Už od našich babiček víme, že litinové nádobí se dědí z generaci na generaci. A co teprve takové smaltované litinové nádobí. Díky povrchu podobnému sklovině se z litinového hrnce stává prakticky nesmrtelný kousek. Jenže kolik lidí z generací, které se narodily po osmdesátých letech, ve svých kuchyních smaltované nádobí má? Moc ne. To se nyní snaží změnit Jan Novák a Miroslav Rykl, kteří zachránili jednu smaltovnu v Česku.

Jan Novák, který nyní stojí za projektem Český smalt, totiž objevil místo, které za záchranu rozhodně stojí. Jde o poslední smaltovnu v Česku a Evropě, kde umí litinu potahovat ručně a zabývají se renovacemi starých litinových výrobků. Nachází se v Oseku, kde vyrostla v místě smaltéřského učiliště a výzkumného ústavu.

Po privatizaci začal provoz fungovat jako samostatný podnik, ale výroba smaltovaného litinového nádobí v ní propukla až v roce 2010. Jenže s tím, jak jeho popularita klesala, došel původní majitel k rozhodnutí jeho výrobu ukončit, smaltovací pece prodat, mlýny na smaltovací směsi dát do šrotu a zaměstnance poslat na pracovní úřad.

A právě tehdy na scénu vstoupil Jan Novák, který do té doby působil jako jednatel velké mezinárodní společnosti. „V roce 2019 jsem se rozhodl skončit a věnovat se také trochu sám sobě. Abych se ale nezbláznil z nicnedělání, rozhlížel jsem se kolem sebe, až ke mně dolétla nabídka pokusit se o záchranu smaltovny nedaleko Berouna, kde bydlím,“ vypráví Novák.

Místo navštívil a rychle došel k tomu, že jeho zavření nemůže dopustit. Byl totiž přesvědčený o tom, že kdyby se tak stalo, smaltovnu už nedá nikdo dohromady. „Kdyby se tehdejší pracovníci rozutekli na pracovní úřad, nikdo by je nenahradil. Jeden z pracovníků tu působí už od roku 1994, což je neocenitelná zásobárna zkušeností a know-how.“

Zpět k tradici z 19. století

Na začátku roku 2020 se tak Jan Novák stal oficiálním majitelem manufaktury. Jenže pak přišla pandemie a smaltovna se opět ocitla ve víru komplikací. Právě v těchto třeskutých časech se do příběhu České smaltovny zapojil Mirek Rykl. „Kvůli pandemii byla firma opět na hraně přežití. V roce 2021 mi tak Mirek nabídl pomocnou ruku. Já jsem tedy iniciátorem zakoupení, ale bez něj by už nejspíš neexistovala,“ říká Novák.

Dvojice kamarádů nyní navazuje na tradici, která v Česku sahá až do první poloviny 19. století. „Český rodák Eduard Bartelmus dokázal v roce 1831 připravit v Blansku zdravotně nezávadný smalt, který způsobil mimo jiné i revoluci ve výrobě litinového nádobí,“ vysvětluje Novák.

Dříve byla litina zatížena množstvím škodlivin, které se dostávaly do jídla a způsobovaly těžké otravy. Po tom, co se nádobí začalo ošetřovat zdravotně nezávadným smaltem, se nebezpečí podařilo vymýtit.

„Dnes je složení litiny používané při výrobě nádobí samozřejmě daleko čistší, rozhodně ovšem nedoporučuji nikomu používat litinové nádobí nebo pánve bez smaltovaného povrchu,“ radí Novák.

Česká smaltovna je raritní především díky tomu, že se zde specializují na renovaci starých litinových předmětů – umyvadel, pečicích forem nebo třeba van, které se kdekomu povalují ve sklepě nebo na půdě.

„Právě v tomto ohledu je Český smalt poslední smaltovnou v Evropě a možná i na světě – záchrana litinových předmětů, mnohdy i více než sto let starých, je možná jenom s lidmi, kteří každý renovovaný kousek vezmou několikrát do ruky a dají mu krásnou obnovenou podobu,“ upřesňuje Novák.

A dodává, že když někteří zákazníci vidí, jak vypadá po renovaci jejich starý litinový pekáč, ve kterém jim před padesáti lety pekla buchty jejich babička, mají skoro slzy na krajíčku. „Historky o zachráněných zahradních umyvadlech, které slýchám od našich zákazníků, už by vydaly skoro na román,“ směje se.

Bábovková forma jako u babičky v kuchyni

V případě Jana Nováka a Miroslava Rykla je znát, že za celou jejich činorodostí je zejména velké nadšení pro věc. Společným úsilím se jim tak podařilo přečkat těžké pandemické roky. Jenže pak přišla komplikace trochu jiného rázu. „Naše modelová zařízení, díky kterým odléváme litinové nádobí a pečící formy stejné, jako byly za časů našich babiček, definitivně dosloužily. A my tak stáli před nutností je nahradit.“

Dříve byla modelová zařízení ze dřeva a každá slévárna měla vlastní modelovou dílnu, kde je místní truhlář vyřezával. Dnes je základem masivní hliníková deska, na kterou se připevní samotný model z „umělého dřeva“ vyrobeného z vysoce odolné pryskyřice.

Takové zařízení stojí ale spoustu peněz.  V první půlce letošního května tak pánové zahájili kampaň na HitHitu s cílem vybrat 200 tisíc korun. A rychle se ukázalo, že i když českým kuchyním dlouho vládl teflon, na smalt se nezapomnělo. Ani ne za dva týdny totiž kampaň dosáhla svého prvního cíle, kterým bylo vybrání částky na tradiční bábovkovou formu.

Dalšími mezníky jsou velká pánev, pekáč s víkem, hrnec a nakonec lívanečník s malou pánví. „Nádobí Český smalt je jedinečné také tím, že používáme tvary nádobí pocházejícího z Čech na přelomu 19. a 20. století,“ doplňuje Novák.

České smaltované nádobí tak nyní zažívá obrodu. Vypovídá o tom i obrat osecké smaltovny, který v roce 2021 dosáhl téměř 10 milionů korun bez daně. A letos mají Novák s Ryklem ambici tuto částku překročit. A třeba se jim podaří dostat smaltované kousky ve větší míře i do kuchyní mileniálů.