Když v roce 2015 začínal David Škrobánek řešit rozpad svého manželství, stál na vrcholu kariéry. Jako HR ředitel velké společnosti uprostřed Londýna měl za sebou 20 let manažerských úspěchů v Česku i cizině a na stole nabídku na povýšení do USA. A před sebou dlouhé měsíce soudů, během kterých se musel poprat o to, aby mohl pravidelně vídat své děti a časem získat střídavou péči.

„Bylo to nekonečný čas nejistoty a strachu, kdy své děti uvidím, pocitu marnosti z toho, že není možné se obratem domoci svého práva. A to proto, že jsem měl stereotypní nálepku manažera. Ti přece o své děti nemají zájem, slyšel jsem,“ vzpomíná David Škrobánek na období, kdy soud rozhodl o výhradní péči pro matku dětí a jejich návratu z Británie zpátky do Čech.

„Byl jsem mentálně zahlcený řešením situace a myšlenkami na budoucnost, strmě mi klesala produktivita a nebyl jsem schopen vést dobře svůj tým a odvádět práci v takové kvalitě jako dřív,“ pokračuje muž, který se rozhodl, že to tak nenechá. „Až do morku kostí mi došlo, jak moc mi děti chybí a že trávit s nimi čas má pro mě v podstatě hodnotu života,“ dodává.

Místo do USA se tak Škrobánek vydal zpátky do Česka, aby byl co nejdříve blízko svým dětem a restartoval svůj život. Nyní, o téměř deset let později, vychovává spolu s novou manželkou celkem pět dětí s tím, že ty z prvního manželství má ve střídavé péči. Nabyté zkušenosti ho ale přivedly k zásadní změně kariéry.

„Opustil jsem korporátní svět, stal se HR konzultantem a také založil projekt Dobrý táta. Nejen proto, abych byl flexibilnější v péči o všechny naše děti, ale také proto, abych svou intenzivní zkušenost s rolí manažera-táty dokázal předat i dalším mužům,“ vysvětluje. Ve svých webinářích a přednáškách podporuje otce, aby svou roli aktivně brali víc do vlastních rukou, a také firmy, aby se jim k tomu nebály dát prostor.

„Co pro někoho vypadá jako samozřejmost, pro jiného pořád ještě zůstává velkou neznámou,“ vysvětluje Škrobánek s tím, že doba se za poslední roky obrovsky posunula, takže zatímco dřív byl otec v čekárně u lékaře výjimkou, dnes už se nad ním nikdo nepozastaví. Stejně tak při vyzvedávání ze školky nebo na kojeneckém plavání.

Pořád ale prý existuje velká část mužů, které nenapadne, že by se svými dětmi mohli trávit mnohem více času jen tak než jen večer u uspávání a o víkendu na výletě. Nebo že by mohli v klidu v pět odpoledne stavět LEGO a nezvedat telefon. „A tohle nastavení chci pomáhat měnit,“ říká Škrobánek a připomíná vlastní zkušenost z roku 2017: „Když jsem po návratu z Velké Británie hledal práci v České republice, zeptal jsem se, jestli bych v týdny, kdy mám doma děti, mohl odcházet v 15:30. Odpověděli mi, že jsem spadl na hlavu.“

Když s Dobrým tátou začínal, byl už díky zkušenostem ze zahraničí přesvědčen, že muži, kteří mají možnost být i během všedních dnů se svými dětmi a zapojit se víc do jejich výchovy, jsou ve firmě angažovanější a spokojenější. Chtěl to stejné prosadit v Česku. „Postupem let se potvrzuje, v co jsem věřil. Firmám, které umožňují mužům byt dobrými táty, se to násobně vrací. Ve spokojenosti i pracovním výkonu,“ je přesvědčený zakladatel Dobrého táty.

