Většinu obalů zubních past nelze recyklovat a končí na skládkách. Colgate se to chystá změnit

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

toothbrush-bamboo
0Zobrazit komentáře

Každá jednotlivá maličkost, kterou v obchodě koupíme, použijeme nebo spotřebujeme, a vyhodíme zbytek, vytváří odpad. V případě mnoha z těchto maličkostí lze najít ekologičtější alternativa a čím dál více lidí přechází na tzv. „zero waste“, tedy život bez odpadu. Bezodpadové alternativy existují i pro zubní pastu v podobě zubního prášku, který není třeba skladovat v tubě, ale je možné využít jakoukoliv jinou nádobu a používat ji opakovaně.

Na takové řešení však není možné spoléhat na mainstreamové úrovni, kde iniciativu musí projevit velké společnosti, které zubní pastu vyrábějí, respektive obaly na ni. Současně používané tuby na zubní pastu naneštěstí nepatří ke snadno recyklovatelným obalům, protože kromě plastu obsahují také hliník.

Naprostá většina dvaceti miliard ročně vyprodukovaných obalů tak končí v lepších případech na skládkách a v horších v mořích, rozkládajíc se na mikroplasty a končíc dost možná i na něčím talíři. Americká značka Colgate proto v posledních pěti letech pracovala na nové verzi tuby na zubní pastu, kterou půjde recyklovat.

colgate-recyclable-tube

Foto: Colgate

Colgate navrhlo první plně recyklovatelný obal na pastu

Do roku 2025 chce Colgate používat pouze obaly, které lze recyklovat, kompostovat nebo používat opakovaně. Americká firma je zároveň součástí iniciativy Loop, kam patří několik velkých značek experimentujících s ekologičtějšími obaly a novými podobami produktů. Jedním z projektů jsou i volně skladovatelné žvýkací tablety zcela nahrazující zubní pastu.

Velikost firmy Colgate znamená, že změna jejích produktů má vliv na více než polovinu domácností na světě, a také proto je důležité, aby byla velká a ve všech ohledech pozitivní.

Vývoj materiálu trval pět let.

Stávající tuby jsou navrženy tak, aby dlouho udržely chuť a zásadní přísady zubní pasty jako fluorid, a nové musí tyto charakteristiky pochopitelně splňovat také, ovšem bez použití problematických materiálů. Celých pět let trval vývoj materiálu, který je v nových obalech založen na polyethylenu používaného v recyklovatelných krabicích na mléko.

První verze nebyly dostatečně dobře použitelné, ale firma nakonec dospěla k verzi, která dobře zapadá do jejího výrobního procesu i do již existujících recyklačních procesů a z hlediska zákazníků má velmi podobné vlastnosti starších obalů.

colgate-tooth-paste

Nové plastové tuby byly oficiálně akceptovány mezinárodní organizací zaměřující se na recyklovatelné plasty, The Association of Plastic Recyclers, což je podle slov Colgate důležitý krok pro jejich uvedení do mainstreamové výroby. Jelikož vyžadují výraznou změnu výrobních zařízení, celosvětová implementace bude trvat několik let, v jejichž průběhu bude třeba poučit spotřebitele a recyklační střediska o tom, že tuby od zubní pasty také patří do žlutých popelnic.

Jedním z další kroků bude i poskytnutí nové technologie dalším výrobcům plastových tub, například v gastronomii a kosmetice.

Český LIKO-S postavil ve Slavkově první živou výrobní halu na světě. Je pokrytá rostlinami a ochlazuje okolní vzduch

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

liko-vo-ziva-hala1-min

Foto: LIKO-S

Živá výrobní hala LIKO-Vo

0Zobrazit komentáře

Ve Slavkově u Brna vyrostla unikátní zelená budova. Na svědomí ji má tuzemská výrobní a stavební firma LIKO-S, která právě v sedmitisícovém městě na východ od Brna sídlí a postavila tu první živou halu na světě. Jmenuje se LIKO-Vo a oproti jiným halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá až na teplotu 80 stupňů Celsia, má jednu zásadní výhodu – své okolí ochlazuje.

„Běžné haly, které jsou opláštěné standardními materiály, generují ohromné množství tepla a působí jako radiátory. A co více, výstavba v Česku denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelené budovy jsou schopny tyto jevy eliminovat,“ vysvětluje zakladatel rodinné firmy LIKO-S Libor Musil.

Nová zelená výrobní hala LIKO-Vo tak dokáže snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 stupňů Celsia. Při návrhu a stavbě budovy bylo využito konceptu tzv. živých staveb, které jsou postavené na přírodní tepelné stabilizaci. Tu zajišťuje zelená střecha, fasáda, retenční jezírko a několik dalších technologií. Klasickou klimatizaci byste však v celém objektu paradoxně nenašli.

liko-vo-ziva-hala2-min

Foto: LIKO-S

Živá výrobní hala LIKO-Vo

Není však překvapením, že symbolem celé živé výrobní haly je již zmíněná zelená barva. Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického přínosu a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. To znamená, že odpadní voda z celé budovy je přirozenou cestou čištěna a dále používána k závlaze.

Podobně důležitou roli má v rámci celého konceptu i zelená střecha, která akumuluje přívalové deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v interiéru a prodlužuje také životnost krytiny. Živá výrobní hala ve Slavkově tak není tradiční plechovou krabicí, ale unikátní stavbou, která je porostlá desítkami druhů rostlin. Na první pohled byste neřekli, že v ní pracují svářeči.

sharry_cofounders-cerovsky-cibulka-reznicek-sachta

Přečtěte si takéBohemia Venture Capital investuje desítky milionů do českého proptech startupu Sharry EuropeBohemia Venture Capital investuje desítky milionů do českého proptech startupu Sharry Europe

„Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek.

liko-vo-ziva-hala6-min

Foto: LIKO-S

Živá výrobní hala LIKO-Vo

Výrobní pracovníci se mohou v nové zelené hale těšit na mnohem příjemnější pracovní prostředí, také vnitřní stěny totiž budou zdobit různé popínavé rostliny, a nadstandardně řešené jsou i denní místnost a šatny. Zázemí s moderní relaxační místností je propojeno se vsakovací zahradou a jezerem, což vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů poskytujících jedlé plody. Dostatek denního světla uvnitř objektu pak poskytuje okny netradičně prolamovaná fasáda.

Pro slavkovský LIKO-S to navíc není první podobně zeleně laděná stavba. Firma s ročním obratem 850 milionů korun, která se specializuje na interiérové příčky, staví montované haly a dodává různé zelené prvky do budov, vybudovala první zelený objekt již v roce 2015.

„Naše první živá kancelářská a vývojová budova LIKO-Noe předčila všechna očekávání. Chová se vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10 °C. Proto jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují,“ doplňuje zakladatel LIKO-S Libor Musil.

liko-vo-ziva-hala3-min

Foto: LIKO-S

Živá výrobní hala LIKO-Vo

liko-vo-ziva-hala4-min

Foto: LIKO-S

Živá výrobní hala LIKO-Vo

liko-vo-ziva-hala5-min

Foto: LIKO-S

Živá výrobní hala LIKO-Vo