Koloběžka s logem BMW. Německá automobilka přichází s vlastním elektrickým modelem do města

bmw-scooterxx

Foto: BMW

BMW E-Scooter

0Zobrazit komentáře

Koloběžky zažívají v posledních letech obrovský boom, a to hlavně díky jejich elektrifikaci a službám na jejich sdílení. Z dříve nevinného dopravního prostředku určeného hlavně pro děti se dnes stala neodmyslitelná součást dopravy pro malé i velké. Prodej a půjčování elekrokoloběžek se navíc ukázal být zajímavým byznysem, do kterého se snaží proniknout stále větší počet hráčů a některá jména mohou překvapit.

Čím dál více z nich pochází ze světa automobilového průmyslu – jako například BMW. Ano, i mnichovský výrobce luxusních automobilů s bohatou závodní historií plánuje v září tohoto roku zahájit prodej vlastní koloběžky, která vznikla v rámci spolupráce s výrobcem Micro Scooter. Vozy BMW se vždy daly charakterizovat jako automobily se skvělými jízdními vlastnostmi a vysokou cenovkou. Vysoká pořizovací cena zůstává i u koloběžky BMW E-Scooter, s jízdními vlastnostmi je to však o něco horší.

bmw-scooter3

Foto: BMW

BMW E-Scooter

E-Scooter totiž nabídne spíše průměrné jízdní parametry. Maximální rychlost 20 kilometrů v hodině a výkon 150 W, které koloběžce dává motor uložený v zadním kole, hladinu adrenalinu v těle příliš nerozvíří. Koloběžka nabízí dva brzdové systémy a přední a zadní světlo integrované přímo do rámu koloběžky. S koloběžkou se jezdec projede nanejvýše 12 kilometrů a pak mu dojde energie v baterii uložené v podlážce koloběžky. Její opětovné nabití na 100 % kapacity zabere dvě hodny.

Jedná se o průměrná čísla, která celá řada jiných výrobců snadno překonává. Z nejnovějších konkurentů můžeme zmínit americký Boosted, jehož elektrická koloběžka má ty nejvyšší ambice. Je maximálně odolná, má být rychlá i do kopců a po rovině jede až 38 kilometrů v hodině.

revolt-elektromotorka

Přečtěte si takéČeský carsharing Revolt nasazuje další elektrické motorky. Po Praze jich nově budou desítkyČeský carsharing Revolt nasazuje další elektrické motorky. Po Praze jich nově budou desítky

Po designové stránce koloběžka od BMW nikterak neuráží. Jednoduchá konstrukce s úsporným designem, jak jej BMW samo nazývá, je vyrobena z lehkých slitin, díky kterým koloběžka váží devět kilogramů. Celá je v matně černém laku, na boku najdeme velké nápisy BMW E-Scooter a chybět nesmí ani notoricky známé logo vrtule BMW, které však v tomto případě vyvolává jemné cukání koutků úst.

bmw-scooter-kids2

Foto: BMW

Dětské odrážedlo od BMW

Nyní se však dostáváme k největší slabině této koloběžky, kterou je, jak jsme již naznačili, její cena. I když koloběžka nebudí emoce svými technickými parametry, snadno toho dosahuje svou cenovkou 799 eur, tedy částkou atakující hranici 20 tisíc korun. Za tuto sumu můžete pořídit celou řadu o poznání výkonnějších koloběžek, ale uznáváme, že se žádná z nich nemůže chlubit logem BMW. Spolu se svou elektrokoloběžkou začne BMW nabízet i standardní koloběžku za částku pohybující se okolo 5 tisíc korun a její dětskou verzi, tedy spíše odrážedlo, za 3 tisíce korun.

Seat a další výrobci

Svou vlastní elektrickou koloběžku již představil také španělský Seat, patřící do koncernu Volkswagen. Jeho eXS KickScooter vznikl v rámci spolupráce se společností Segway-Ninebot a jedná se o poměrně sofistikovanou „smart“ koloběžku, která nabízí tři jízdní módy Sport, Normal a Eco. Koloběžku je možné ovládat buď prostřednictvím displeje, nebo skrze aplikaci v telefonu. Její maximální rychlost je 25 kilometrů v hodině, dojezd činí 45 kilometrů a o 300W výkon se stará elektromotor uložený v předním kole. Koloběžku je možné nabít na 100 % kapacity baterie za 3,5 hodiny a její váha je 12,5 kilogramu.

Na rozdíl od elektrického modelu od BMW, který dorazí až za pár měsíců, už Seat svou koloběžku prodává. V České republice je k mání za 16 299 korun, což znamená, že v porovnání s BMW dostanete za méně peněz mnohem lepší jízdní parametry. Německá automobilka tak podle všeho opravdu spoléhá na to, že zákazníky naláká na své logo.

SEAT-eXS-KickScooter2

Seat eXS KickScooter

Mezi další automobilové výrobce, kteří uvažují o výrobě vlastních elektrokoloběžek či elektrokol, patří například Ford, Tesla, GM, ale i Škoda Auto. Ford v listopadu minulého roku investoval 100 milionů dolarů do výrobce koloběžek Spin, ten samý měsíc oznámil Elon Musk, že Tesla uvažuje o výrobě vlastních elektrokol, a nedlouho poté ohlásilo i GM plán vyrábět dvojici městských elektrokol. Škoda Auto již své elektrokolo představila, prozatím však pouze jako koncept na autosalonu v Ženevě a prezentovala jím především své technické umění.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Elon Musk se raduje. Pentagon zakázal používat ruské rakety pro vynášení amerických družic do vesmíru

Jiří SvobodaJiří Svoboda

sojuz-tma-05m-rocket

Ruská kosmická loď Sojuz TMA-05M

0Zobrazit komentáře

Ministerstvo obrany Spojených států zasáhlo do vesmírných závodů a americkým firmám zakázalo využívat ruské služby při vynášení družic do vesmíru. Nařízení, které začne platit v roce 2023, tak Rusko staví do pozice, v níž už je vůči Spojeným státům například Čína, Severní Korea, Írán, Súdán a Sýrie. Nejrozlehlejší země světa však disponuje raketami Sojuz, které mají ve vesmírném průmyslu pověst jinak oblíbených a spolehlivých strojů, a tak je i v dnešní době americké firmy využívají.

Zákaz nicméně přináší větší příležitosti pro americké výrobce nosičů, jako jsou SpaceX Elona Muska nebo Blue Origin Jeffa Bezose, kteří díky novému nařízení mohou získat nové klienty. Pentagon uvedl, že chce tímto krokem snížit rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ruská vesmírná agentura Roskosmos to pochopitelně odsoudila.

sojuz 1

Ruská kosmická loď Sojuz TMA-11

Podle ní jde o „další projev nekalé konkurence na mezinárodním trhu kosmických služeb“, zároveň ale její šéf Sergej Krikaljov tvrdí, že Rusům nová regulace příliš neuškodí. Prý by naopak mohly trpět americké firmy, které doposud ruských služeb využívaly. Spojené státy již v současné době dávají vojenské zakázky pouze americkým firmám, nicméně problém by mohla mít například firma OneWeb, jejíž cílem je vynést do vesmíru konstelaci družic, které budou k zemi vysílat internetové připojení.

Prvních šest satelitů z uskupení, které by mohlo čítat až 2 000 kusů, vynesla na oběžnou dráhu v únoru právě raketa Sojuz ST-B, se kterou však OneWeb počítá i u dvaceti dalších letů. Zákaz ovšem bude moci nejspíš obejít, protože přestože tento startup vznikl v americkém státě Virginia, jeho sídlo je v Londýně.

china-maglev-train

Přečtěte si takéČínský rychlovlak dokáže jet na magnetickém polštáři až 600 km/h a překoná i leteckou dopravuČínský rychlovlak dokáže jet na magnetickém polštáři až 600 km/h a překoná i leteckou dopravu

Dosluhující raketa Sojuz FG sloužila v poslední době například americké firmě Globalstar při vynesení jejího satelitu, poměrně hojně ruských služeb ale využívá Evropská vesmírná agentura, na níž se však nový zákaz vztahovat nebude. Kromě toho jsou samotné rakety používány převážně na ruské účely, pokud jde o vynášení satelitů.

Jiná situace však panuje v případě posádkových modulů Sojuz, které jsou častým dopravním prostředkem pro astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici. Protože aktuálně NASA nemá vlastní modul, ruská strana svého monopolu využívá a nechává si platit až 80 milionů dolarů (1,8 miliardy korun) za jednoho amerického astronauta, což je cena, která vzrostla téměř čtyřnásobně za posledních deset let.

Američtí astronauti stále v Sojuzech poletí

Zákaz Pentagonu ale mluví speciálně o „službách komerčních satelitů a raketách, které zprostředkovávají činnost komerčních satelitů“ – vynášení amerických astronautů i nákladu na Mezinárodní vesmírnou pomocí Sojuzů tak bude moci pokračovat.

Legislativa si tedy nechává zadní dvířka v případě, že by se do roku 2023 nepodařilo uvést do provozu moduly Boeing CST-100 Starliner ani Dragon 2 od SpaceX, které by měly v budoucnu sloužit přinejmenším americkým astronautům právě pro cesty na Mezinárodní vesmírnou stanici. NASA očekává, že v případě SpaceX a Boeingu bude platit 56 milionů dolarů za jednoho astronauta.

sojuz2

Ruský Sojuz na Mezinárodní vesmírné stanici

V současné době tak mohou američtí výrobci satelitů využívat například raketu Delta IV, jejíž operátorem je samotná NASA. Ta však pro jeden let stojí 350 milionů dolarů (8 miliard korun) a mnohem větší výhodu by tak mohl zákaz Pentagonu znamenat pro SpaceX, které Falcon 9 vypraví na oběžnou dráhu už za 60 milionů dolarů (1,4 miliardy dolarů), například novozélandský Rocket Lab ale mluví o cenách kolem 10 milionů dolarů za start. Ruský Roscosmos je v cenách netransparentní.

Foto: spatlan/Flickr, Nasa Johnson / Flickr, NASA/Carla Cioffi