Na povrchu planety Mars bude od dnešního večera operovat nová vesmírná sonda. Po šestiměsíční pouti vesmírem a přistávací sekvenci, kterou inženýři z NASA nazývali „sedmi minutami hrůzy“, se blízko rovníku usadil stroj zvaný InSight. Pokud v následujících pěti hodinách úspěšně rozvine své solární panely, bude po dobu dvou let zkoumat třesení Marsu a tepelné toky v planetární kůře.

InSight během své přistávací sekvence zpomalila z téměř dvaceti tisíc kilometrů na pouhých osm kilometrů v hodině, k čemuž však jen málo pomohla řídká atmosféra Marsu. Většinu práce udělal padák, který se otevřel ve výšce jedenácti kilometrů, dvanáct zážehových motorů se pak postaralo o finální sestup z výšky 1 10o metrů a zpomalení z 200 km/h. Cílovou lokalitou se stala rovná oblast čtyři stupně severní šířky od rovníku, která nabízí dostatek slunečního svitu a vhodnou teplotu. Pro představu se bude InSight nacházet zhruba 550 kilometrů od roveru Curiosity, který na Marsu přistál v srpnu 2012.

Přistání na Marsu přitom není vůbec jasnou záležitostí. Úspěšnost přistávacích sekvencí činí na rudé planetě jen 40 %. Navíc během oněch “sedmi minut hrůzy” byla InSight vydána na milost podmínkám Marsu, protože poslední korekce v přistávacím manévru mohli udělat vědci tři hodiny předem.

Termín “sedm minut hrůzy” nepoužila NASA poprvé, právě tak dlouho totiž obvykle trvá sestup atmosférou Marsu. Jde o riskantní vyvrcholení mnohaleté práce, na jehož průběh nemohou mít vědci kvůli časové prodlevě žádný vliv. Musí se proto spoléhat na předchozí naprogramování a pouze čekat.

Jedná se o vůbec první misi, jejíž cílem bude zkoumat nitro planety, a vědci proto doufají, že pomůže objasnit, jak se formují planety s hornatou strukturou. Definitivně by měla odpovědět například na otázku, zda má Mars pevné, nebo kapalné jádro. InSight obsahuje i radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což by zase mělo vědcům pomoci zjistit více o jádru planety. Nebudou se však hledat nové formy života.

Co se týče technologické vybavenosti, vůbec poprvé bude na sondě použita robotická ruka, která disponuje jednotlivými klouby i pěti prsty. Toto zařízení si tak po otevření solárních panelů doslova vezme z útrob InSight jednotlivé komponenty, které může rozložit na zem okolo sebe. Bude tak pracovat se seismickým zařízením i jeho štítem nebo vrtákem, který se teleskopicky dostane až pět metrů pod povrch.

Raketa Atlas V před startem mise InSight

Sonda InSight odstartovala z kalifornské Vandenbergovy letecké základny letos v květnu a na oběžnou dráhu Země ji vynesla raketa Atlas V z dílen společnosti United Launch Aliance. Jedná se o stejný typ rakety, který má za sebou již 79 startů a k Marsu pomohl mimo jiné misi Mars Reconnaissance Orbiter.

Komunikaci zprostředkovaly dva cubesaty

Výraznou roli při dosavadních částech mise hrála dvojice identických cubesatů zvaných MarCo A a B, která vystartovala na palubě Atlasu V společně s InSight. Jejich cílem bylo zprostředkovat komunikaci s hlavní družicí, díky nim tak mohli vědci na Zemi získávat informace „jen“ s osmiminutovým zpožděním. Tyto satelity na rozdíl od InSight nevstoupily do atmosféry Marsu a pouze proletěly kolem něj.

Radost týmu po úspěšném přistání

Foto: NASA