Před téměř deseti lety šlo o krok neznámým směrem. Technologie pro lokalizaci objektů se tehdy teprve začínala pomalu rozšiřovat, brněnské Sewio se rozhodlo na ní stavět svůj byznys. A sázka se vyplatila. Mezi své klienty řadí velké globální značky jako třeba KIA či Hyundai, ale třeba i tři armády. Největší část byznysu firmě plyne zpoza oceánu a ročně roste o desítky procent.

„Jsme rádi, že jsme situaci a trh přečetli správně,“ usmívá se Milan Šimek, jenž Sewio zakládal v roce 2014 společně s Ľubomírem Mrázem poté, co na brněnském Vysokém učení technickém dokončil doktorandské studium zaměřené na lokační technologie. Právě pokrok v oblasti takzvaného ultraširokého pásma (UWB) umožňuje přenos dat za využití velmi nízké úrovně energie.

Zjednodušeně řečeno jde o něco jako nízkoenergetickou wi-fi či Bluetooth, přičemž se taková technologie používá zejména v průmyslu, kde slouží například pro zvyšování bezpečnosti. S poměrně velkou přesností totiž dokáže v reálném čase sledovat pohyb lidí, vysokozdvižných vozíků či materiálů.

„Jak je dnes běžné wi-fi, bude stejně běžné také UWB. Podporují to i čísla – dvacet let po představení wi-fi na světový trh směřovalo sto dvacet milionů wi-fi čipů ročně. Nástup UWB je raketovější, po dvaceti letech se čipů s touto technologií produkuje 350 milionů,“ přibližuje Šimek.

Masovému rozšíření této technologie přitom pomohl technologický gigant Apple. V září 2019 totiž představil iPhone 11 a jako první výrobce telefonů právě v tomto modelu použil UWB. Dnes je již běžnou součástí například i telefonů a dalších výrobků od Samsungu, Xiaomi či Googlu. „Byl to ale Apple, kdo pomohl odstartovat tuto revoluci,“ zdůrazňuje Šimek s tím, že nyní podobně probíhá adopce UWB u automobilek – dnes ji využívá například Jaguar, Land Rover, BMW, Volkswagen a další.

Poradenská společnost Gartner přitom odhaduje, že trh indoorových lokalizačních služeb bude v příštích letech růst průměrným tempem pětačtyřicet procent ročně, konkrétně z 1,9 miliardy dolarů v roce 2021 na 55 miliard v roce 2030. Největší část z toho má tvořit sledování věcí ve výrobních firmách (26 miliard dolarů). „Což je přesně zaměření, pro jaké jsme se před lety rozhodli,“ říká Šimek.

Z tohoto vývoje tak těží i samotné Sewio. Ještě ve fiskálním roce, který končil v červnu 2020, utržilo přibližně padesát milionů korun, nyní se s hodnotou devadesát milionů blíží již ke dvojnásobku. Fakturace klientům přitom meziročně roste o více než sedmdesát procent. Kolem třetiny všech příjmů přitom přichází od klientů ze Spojených států a Kanady.

To bylo také důvodem, proč za oceánem Sewio otevřelo svou další zahraniční pobočku – po anglickém Londýně a německém Stuttgartu jde o texaský Houston. „Založením pobočky chceme tento růst dále podpořit. Na trhu jsme také více vidět jednak tím, že se naše technologie například stává součástí inovačních center v Kalifornii, Kansasu nebo Pensylvánii, a také účastí na veletrzích,“ přibližuje Šimek.

Mezi nové klienty Sewia patří značky jako například KIA či Hyundai, využití v praxi přitom firma registruje spoustu. Například v dánském Veluxu instalace technologie zahrnuje automatickou úpravu výšky pracovního stolu dle blízkosti daného pracovníka pro zajištění ergonomie. S partnerem Zealabs pak nabízí řešení, které dokáže sledovat pohyb tisíců palet jen s pomocí několika málo vysokozdvižných vozíků.

A zatímco nejčastěji brněnská firma sleduje cívky, plechy, manipulační techniku, operátory výroby či materiál, využití UWB nachází i mimo průmysl. Podle Šimka například mění, jak fungují tréninková centra v takzvaném segmentu CBRN obrany, tedy chemické, biologické, radiologické a jaderné.

„Medici, hasiči i vojáci díky Sewiu trénují v reálném prostředí, kde aktuální poloha účastníka a lokace či šíření nebezpečné látky umožňují simulovat stupeň ohrožení a zasažení. Systém simuluje desítky nebezpečných látek, ale také jejich detektory a použití ochranných prostředků. Tréninky jsou tak věrohodnější, levnější a zejména bezpečnější. Kromě záchranných složek jsme dostali důvěru již tří různých armád světa,“ dodává Šimek.