Žatec se dočkal, turisté jsou na dohled. Epicentrum českého chmele se dostalo na seznam UNESCO
Kromě české chmelařské bašty je na seznamu kulturního dědictví nově například i německý Erfurt, litevský Kaunas nebo přírodní památky na Madagaskaru.
České pivo je pojem a žatecký chmel jakbysmet. Teď na to dalo svůj glejt dokonce OSN, respektive jeho organizace známá pod zkratkou UNESCO. Ta každoročně vyhlašuje, které památky (hmotné i nehmotné) zařadí na svůj seznam, a na aktuálním zasedání v Rijádu do portfolia světového kulturního dědictví přidala právě Žatec a jeho okolí. Jde již o sedmnáctou českou pamětihodnost, která je součástí výběru nejcennějších míst světa.
Nominace chmelařské krajiny navázala na původní koncept s názvem „Žatec – město chmele“, který Výbor pro světové dědictví v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahoval i stále produkční krajinu.
„Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impuls k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Žatec a krajina žateckého chmele představují svědectví o silné, po staletí živé kulturní tradici pěstování a zpracování chmele. Zapsaná památka se skládá ze dvou částí, které společně ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem.