Vojáci jako chameleoni. Na Technické univerzitě v Liberci vytvořili uniformu, která mění barvu podle prostředí

Michal PtáčekMichal Ptáček

uniforma-armada-2

Foto: TUL

Speciální uniforma od Technické univerzity v Liberci mění barvu dle venkovní teploty

0Zobrazit komentáře

Moderní technologie ovlivňují v dnešní době bez výjimky už všechna odvětví. Od výroby a zemědělství přes přepravu až po vzdělávání a zdravotnictví. Specifickým je z tohoto pohledu vojenský sektor, který v mnoha případech díky obrovským rozpočtům udává technologické trendy, jež se teprve až s odstupem několika let promítnou i v ostatních oborech.

A jeden významný trend dost možná brzy bude udávat i česká armáda. Týmu vědců a studentů z katedry materiálového inženýrství fakulty textilní Technické univerzity v Liberci se pod vedením docentky Martiny Vikové podařilo vyvinout unikátní vojenskou uniformu, schopnou díky speciálním termochromním pigmentům měnit barvu v závislosti na prostředí, ve kterém se její nositel nachází.

Jako chameleon

Zatímco při pohybu v lese má uniforma tradiční tmavozelené odstíny, v teplejším prostředí, například na poušti, její barva zesvětlá. Vznikl tak jakýsi hybrid, který česká armáda může použít jak v tradičním prostředí českých lesů, tak například vyprahlých oblastech Afghánistánu, kde od roku 2002 nepřetržitě působí.

uniforma-armada-1

Foto: TUL

Vývojový tým: docentka Martina Viková, studentka Marcela Pechová, Branislav Budoš, Aravin Prince Periyasamy, Dominik Dušek

Zbytečné a do budoucna nevyužitelné, říkáte si? Možná, ovšem jen do momentu, než do této rovnice zakomponujeme probíhající změny klimatu, jež stále významněji ovlivňují i naše území.

„Světlejší varianta kamufláže je vzhledem ke stávajícím suchům čím dál aktuálnější i na našem území, kde například na vyprahlé louce bude voják lépe maskován v pouštní než klasické lesní verzi kamufláže,“ popisuje novinku vedoucí vývoje docentka Martina Viková.

Automatická změna barvy při teplotě mezi mezi 37 až 40 °C

Barevný přechod z tradiční tmavě zelené do světlejšího odstínu,probíhá díky termochromním pigmentům při teplotě mezi 37 až 40°C. Výhodou je, že změna barvy může probíhat opakovaně bez poškození materiálu. Samozřejmostí je zároveň odolnost uniformy proti slunečnímu záření a voděodolná vrstva umožňující použití uniforem i v náročných terénních podmínkách.

uniforma-armada-3

Foto: TUL

Uniforma, která vznikla v laboratořích Technické univerzity v Liberci, automaticky mění barvu na základě teploty

„Řekli jsme si, že parametry barevnosti kamufláže známe důkladně, chameleoními textiliemi, které mění barvy v závislosti na UV záření, teplotě, případně jiných faktorech, se zabýváme dlouhodobě, tak proč tyto naše znalosti nevyužít při vývoji proměnlivé kamufláže pro armádu,“ říká k důvodům vývoje Viková.

Vývojový tým má nyní k dispozici funkční prototyp, který v následujících dnech zamíří do rukou Vojenského výzkumnému ústavu k testování a případné finalizaci návrhu. Už teď má ale za sebou uniforma úspěšné představení na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2019.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Letadlo na vodík a dolet až 800 kilometrů. Americký startup ZeroAvia ukazuje budoucnost létání bez emisí

zeroavia-3

Foto: ZeroAvia

Vodíkový motor ZeroAvia instalovaný na letounu Piper Matrix

0Zobrazit komentáře

Alternativní pohony začínají dobývat i vzdušný prostor. Svědčí o tom celá řada nově vznikajících startupů, které se zaměřují na vývoj letadel, u nichž bychom nádrže s leteckým palivem hledali jen marně. Svou trochou do tohoto vzdušného mlýna nyní přispívá i americký startup ZeroAvia, který dělá další tah v partii za leteckou dopravu bez spalování fosilních paliv.

Na první pohled se jedná o obyčejné soukromé letadlo, kterých létají po světě statisíce. Pokud však pilot nakopne vrtuli, neuslyšíme charakteristické burácení motoru polykajícího kerosin po litrech, ale překvapí nás kultivovaný chod vodíkového motoru. Díky němu je stroj startupu vůbec největším letadlem bez spalování fosilních paliv vůbec.

