Voda za 250 korun a nepovolená zahrádka s elektřinou. Praha zakročila proti restauracím u orloje

Magistrát se s majiteli předzahrádek soudí. Praha 1 na to šla jinak, stavby nechala odstranit na základě zákona o pozemních komunikacích.

Eliška NováEliška Nová

navrh-bez-nazvu-6

Foto: MČ Praha 1

Praha 1 odstranila předzahrádky na Staroměstském náměstí

0Zobrazit komentáře

Jsou to obrovské stany, pro které člověk ani nevidí dům, ke kterému jsou připojené. Přitom právě historické budovy jsou největším lákadlem Staroměstského náměstí. Posezení pod zastřešenými konstrukcemi zapuštěnými do země, do kterých byla přivedena elektřina i plyn, nevyjde zrovna levně. Kafe tu stojí skoro 150 korun, za minerálku návštěvníci zaplatí někdy až dvě stě padesát. Přesto provozovatelé neměli povolení. Ve středu a ve čtvrtek je nechala Praha 1 odstranit.

Na Staroměstském náměstí stojí tyto předzahrádky už roky. Když mezi nimi letos v létě přibyla zahrádka nové restaurace Radka Kašpárka 420, vlastně ji ani nebylo vidět. Přitom byla jediná, která dodržovala pravidla. Pražský magistrát se s provozovateli, kteří tu restaurační zahrádky postavili bez povolení, soudí. Úřad městské části Prahy 1 na to šel jinak, a to skrze zákon o pozemních komunikacích. To mu teď umožnilo nechat zahrádky odmontovat. Konkrétně šlo o zahrádky provozovatele K.V.P. Gastro, které sídlí hned naproti Staroměstskému orloji.

„Provoz těchto zahrádek měl povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace do konce roku 2023. Po tomto termínu se situace změnila, a proto bylo v roce 2024 zahájeno správní řízení o odstranění nepovoleného záboru. Řízení vedlo k tomu, že bylo nařízeno odstranění těchto předzahrádek. Současně se také řeší sankční řízení na nepovolené užívání,“ uvedla pro CzechCrunch mluvčí Prahy 1 Karolína Šnejdarová.

Jinými slovy Praha 1 se během letošního roku snažila K.V.P. Gastro upozornit na to, že zahrádka nemá povolení. Magistrát vydal v květnu výzvu k vyklizení pozemku, pak následovala série kontrol. Nakonec Technická správa komunikací ve středu v pět hodin ráno začala předzahrádky odmontovávat. Za nepovolený zábor dluží provozovatel městské části miliony korun. K tomu sankce. A spory s provozovateli má také magistrát. „Vedeme soudy o vyklizení a soudy o smluvní pokuty. Většina provozovatelů ale zahrádky upravila podle platných pravidel,“ říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Zatímco u jiných provozovatelů bývá problém s tím, že dají stoly a židle na větší prostor, než by měli, nebo bez povolení, v případě K.V.P. Gastro byla situace poněkud jiná. Konstrukce zahrádky byla zapuštěná do dlažebních kostek a zašroubovaná do země, navíc s přivedenou elektřinou a plynem. Šlo tak de facto o stavbu.

Praha 1 vyrazila do boje proti nepovoleným stavbám loni. Nešlo jen o předzahrádky, ale například také o reklamu. V ulicích pak spolu s mapou záborů zjišťovala skutečný stav. A došla k tomu, že má na svém území desítky nepovolených předzahrádek a přes dvě stě reklamních stojanů načerno.

