Výtvarný jazyk elektromagnetismu i zkoumání utopické krajiny. Ceny Jindřicha Chalupeckého znají vítěze

Nejvýznamnější česká umělecká cena pro autorky a autory do 35 let má své laureáty. Mezinárodní porota ocenila, že dokážou reflektovat zájmy své generace.

obraz-1

Foto: Gabriela Těthalová

Gabriela Těthalová tvoří ve svých obrazech složité kompozice

0Zobrazit komentáře

Mezinárodní porota, která uděluje prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého, neměla jednoduchý výběr. Do letošního tvůrčího klání se totiž přihlásil rekordní počet mladých umělkyň a umělců. V rámci 34. ročníku českého ocenění pro autorky a autory do 35 let nakonec zvítězili Kryštof Brůha, Lenka Glisníková, Petra Janda, Gabriela Těthalová a kolektiv Stony Tellers. Jejich společná výstava začne 1. listopadu v ostravské galerii Plato, která otevřela v loňském roce.

Zástupkyně mezinárodní poroty Anna Daučíková uvedla, že umělci do letošního ročníku přihlásili 108 portfolií, tedy nejvíce v historii soutěže. Podle porotců výběr reprezentuje širokou škálu médií i skutečnost, že mladá umělecká scéna se vydává směrem k zájmům vlastní generace a upouští od postupů, které si osvojila v ateliérech uměleckých škol.

„Mnoho děl má podobu fiktivních dokumentů zkoumajících rozsáhlé utopické nebo futuristické krajiny. Další umělci a umělkyně zaujali k realitě nebo její projekci opačný přístup tím, že ji rozbili na kousky, fragmentovali, případně přiblížili našemu oku,“ píše ve svém shrnutí porota, mezi kterou jsou například Ivet Ćurlin, kurátorka v galerii Kunsthalle Wien, Charles Esche, ředitel Van Abbemuseum v Eindhovenu nebo Jan Zálešák, kurátor a pedagog na FAVU Brno.

obraz-2

Foto: Kryštof Brůha

Jedním z oceněných umělců je letos Kryštof Brůha

Podle poroty se navíc mladí umělci zaměřují spíše na hledání nových možností, přístupů a nástrojů, které jim pomáhají uchopit aktuální výzvy, než aby se zabývali kritikou příčin vzniku současných krizí. Jejich tendence navíc jako by vycházely z touhy spekulovat o možných alternativách k našim současným podmínkám.

Intermediální umělec Brůha podle poroty propojuje jazyk umění a vědy s důsledností, která je v českém prostředí vzácná. Jeho výrazná a vizuálně svůdná díla konfrontují diváka s jinou formou poznání a na poli vědeckých dat vnáší do hry imaginaci. Ve svých dílech navíc prokazuje vysokou profesionalitu a úroveň odborných znalostí. Převádí v nich elektromagnetické síly do výtvarného jazyka.

Lenka Glisníková pracuje s fotografií, její projekty se přizpůsobují rychlosti sociálních médií a často zkoumají technologický vývoj na okrajích fotografické tvorby. Fotografii podle poroty dekonstruuje a znovu skládá do nových forem, médium tak nabývá sochařských a tělesných kvalit.

Multimediální autorka Petra Janda tvoří sochy a objekty, které dále naplňuje významy mimo výstavní prostory. Ve svých instalacích využívá organické materiály, často související se zemědělstvím, a tvoří spíše prostor pro setkání než uzavřené umělecké formy. Materiály, s nimiž pracuje, přitom vybírá s ohledem na ekologii, ke které se vztahuje prostřednictvím motivů ochrany či mateřství.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Obrazy Gabriely Těthalové podle poroty hovoří velmi současným a vytříbeným jazykem. Ačkoli je její tvorba ve své podstatě abstraktní, drobnými figurativními či surrealistickými pozůstatky rozehrává hru představivosti, vyprávění a objevování. Tvoří velkoformátová díla, kde pomocí složitých kompozic dosahuje různé hloubky a perspektivy.

Umělecké uskupení Stony Tellers usiluje o budování komunit založených na vzájemné péči a sdílení. Ke své práci přistupují členky často prostřednictvím sociálních médií a komunikují pomocí jejich jednoduché estetiky. Přenášejí umělecké myšlení do reálných sociálních situací pomocí pečlivě připravených a performativních setkání.

Cena Jindřicha Chalupeckého se udílí od roku 1990 z podnětu dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka. Před několika lety upustila pořádající Společnost Jindřicha Chalupeckého od vyhlašování jediného vítěze, ale cenu udílí všem finalistům, většinou přibližně pěti.

Výstavní prezentace Ceny Jindřicha Chalupeckého se tradičně konají v předních českých uměleckých institucích. Ta loňská proběhla v Národní galerii Praha, letos se vrátí do budovy bývalého Bauhausu, který provozuje městská galerie současného umění PLATO Ostrava. Doprovodí ji projekt Propaganda Station nizozemského umělce Jonase Staala. Jeho práce se zabývá vztahem mezi uměním, propagandou a demokracií.

Výstava bude zahájena 1. listopadu 2023 a potrvá až do prvních měsíců roku 2024. Kurátorské vedení přípravy uměleckých projektů zaštítí Společnost Jindřicha Chalupeckého ve spolupráci s dramaturgem a kurátorem galerie PLATO Ostrava Jakubem Adamcem.