Poslední roky o tématu otcovství vede pravidelná školení a interaktivní programy v korporacích. Právě ty se podle něj čím dál více otevírají změnám. Jednak proto, že poslední roky investovaly do rovnoprávnosti žen, jejich podpory v manažerských rolích nebo hladkého návratu z rodičovské dovolené a nyní se postupně začíná nabízet otázka „A co muži?“. A druhak proto, že zaměstnávají stovky a tisíce mužů v produktivním věku a jejich interní politika má potenciál ovlivnit život stejného počtu rodin. „Je to skvělý příklad toho, jak z byznysu můžou vycházet pozitivní změny v soukromých životech,“ vysvětluje Škrobánek.

I po letech ho prý ale překvapuje, co všechno muži ukrývají za neřešená témata, která mají chuť sdílet, když k tomu dostanou prostor. Často například slyší příběhy úspěšných manažerů, kteří věřili, že svou roli v rodině plní na maximum, když roky dobře vydělávají a stoupají v kariéře. Do chvíle, kdy se jim začalo rozpadat manželství a oni nevěděli, jak ho zachránit. Nebo že poprvé nahlas mluví o tom, že jim po rozvodu chybějí děti, a hledají cestu, jak si s nimi udržet dobrý vztah v omezeném čase.

„To všechno jsou témata, která málokdo najde odvahu sdílet běžně s kolegy v kuchyňce,“ tvrdí David Škrobánek. Ať je to v ČSOB, ve Škodovce nebo v menší firmě, všude podle něj sedí muži, po kterých doba chce, aby zůstali hlavními živiteli, citlivými partnery, udržovali se v kondici, měli přehled, co se děje ve společnosti, a zároveň byli dobrými otci. „Po tom posledním touží většina z nich, jenom o tom nemluví tolik jako ženy, a tak to často zůstává pod pokličkou. Potřebují čas. Ne jednorázově na rodičovskou dovolenou, ale dlouhodobě. Pro kojence, předškoláka i puberťáka,“ dodává.

O svém tématu pořádá v březnu 2025 v Praze už druhý ročník konference Táta v 21. století. Sejdou se na ní nejen otcové, ale zejména lidé z HR oddělení firem, odborníci na diverzitu, byznys lídři nebo psychologové a mentoři.

„Je to první konference, kde se i členové představenstva velkých společností navzájem představují ne svou funkcí, ale počtem dětí. A v panelu byznys lídrů se místo o výši obratu baví o otcovství,“ usmívá se Škrobánek spokojeně a dodává, že když z jedné akce moderátor Libor Bouček odcházel dřív než ostatní s tím, že „musí jít uspávat“, byl to i pro něj silný symbolický moment.

„Pokud bude přibývat šéfů, pro které platí, že když mají jít se svým dítětem na trénink nebo vystoupení, tak přes to vlak nejede, a svou práci v pohodě dokončí večer nebo ráno, dovolí si to i čím dál víc jejich podřízených. To je úplně konkrétní společenská změna, která může vycházet z firem, aniž bychom museli čekat na stát,“ je přesvědčený Škrobánek.

Doba se podle jeho zkušeností mění i tím, jak na trh práce přicházejí mladší generace, které jsou mnohem méně ochotné trávit prací víc času, než je nutné, na úkor osobního života.

„To, s čím jsem začínal před osmi lety firmy oslovovat a sklízel za to zdvižená obočí, bude za deset let samozřejmostí,“ přemýšlí Škrobánek. „Nevzdal jsem to ze dvou důvodů. Zaprvé jsem sám toužil být se svými dětmi mnohem víc a korporátní svět mi to neumožňoval. A za druhé za mnou stály příběhy stovek mužů, kteří na tom byli podobně. To, že někomu už dnes téma může připadat banální, je vlastně dobrá zpráva. Skvělé bude, až to jako samozřejmosti bude připadat všem,“ uzavírá.

Kromě vzdělávacích firemních aktivit také natáčí vlastní podcast s muži zajímavými svým přístupem k otcovství. Jeho hosty už byli například moderátor Čestmír Strakatý, inovátor Filip Dřímalka nebo CEO Cityzenu Pavel Hrstka.