V ženském sportu se dnes vydělává víc peněz než kdy dřív. Zároveň ale platí, že ne všude stejně. Největší částky si dlouhodobě odnášejí tenistky, a to hlavně díky štědrým odměnám z turnajů. V ostatních sportech se i známé sportovkyně často dostávají k velkým penězům spíš díky reklamám, ne samotnému sportu. Dobře to ukazuje právě uplynulá sezona: Elena Rybakinová vyhrála finálový turnaj v Rijádu a odvezla si odměnu přesahující pět milionů dolarů (110 milionů korun). Podle Forbesu šlo o nejvyšší jednorázovou turnajovou výhru v historii ženského tenisu.

Zmiňovaný magazín spočítal, že dvacet nejlépe placených sportovkyň světa si za uplynulý rok vydělalo dohromady 293 milionů dolarů (to odpovídá asi 6,1 miliardy korun), což je o 13 procent víc než v roce 2024. Důležité je ale složení seznamu: deset z dvaceti jmen jsou tenistky. To není náhoda ani výkyv jedné generace, ale dlouhodobý stav.

Aby to dávalo smysl i někomu, kdo sport sleduje jen občas, je potřeba připomenout jednu zásadní věc: ve sportu se vydělává dvěma způsoby. Buď přímo za výkon, tedy prostřednictvím platů, prémií a turnajových odměn. Anebo nepřímo skrze reklamy, sponzorské smlouvy, licence, placené akce nebo vlastní projekty.

U ženského sportu dnes platí, že právě ten druhý zdroj je často výrazně důležitější. Forbes uvádí, že 72 procent příjmů dvacítky nejlépe placených sportovkyň pochází z oblastí mimo samotné soutěže. Jinými slovy, sportovkyně jsou více placeny za své jméno a dosah než za výkon.

Tenis má v tomhle systému výhodu. Je to individuální sport, kde je hráčka vždycky v centru pozornosti. Nehraje za tým, ale sama za sebe. Její jméno je na výsledkových tabulích, na plakátech, v přenosech i v reklamách. Tenis se navíc hraje po celém světě a téměř celý rok, takže hráčky zůstávají viditelné dlouhodobě. Když se fanoušek chytí jedné konkrétní hráčky, sleduje ji bez ohledu na to, kde právě hraje.

Na konkrétních číslech je to vidět u Američanky Coco Gauffové, která je letos nejlépe placenou sportovkyní světa. Forbes jí přisuzuje roční příjem 33 milionů dolarů (693 milionů korun). Z toho zhruba čtvrtina pochází z turnajových výher a zbytek z aktivit mimo kurt. Hvězdnou Američanku sponzorují třeba značky Mercedes-Benz, Rolex, New Balance nebo Emirates.

Podobné je to i u dalších tenistek v žebříčku, jako jsou Aryna Sabalenková, Iga Swiateková nebo Naomi Osakaová. Všechny patří mezi špičku, ale zároveň mají silné komerční zázemí, díky kterému jejich příjmy výrazně přesahují samotné turnajové odměny.

Jakmile se ale podíváme mimo tenis, rozdíl je víc než patrný. V týmových sportech, jako je basketbal nebo fotbal, jsou samotné platy výrazně nižší. Například v nejlepší ženské basketbalové lize WNBA byl letos maximální plat zastropovaný v přepočtu na 5,2 milionu korun. „Tohle mi účty fakt neplatí,“ rýpla si před rokem i jedna z nejlepších hráček Angel Reeseová.

Blýská se ale na lepší časy, právě basketbalistky představují pro investory velký příslib. Když se sportovní stanice ESPN rozhodovala, jaký první živý sportovní přenos pustí na streamovací platformu Disney+, vsadila loni na zahajovací zápas sezony WNBA. A vyplatilo se. Zápas se stal tehdy nejsledovanějším utkáním WNBA v historii napříč platformami ESPN a celá sezona 2024 přinesla stanici meziročně 170% nárůst sledovanosti.

Tenhle růst nepřišel z jednoho důvodu, ale z kombinace věcí, které se začaly potkávat ve stejnou chvíli. Do ligy přišly výrazné osobnosti, zápasy se začaly častěji vysílat v hlavních časech a fanoušci si zvykli ženský basketbal sledovat pravidelně, nejen při velkých zápasech. Výsledkem bylo, že i další televize hlásily rekordy, třeba CBS měla nejvyšší průměrnou sledovanost základní části v historii a páteční zápasy na stanici v minulé sezoně sledovalo o více než sto procent lidí víc než rok předtím.

A jakmile roste počet diváků, začnou růst i peníze. Příjmy z reklamy se u vysílání WNBA na platformách Disney od roku 2022 zvýšily o 641 procent. To výrazně posílilo pozici ligy při vyjednávání nové televizní smlouvy, která od roku 2026 zajistí WNBA přes čtyři miliardy korun ročně. Oproti mužské NBA jde ale pořád o mizivé peníze, do té od televizních společností ročně přijde 145 miliard korun.