Společnost, která pracovala na vývoji unikátního vodíkového pohonu po celý minulý rok, svou snahu tajila do poslední chvíle. Vše bylo zveřejněno až v momentě, kdy šestimístný letoun, který byl protentokrát poháněn energií z bateriových článků, již po několikáté úspěšně přistál na polích nedaleko kalifornského Hollisteru. Díky tomu získalo dvoutunové letadlo Piper Matrix titul největšího letadla, které je prozatím schopno letu bez jediné kapky leteckého paliva.

zeroavia-1

Foto: ZeroAvia

Letadlo během testu vodíkového motoru, který byl prozatím poháněn bateriemi. Testování za pomoci vodíku prozatím probíhalo úspěšně jen na zemi.

Ostrý test s vodíkovými články na palubě by společnost chtěla podniknout v několika příštích týdnech. Pokud půjde vše podle plánu, pak by mělo v roce 2020 vzletět do vzduchu letadlo, které unese 10 až 20 pasažérů a jeho vodíkový pohon mu umožní dosáhnout letové vzdálenosti více než 500 mil, tedy přes 800 kilometrů. Navíc výroba takového letadla bude podle společnosti finančně méně náročná než výroba letadel s klasickými spalovacími motory, a to samé platí i o provozu.

Čtyřikrát výkonnější než baterie

ZeroAvia je v oblasti letadel poháněných vodíkem skutečným průkopníkem, protože většina nových startupů zaměřujících se na vývoj bezemisních letadel sází na technologii akumulátorů. Podle Vala Miftachova, zakladatele a CEO ZeroAvia, však nejsou akumulátory tou nejlepší volbou.

frusack-hana-fortova-tereza-dvorakova

Přečtěte si takéČeského eko sáčku Frusack se už v Evropě prodalo čtvrt milionu kusů. Teď s ním chtějí zakladatelky dobýt AmerikuČeského eko sáčku Frusack se už v Evropě prodalo čtvrt milionu kusů. Teď s ním chtějí zakladatelky dobýt Ameriku

„Dostat do vzduchu pomocí baterií dostatečně velké letadlo s rozumným doletem, bude v dohledné budoucnosti docela obtížné,“ říká Miftachov a dodává, že systém založený na vodíkových článcích je asi tak čtyřikrát výkonnější než nejlepší dostupné baterie.

Technologie využívá stlačeného vodíku uloženého ve válcích z uhlíkových vláken, které se používají i v automobilech na vodíkový pohon. Tyto válce jsou poměrně těžké, a proto je prozatím odhadován dolet na přibližně 800 kilometrů. Podle Mifthachova by však nemělo existovat žádné fyzické omezení, které by znemožňovalo využití vodíku ve velkých letadlech. Jediné, co by bylo potřeba, je důkladnější testování bezpečnosti a přísnější certifikace.

Společnost v současné době jedná s několika leteckými společnostmi. Budoucnost technologie vidí například v Norsku, které chce do roku 2040 přejít na 100% bezemisní letecký provoz. Navíc celé letecké odvětví směřuje k cíli, dosáhnout do roku 2050 snížení produkce emisí na polovinu oproti roku 2005. A proto je Mifthachov ve správný čas na správném místě.

Problém, na kterém se pracuje

Pomoci omezit produkci téměř 900 milionů tun CO2, kterou má roční provoz letadel na svědomí, se snaží i další nově vznikající společnosti. Vodíková technologie se objevila například u luxusní multikoptéry Skai, která by měla poskytovat dolet až 600 kilometrů.  Tu však ve vzduchu v nejbližší době jen tak neuvidíme.

color-hybrid-1-1

Přečtěte si takéNa moře vyplula největší hybridní loď světa. V podpalubí ukrývá baterie o kapacitě 50 vozů TeslaNa moře vyplula největší hybridní loď světa. V podpalubí ukrývá baterie o kapacitě 50 vozů Tesla

Je zde však celá řada reálnějších projektů, jako je například elektrický letoun německého startupu Lilium, který je schopen vertikálního vzletu či přistání. Dolet přes tisíc kilometrů slibuje také elektrické letadlo izraelského Eviationu a zapomínat bychom rozhodně neměli ani český startup Zuri Michala Illicha, který taktéž pracuje na elektrickém letadle s vertikálním vzletem.

O slovo se navíc hlásí i podstatně větší hráči. Boeing i Airbus v nedávné době představili hned několik projektů, které vycházejí ze snahy omezovat produkci emisí. Příkladem může být koncept letadla, při jehož návrhu se inženýři inspirovali tvary ptáků. A fancouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM zase v nedávné době představila unikátní letoun s vidlicovým tvarem, který by měl taktéž přispět k úspoře paliva a tím snížit provozní emise.

I v letecké dopravě se tak blýská na lepší časy a snad bude ona partie za leteckou dopravu s nulovými emisemi vítězně dohrána co nejdříve.

lilium-aircraft-min

Foto: Lilium

Lilium Jet