Kdo by si myslel, že rodák z Jihoafrické republiky, který se dostal až do Spojených států, během pouhých dvou dekád spoluvytvoří online alternativu bank PayPal, s Teslou se zasadí o masivní rozšíření elektromobilů, vyšle raketu do vesmíru díky SpaceX nebo pomůže vymyslet a financovat technologie, které mohou zachraňovat lidský život.

Řeč je o Elonu Muskovi, který si jednoduše plní své dětské sny a mimo toho, že je z něj dnes na papíře miliardář a řadí se k nejvýraznějším osobnostem světového byznysu, je to také člověk, který je ochoten pomáhat zlepšovat svět, a to ať už si o něm myslíte cokoliv.

Jednou z těch na první pohled méně výrazných iniciativ, za kterými Musk stojí, je firma Neuralink, která se zaměřuje na studii lidského mozku a technologií, které by mohly využívat jeho kapacitu. Dlouhou dobu nebylo jasné, co bude jedním z prvních produktů společnosti, až během včerejšího dne firma oznámila, že chce jako první produkt vypustit zařízení, které bude schopno na základě mozkových vjemů ovládat například počítač nebo mobilní telefon.

Mobilní aplikace Neuralink s výukou ovládání pouhou myšlenkou

Neuralink prozatím testoval svou technologii na krysách, a to za pomocí malých elektrod, které byly operativně vloženy vedle zvířecích neuronů a synapsí, jak naznačuje report serveru Bloomberg, který u toho byl jako první. Příští rok chce navíc Neuralink požádat americký úřad pro potraviny a léky o povolení prvních testů na lidech, kde se teprve ukáže technologie naplno.

„Možná to zní na první pohled zvláštně, ale nakonec pravděpodobně jako lidstvo dosáhneme symbiózy s umělou inteligencí. Není to nutnost, je to něco, co si budete moci vybrat. Ale myslím si, že právě taková možnost je pro další vývoj civilizace důležitá,“ řekl Elon Musk na konferenci v San Francisku, kde poprvé veřejně promluvil o velkých plánech Neuralinku. Firmy, která na investicích získala přes 150 milionů dolarů, z nichž více než 100 milionů pochází od samotného Muska.

Záměrem Neuralinku je v lidské lebce vyvrtat čtyři malé díry o průměru 8 milimetrů a vložit dovnitř až 4 senzory, které na základě vjemů a propojení se speciálním minipočítačem za uchem umožní kontrolovat různá zařízení. Ještě před lety by se to zdálo jako nepředstavitelný úkon, v blízké budoucnosti by to ovšem již mohla být běžná praxe. To je samozřejmě zatím pouze teorie, jelikož nebyla technologie vyzkoušena na lidském dobrovolníkovi, ale zdá se, že už je to jen otázka času.

Přeci jen tu hrozí krátkodobé nebo dlouhodobé poškození mozku a jakékoliv vkládání cizích těles blízko k němu vyžaduje absolutní preciznost. K tomu si startup, který aktuálně čítá zhruba 100 lidí, sestrojil vlastního robota, jenž je schopen díry vyvrtat s maximální přesností. Každý drát, který je propojen k lidskému mozku, je tenký zhruba jako lidský vlas a je spojen s desítkami elektrod. Robot má navíc tu výhodu, že mu množství čoček, senzorů a počítačový software radí, jak se vyhnout nebezpečným oblastem a tím tak minimalizovat možné riziko poškození mozku a jiných orgánů.

Foto: Neuralink

Minipočítač Link za uchem, který sbírá veškeré vjemy mozku

Muskova firma prozatím test provedla na zhruba 19 zvířatech, u kterých využila zmíněného robota. Úspěšnost byla v tomto případě 87 %, což je i s ohledem na velikost hlavy krysích pacientů velmi slušné číslo. Podle Bloombergu byl Neuralink schopen snímat myšlenky krysy do počítače prostřednictvím kabelu napojeného na USB-C port. Pomocí počítače pak vědci analyzovali mozkovou aktivitu a podle předběžných testů bylo možné zachytit zhruba desetkrát více dat, než dokážou dnešní nejvýkonnější senzory.

O dost bližší člověku jsou primáti. Testy na opičích jedincích firma dlouhodobě nepřiznávala, byť se o nich spekulovalo, nicméně během včerejší prezentace je přiznal sám Elon Musk. „Jde o velmi citlivý subjekt. Opice ovšem byla schopna vlastním mozkem ovládat počítač,“ dodal Musk. Důležitým bodem bude sledovat budoucí vývoj takové opice, především to, zda nebude trpět nějakými traumaty nebo zdravotními komplikacemi. Až poté začne Neuralink s testy na lidech, tedy pokud dostane oficiální povolení.

Pokud se vše podaří, firma má do budoucna hned několik vizí, které po úspěšných testech opět vidí o něco reálněji. Ať už je to vkládání textu do zpráv nebo e-mailů pouhou myšlenkou, pohyb mezi stránkami nebo aplikacemi bez hnutí prstem nebo například stažení cizího jazyku do mozku, digitální výměna myšlenek a informací či jejich zálohování. Možná se tak opravdu jednou dočkáme něčeho, co jsme mohli vidět pouze ve filmech, jako je Matrix. Prvním krokem ovšem budou primárně pacienti trpící různými nemocemi, včetně paralýzy.