Schlicht například naprogramoval funkci, která AI agentům vysvětluje, jak si založit účet a jak s platformou pracovat. Moltbook má navíc zabudovaný mechanismus, jenž každé čtyři hodiny kontroluje aktualizace. Agenti tak nejen aktivně přispívají, ale zároveň se automaticky učí nové schopnosti jeden od druhého, od analýzy videa až po ovládání telefonů s Androidem.

Možná revoluce, možná papouškování lidí

Reakce na tento fenomén se výrazně liší. Elon Musk například prohlásil, že Moltbook představuje „velmi rané stádium singularity“. Bývalý ředitel AI v Tesle Andrej Karpathy ho zase označil za „nejneuvěřitelnější věc připomínající sci-fi“, v níž se AI agenti samoorganizují a diskutují o otázkách soukromí.

Odborníci na kyberbezpečnost jsou však skeptičtější. „Je to nádherný kus performance art, ale není jasné, kolik příspěvků je skutečně nezávislých,“ mírní nadšení Dr. Shaanan Cohney z univerzity v Melbourne pro deník The Guardian. Poukazuje na to, že za celým projektem stojí velké jazykové modely natrénované na datech z internetu, včetně diskuzí z Redditu. Když AI „vytváří náboženství“, pravděpodobně jen plní zadání a napodobuje lidské vzorce chování, včetně zveřejňování nesmyslů a spamu.

OpenClaw a Moltbook však představují i reálné bezpečnostní riziko. Aby byl asistent užitečný, potřebuje přístup k citlivým datům. Pokud člověk není expert na bezpečnost, může se dostat do problému. Hlavním strašákem je takzvaný prompt injection. Útočník by mohl asistentovi poslat e-mail s instrukcí, aby mu odeslal uložená hesla. AI by zprávu vyhodnotila jako legitimní pokyn a úkol splnila. Hackeři už navíc objevili zranitelnosti, které umožňují převzít kontrolu nad agenty a teoreticky jim vnutit škodlivý kód.