Je umělá inteligence pro umělce nástroj, či hrozba? Photoshop také nezničil fotografii, tvrdí experti

Generativní modely jako DALL-E nebo Midjourney mají potenciál proměnit svět umění. Řeč o tom byla na debatě CzechCrunche.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

pulkertova-posta

Foto: J&T Banka / Jan Zima

Anna Pulkertová a Martin Pošta byli hosty debaty CzechCrunche

0Zobrazit komentáře

Stačí otevřít webovou stránku, naťukat pár slov a zmáčknout Enter. Na obrazovce pak v reálném čase vznikají unikátní umělecká díla, která vygenerovala umělá inteligence. Jsou to ale vůbec vlastně umělecká díla? Právě otázky na pomezí technologií a umění byly součástí projektu Česko budoucnosti: Umění a pixely od CzechCrunche, který jsme ve čtvrtek zakončili online debatou s Martinem Poštou, šéfem Signal Festivalu, a Annou Pulkertovou, art manažerkou J&T Banky.

V loňském roce upoutaly pozornost generativní modely umělé inteligence jako DALL-E nebo Midjourney a spolu s tím, jak internet začaly zaplavovat perfektní ilustrace, se objevovaly i panické hlasy o tom, že umělci či designéři začnou přicházet o práci. Martin Pošta ani Anna Pulkertová však nevidí situaci tak dramaticky.

„Technologie zasahují do umění v podstatě už od dob Leonarda da Vinciho. Od devatenáctého století ho výrazně ovlivnila fotografie, později film a ještě později třeba přenosné videokamery,“ zmiňuje Pulkertová jen některé z historických milníků, jejichž důsledky jsou ostatně vidět v uměleckém světě dodnes. „Díky Photoshopu také nezmizela fotografie nebo malba. Je ale důležité, aby designéři sledovali vývoj a nevnímali ho jako hrozbu,“ doplňuje Pošta.

Mohlo by se tak zdát, že svět technologií ten umělecký nezadržitelně pohlcuje, ve výsledku nicméně záleží na tom, jakou cenovku na umělecká díla dají sběratelé. A ti, minimálně v Česku, vykazují značnou dávku konzervatismu. „K technologickému umění si Češi teprve hledají cestu. Pojem umění totiž máme spojený s něčím statickým i fyzickým a zároveň s ním nedokážou tolik pracovat a žít,“ popisuje Pulkertová sentiment trhu.

V zahraničí ale situace může být jiná a nejslavnější sbírky světa dnes už typicky obsahují digitální umění. Například sběratelé v Belgii už mají ve svých domovech i polopropustné stěny, které například dovolují instalaci takzvaného video artu. Podle Pošty je transformace jen o změně mindsetu. Ostatně coby šéf festivalu, kde jsou technologie dle jeho slov podpůrným prvkem každého díla, změnu pozoruje každým rokem.

Zábleskem novoty v konzervativním světě byl už před časem fenomén NFT. Na čistě digitální výtvory padaly těžko uvěřitelné cenovky, ale loňský rok naopak znamenal výraznou korekci trhu. „Z mého pohledu byl zajímavý fenomén, ale nezamával nijak s uměním jako takovým. Otevřel velkou otázku týkající se vlastnictví. V případě NFT jen víme, že dílo vlastníme, přitom je to dostupné jen někde v nějakém cloudu,“ podotýká Pulkertová na změnu paradigmatu vlastnictví a odklonu od nutnosti mít jeho fyzickou podobu.

Podle šéfa Signal Festivalu tak tehdy padaly velké cenovky na díla, která mají v dlouhodobém horizontu hodnotu jen těžko. Ostatně jeden z výrazných faktorů toho, co tvoří hodnotu umění, je podle Pulkertové i jeho kvantita – a právě množství nových děl je v současné době značné.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Čekám inflaci děl na uměleckém trhu. Je tu jakási paralela mezi výtvarným uměním a hudbou. Digitalizace hudby vlastně umožnila každému stát se hudebníkem, ale to neznamená, že ne každý, kdo má v dispozici nástroje, tak uspěje,“ tvrdí Pošta. Pro umělce (i ty výtvarné) tak může být do budoucna větší problém se prosadit.

kopie-navrhu-navrh-bez-nazvu

Přečtěte si takéStranger Things, Wednesday a další. Netflix ukazuje velké novinkyStranger Things, Wednesday, Na nože a další. Netflix ukázal, co chystá, tohle jsou hlavní novinky

Otázkou však je, zda nově generované obrázky můžeme považovat za umění. Záleží především na tom, do jaké míry autor umělou inteligenci používá. Pulkertová zmiňuje například německého umělce Maria Klingemanna, který je známý použitím algoritmů při svých dílech. Ten používá technologie tak, že výsledné instalace mají stále jeho vlastní rukopis.

„Sofistikovaná práce s umělou inteligencí bude vždy věcí nějakého člověka. I když máte domácího robota na úklid, tak mu vlastně musíte to prostředí předpřipravit,“ dává Pošta názorný příklad. Celou hodinovou debatu o průsečících umění a technologií si můžete pustit zde.