V Šanghaji postavili nejdelší most vytvořený betonovým 3D tiskem. Měří 26 metrů

Michal PtáčekMichal Ptáček

china-3D-bridge
0Zobrazit komentáře

Číňané se svou zálibou v megalomanství nijak netají a pravidelně jsme tak svědky nových snah o překonání rekordu ve výstavbě nejvyšší budovy, nejširší dálnice nebo třeba nejdelšího mostu. Právě ten se stal tentokrát ústředním tématem architektonického týmu z pekingské Univerzity Čching-chua, který v Šanghaji dokončil výstavbu betonového pěšího mostu vytisknutého na speciální 3D tiskárně.

Dlouhý most je vyrobený z vláknového betonu vyztuženého polyethylenem, na šířku měří 3,6 metru a jeho délka dosahuje 26,3 metru. Právě tento údaj by mu měl zajistit titul aktuálně nejdelšího, pomocí 3D tisku postaveného mostu na světě. Vizuální inspiraci tvůrci čerpali ze zhruba 1 400 let starého mostu Anji z čínské provincie Che-pej, který je považován ze nejstarší kamenný most v Číně vůbec.

Na rozdíl od řeky Xiao, přes kterou tato historická stavba vede, je jeho novodobý, betonovým 3D tiskem vyrobený nástupce postaven přes kanál v šanghajské čtvrti Pao-šan. „Dokončení takového projektu představuje pro technologii 3D tisku velký krok kupředu. Byli jsem totiž schopni posunout se od samotného výzkumu přes vývoj až po reálné uplatnění v praxi. Projekt zároveň pomůže posunout čínský 3D tisk na světovou úroveň,“ říkají tvůrci projektu z Univerzity Čching-chua.

most-2

Most je určen pro reálné pěší využití

Jednoobloukový most se skládá ze 176 betonových kusů, kdy 44 kusů bylo použito na vnitřní strukturu, 68 kusů na chodník, 64 kusů si pak vyžádalo vyrobení madel a okrajů. Celkový čas tisku se vyšplhal na 450 hodin, tedy více než 18 dní.

Velkou výhodou by měly být celkové náklady na výstavbu podobných projektů. Dle autorů stavby je totiž jejich most na nákladech zhruba o jednu třetinu levnější než most podobné velikosti postavený tradiční technikou. Otázkou je samozřejmě celková životnost, respektive to, jak moc se bude stavba časem deformovat. Tvůrci proto tento údaj pravidelně sledují prostřednictvím svého na míru upraveného monitorovacího systému.

Foto: Univerzita Čching-chua