Barbora Půlpánová v minulosti působila v londýnském aukčním domě Christie’s, kde prostřednictvím institutu Christie’s Education dostávala do povědomí veřejnosti vzdělávací programy v oblasti umění. Podobná platforma jí chyběla po jejím návratu do Česka i na domácí půdě, a tak v roce 2020 založila vlastní projekt EduArt Experience. Během dvou let jejím programem EduArt Start prošlo již téměř 100 studentů, z nichž se rekrutovali noví sběratelé umění. Půlpánová se tak na začátku letošního roku rozhodla svůj byznys rozšířit o další aktivity, které ještě výrazněji přispívají k podpoře domácí umělecké scény.

V Česku a dalších zemích, které byly ovlivněny komunistickým režimem, došlo na několik desítek let k dlouhému oslabení sběratelské tradice. U nás se vše začalo měnit až v 90. letech, kdy se sběratelství postupně začalo stávat součástí životního stylu. S tím tak rostla i role vzdělávání a sdílení informací, v porovnání se západním světem má ale náš region v tomto ohledu stále nenaplněný potenciál.

„Komunistickou minulost pořád dobíháme, takže umělecký trh je u nás ještě hodně mladý a sběratelská obec není tak početná. Do budoucna ale zájem o sběratelství v regionu střední a východní Evropy poroste. I proto bych se chtěla s EduArt více zaměřit i na okolní trhy, nejen na ten český,“ přibližuje Barbora Půlpánová, která by chtěla své aktivity rozšířit i do Polska, Maďarska či Německa.

Foto: EduArt Experience

Setkání sběratelů v ateliéru Matouše Háši a Ondřeje Filípka

EduArt založila s cílem vytvořit platformu, která dá začínajícím sběratelům možnost se potkávat, sdílet informace, vzdělávat se v různých oblastech světa umění a seznamovat se také se současnými tvůrci. Umělecká scéna se tak kultivuje dvojím směrem. Jednak se širší skupina lidí lépe orientuje na trhu s uměním, jednak svými sběratelskými aktivitami může přímo podporovat jednotlivé umělce napřímo a stimulovat jejich růst.

„V poslední době sleduji, že v zahraničí stále více rezonuje filantropický prvek sběratelství. Sběratelé totiž akvizici uměleckých děl vnímají i jako výraznou podporu umělecké scény, a to i té začínající. Došlo tak k nárůstu různých charitativních sbírek, během covidu se objevila celá řada charitativních projektů. A vidím to i u mladých sběratelů v Česku, s nimiž spolupracuji. Samozřejmě se dívají i na investiční aspekt, ale zajímají se o to, jak chtějí umělci svou tvorbu rozvíjet a jak mohou podpořit jejich aktivity,“ říká Půlpánová.

Největší sběratelé navíc mnohdy suplují chod kulturních institucí, které jsou podfinancované a nemohou si dovolit akvizice uměleckých děl od současných tvůrců. Půlpánová v rámci České republiky zmiňuje například privátně financované projekty, jako jsou Kunsthalle Praha nebo humpolecká zóna pro umění 8smička. Významnou roli hrají ale také malí sběratelé, kteří jednoduše podporují umělce tak, že si od nich pravidelně kupují jejich díla.

„U svých klientů vidím, že stále více přemýšlejí nad tím, jak by uměleckou scénu začlenili do svých byznysových aktivit. Jeden z nich má například firmu, která má letos třicáté výročí od založení. Takže jsme vymysleli, že k této příležitosti oslovíme tři umělce, aby vytvořili originální sítotisky v limitované edici. Díla dostanou partneři firmy jako dárek. A takových počinů, které propagují umělce a pomáhají scéně růst, vidím ve světě byznysu stále více,“ uvádí příklad mladá podnikatelka.

I pro posílení filantropického hlediska Půlpánová na začátku letošního roku rozšířila EduArt o klubový rozměr. Tvoří ho tři členství: Sběratel, Patron a Mecenáš. Jejich účelem je ještě intenzivněji propojit sběratele s umělci a rozvíjet komunitu, například prostřednictvím návštěv ateliérů i veřejnosti běžně nepřístupných sbírek, speciálních komentovaných prohlídek, online diskusí se zahraničními odborníky či individuálních konzultací. Poslední typ členství navíc zahrnuje příspěvek na mentoringový program pro vybrané umělce ze střední Evropy.

Foto: EduArt Experience

Půlpánová na začátku letošního roku otevřela klub pro sběratele

„Členství vychází na 70 tisíc, ale z této částky jde polovina na vzdělávací a mentoringový program určený pro umělce z našeho regionu – naučí se v něm, jak funguje trh s uměním, jak se efektivněji tržně rozvíjet a lépe zhodnocovat díla i pro své mecenáše. Ti pak za podporu získají na umělcova díla předkupní právo,“ přibližuje Půlpánová.

Umělce do programu navrhuje porota EduArt Advisory Board, složená z kurátorů, kurátorek a expertů v oblasti umění. Jsou mezi nimi například historik umění a ředitel galerie Künstlerhaus Bethanien v Berlíně Christoph Tannert, přední odbornice na umění střední a východní Evropy Jane Neal, umělecká kritička a kurátorka působící v Amsterdamu Maria Rus Bojan, expertka na současné rakouské umění Margherita Belcredi či kurátor a historik umění Jan Kudrna. Ten za Česko navrhl do programu Ondřeje Přibyla a Ester Knapovou.

V klubu má Barbora Půlpánová aktuálně zapsaných téměř 20 členů, z toho dva se rozhodli pro mecenášskou aktivitu. Postupně tak vzniká komunita nových sběratelů, která je podle Půlpánové unikátní i v kontextu střední Evropy. „Náš zájem motivuje umělce k tvorbě a jejich díla nás naopak mohou intelektuálně stimulovat. Takhle funguje zdravý umělecký ekosystém. Vlastnit umělecké dílo je totiž nejen finanční, ale zejména emocionální a společenská investice,“ uzavírá Půlpánová.