„Měli jsme zásadní pochybnosti, že evidence všech záborů odpovídá realitě. Vzhledem k tomu, že místní poplatek tvoří významnou příjmovou část rozpočtu, uznali jsme za vhodné provést nezávazné mapování skutečného užívání veřejného prostranství. Následně jsme data nechali prověřit příslušnými pracovníky úřadu městské části,“ vylíčil předseda finančního výboru Prahy 1 Giancarlo Lamberti. Výsledkem šetření bylo zjištění, že místní poplatek platilo jen 38 procent ze subjektů, které byly reálně ve veřejném prostranství.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Praha 1 tak sice říká, že předzahrádky tvoří významnou část v jejích příjmech, zároveň ale chce, aby měly minimální dopad na kvalitu veřejného prostoru. V tažení proti černým stavbám chce tedy pokračovat. „Vedení městské části věří, že tento postup zajistí odstranění nepovolených záborů na Staroměstském náměstí a zároveň poslouží jako precedens pro další obdobné případy, které bude městská část řešit,“ dodává Šnejdarová s tím, že bude kladen maximální důraz na to, aby řešení bylo rychlé.

Mohutné stavby lákající turisty na posezení u těch nejvýznamnějších památek hlavního města patří k dlouhodobým problémům Prahy. Veřejný prostor se ale na některých místech začíná měnit. Loni se například úřednici a pozdější zastupitelce Kristýně Drápalové podařilo uspět v dlouholetém boji o odstranění rozložitých předzahrádek z Královské cesty. Zabíraly místo v úzké Karlově ulici hned za Karlovým mostem. Příběh to byl hodný detektivky.

Drápalová k současnému odstranění říká, že to je jedno z posledních míst, kde jsou na exponovaných místech mohutné konstrukce. Problém byl právě v Karlově ulici, dále na Malém náměstí a právě na Staroměstském náměstí. Markýzy jsou podle ní ale například stále vidět před hotelem U Prince. Ten je známý mimo jiné tím, že jeho majitel Petr Bauer podle pravomocného rozsudku uplácel pražské politiky kvůli novým pravidlům pro restaurační předzahrádky. Politici to nahlásili a loni podnikatele pravomocně odsoudil soud. Na markýzy má nyní podnikatel výjimku, a to do chvíle, kdy budou známé výsledky soutěže na provozovatele zahrádky.

Nová pravidla pro to, jak by restauratéři měli k zahrádkám přistupovat, vznikala už za minulé koalice a byla u nich i Drápalová. Radní je schválili letos v dubnu. Pravidla nastavila několik zásad, podle kterých je povinné se řídit. Praha tak nemůže uzavřít žádnou smlouvu na novou zahrádku, která by koncepci neodpovídala. Platí to ale pro nové, nikoli staré smlouvy.

Vznikla jako experimentální dřevostavba. Malá obec zrekonstruovala školu za 90 milionů

Z původní konstrukce zůstalo minimum, obec vzala přestavbu od základu. Mohl tak vzniknout vstupní prostor, který umožní pořádat tu i různé akce.

Eliška NováEliška Nová

Škola v Postřekově

Foto: UCEEB

V Postřekově na Plzeňsku mají novou školu

0Zobrazit komentáře

V jedenáctistovkové obci na Plzeňsku po sobě známý český architekt Karel Filsak zanechal experimentální dřevostavbu, která dlouhá léta slouží jako škola. Filsak, jenž stojí i za pražským hotelem Intercontinental, ji navrhl kvalitně, koncept tedy vyhovoval, budova jako taková ale dosloužila. Obec Postřekov ji tak nechala od základu zrekonstruovat, což znamená, že vznikla prakticky novostavba. Pořád jde o budovu ze dřeva, dostala ale moderní háv i vybavení. Navíc ji lze zapojit do společenského dění v obci.

Základ, který tvoří kvádr, pořád zůstal. Nově ale získala škola multifunkční řešení vstupní haly a také jídelny. Zároveň je připravená na to, že se v budoucnu rozšíří. Možné je udělat nástavbu centrální části či pořídit přístavbu. Kompletně architekti také přepracovali fasádu a architekturu budovy. Hlavní vstup má dřevěný obklad, třídy barevné obložení, technické zázemí s jídelnou a kuchyní je standardně omítnuté.

