Výtvarný jazyk elektromagnetismu i zkoumání utopické krajiny. Ceny Jindřicha Chalupeckého znají vítěze
Nejvýznamnější česká umělecká cena pro autorky a autory do 35 let má své laureáty. Mezinárodní porota ocenila, že dokážou reflektovat zájmy své generace.
Mezinárodní porota, která uděluje prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého, neměla jednoduchý výběr. Do letošního tvůrčího klání se totiž přihlásil rekordní počet mladých umělkyň a umělců. V rámci 34. ročníku českého ocenění pro autorky a autory do 35 let nakonec zvítězili Kryštof Brůha, Lenka Glisníková, Petra Janda, Gabriela Těthalová a kolektiv Stony Tellers. Jejich společná výstava začne 1. listopadu v ostravské galerii Plato, která otevřela v loňském roce.
Zástupkyně mezinárodní poroty Anna Daučíková uvedla, že umělci do letošního ročníku přihlásili 108 portfolií, tedy nejvíce v historii soutěže. Podle porotců výběr reprezentuje širokou škálu médií i skutečnost, že mladá umělecká scéna se vydává směrem k zájmům vlastní generace a upouští od postupů, které si osvojila v ateliérech uměleckých škol.
„Mnoho děl má podobu fiktivních dokumentů zkoumajících rozsáhlé utopické nebo futuristické krajiny. Další umělci a umělkyně zaujali k realitě nebo její projekci opačný přístup tím, že ji rozbili na kousky, fragmentovali, případně přiblížili našemu oku,“ píše ve svém shrnutí porota, mezi kterou jsou například Ivet Ćurlin, kurátorka v galerii Kunsthalle Wien, Charles Esche, ředitel Van Abbemuseum v Eindhovenu nebo Jan Zálešák, kurátor a pedagog na FAVU Brno.
Podle poroty se navíc mladí umělci zaměřují spíše na hledání nových možností, přístupů a nástrojů, které jim pomáhají uchopit aktuální výzvy, než aby se zabývali kritikou příčin vzniku současných krizí. Jejich tendence navíc jako by vycházely z touhy spekulovat o možných alternativách k našim současným podmínkám.
Intermediální umělec Brůha podle poroty propojuje jazyk umění a vědy s důsledností, která je v českém prostředí vzácná. Jeho výrazná a vizuálně svůdná díla konfrontují diváka s jinou formou poznání a na poli vědeckých dat vnáší do hry imaginaci. Ve svých dílech navíc prokazuje vysokou profesionalitu a úroveň odborných znalostí. Převádí v nich elektromagnetické síly do výtvarného jazyka.
Lenka Glisníková pracuje s fotografií, její projekty se přizpůsobují rychlosti sociálních médií a často zkoumají technologický vývoj na okrajích fotografické tvorby. Fotografii podle poroty dekonstruuje a znovu skládá do nových forem, médium tak nabývá sochařských a tělesných kvalit.
Multimediální autorka Petra Janda tvoří sochy a objekty, které dále naplňuje významy mimo výstavní prostory. Ve svých instalacích využívá organické materiály, často související se zemědělstvím, a tvoří spíše prostor pro setkání než uzavřené umělecké formy. Materiály, s nimiž pracuje, přitom vybírá s ohledem na ekologii, ke které se vztahuje prostřednictvím motivů ochrany či mateřství.