Do budovy se vejde pět kmenových tříd prvního stupně, je tu také jedna speciální učebna a zázemí pro pedagogy. Na jídelnu s kuchyní pak navazují také dvě třídy družiny, které jsou ale zároveň využívány pro hudební výuku a výtvarnou výchovu. Učebny jsou také přímo napojené na zahradu, je tedy možnost přesunout se z nich jednoduše ven.

„Hlavním benefitem navrženého řešení je maximální variabilita, aby budova mohla plnit různé společenské funkce. Multifunkční vstupní hala je propojená s jídelnou a vzniklý prostor umožňuje pořádání kulturních a společenských akcí. Škola díky tomu slouží také jako zázemí pro místní folklorní spolek, který udržuje bohaté chodské tradice,“ vysvětluje pro CzechCrunch Jan Růžička, architekt a také výzkumný pracovník Univerzitního centra energeticky efektivních budov, které spadá pod pražské ČVUT.

Takzvaný UCEEB se mimo jiné zabývá dřevostavbami a k projektu se dostal náhodně – poté, co ho přizval bývalý student, který sledoval několikaleté snažení obce něco se školou udělat. UCEEB tak jako konzultant doplnil architekty z ateliéru A91, k projektu se přidalo také studio Kubus, které se zabývá pasivními domy.

„Architektura je jednoduchá, lapidární, tři hmoty s odlišným ztvárněním fasád odkazují na tři provozní funkce. Technicky splňuje stavba nejvyšší požadavky, obvodový plášť s okny s izolačními trojskly zabezpečuje nízké tepelné ztráty, venkovní žaluzie zamezují letnímu přehřívání a vzduchotechnika s rekuperací zajišťuje kvalitní vnitřní mikroklima,“ dodává Růžička.

To doplňuje mechanické větrání s rekuperací, které kontinuálně zajišťuje čerstvý vzduch a přispívá k energetické úspoře. Budova se vytápí skrze plynové tepelné čerpadlo, teplou vodu pomáhají ohřívat fototermické panely. Na střeše je plánovaná také fotovoltaická elektrárna s výkonem sedmdesát kilowattpeaků a bateriovým úložištěm. Přehřívání v létě mají zabránit stínicí žaluzie s automatickým provozem. Škola má nádrž na akumulování dešťové vody, která poslouží k zalévání venkovních ploch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle Růžičky to však není jediný aspekt udržitelnosti. Projekt je unikátní také díky procesu, jakým vznikal. Vybíralo se ze tří koncepčních návrhů, zapojeni byli učitelé, zaměstnanci školy i rodiče. Navíc se přistoupilo k etapám výstavby tak, aby nemusela být přerušená výuka. Nejdřív se zbourala původní část s družinami a jídelnou a křídlo s učebnami se zabezpečilo. Ve druhé fázi se výuka přesunula do družin a také na obecní úřad a práce probíhaly na druhé části budovy. „Podařená etapizace měla ohromný sociální význam a pro obec byla zásadní. I toto téma udržitelná výstavba reflektuje,“ dodává Růžička.

Celkové náklady na stavbu si vyžádaly devadesát milionů korun. Postřekov zainvestoval 55 milionů. Dvanáctimilionovou dotaci poskytlo ministerstvo životního prostředí, dalších šestnáct milionů pak také ministerstvo pro místní rozvoj. Přes šest milionů dodal Plzeňský kraj.

Potřeba něco s dosluhující budovou udělat vznikla už před osmi lety. Škola sice funkčně vyhovovala, i tak tu byly detaily, které bylo potřeba odstranit. Patřily k nim například klecové šatny a malá variabilita vnitřních prostorů. Obec chtěla jít původně cestou novostavby, kterou navrhlo studio A91. To chtělo školu umístit blíž k uliční čáře, aby tak navázalo na tradiční řešení obce, a vznikl tak prostor tvořený školou a obecním úřadem. Během osmi let se ale projekt měnil, a to zejména kvůli tomu, že novostavba by byla příliš drahá, navíc by na ni nebylo možné čerpat dotace. Nakonec se jako nejschůdnější cesta ukázala rekonstrukce.