Lodní doprava sice vypouští do atmosféry v globálním srovnání relativně málo oxidu uhličitého, ale vzhledem k její velikosti a dalším faktorům je i tak významným přispěvatelem ke klimatickým změnám. Zejména u výletních lodí se nicméně vzhledem k jejich poměrně rychlému vývoji začíná experimentovat s přechodem na udržitelnější zdroje energie, než je současné lodní palivo.

Důkazem je nyní MS Roald Amundsen od společnosti Hurtigruten, která je první lodí v mezinárodních vodách, jež je schopná alespoň část cesty své motory pohánět pouze elektřinou z baterií.

Luxusní loď pro až 530 pasažérů na své první cestě zrovna proplouvala kolem západního pobřeží Norska, když zkušený kapitán Kai Albrigtsen vydal poprvé ve svém profesním životě pokyn, aby byly vypnuty dieselové motory a spuštěn elektrický pohon. MS Roald Amundsen, pojmenovaná po prvním cestovateli, co v roce 1911 přešel Antarktidu a dorazil na Severní pól, se tak stala první výletní lodí, která při plavbě nevypouštěla žádné skleníkové plyny.

Albrigtsen byl z možnosti vést jeden z prvních náznaků elektrické budoucnosti na moři pochopitelně nadšený. „Být kapitánem nové lodi a vyvést ji z loděnice je vždy pocta. Fakt, že je MS Roald Amundsen zeleným průkopníkem, pro mě a posádku z toho momentu činí opravdu výjimečnou událost. Loď, její technologie a jak se ovládá, mě maximálně ohromily,“ uvedl kapitán.

Velké lodě jsou často popisovány jako jedny z největších ničitelů životního prostředí kvůli látkám a prachu, které do atmosféry vypouštějí. Platí to, ale nikoliv pro oxid uhličitý – z hlediska emisí skleníkových plynů je lodní doprava při spočtení přepraveného nákladu na množství vyprodukovaných klima oteplujících plynů skutečně nejšetrnější. Naopak pravdivé je tvrzení, že patnáct největších nákladních lodí znečišťuje ovzduší oxidem siřičitým více než všechna auta světa.

Důvodem pro to je lodní palivo, které je mnohem méně rafinované („čisté“) než benzin nebo nafta do aut a při jeho spalování tedy vzniká velký objem prachových částic, sazí a oxidů síry. Srovnání lodí a aut je tak v tomto případě silně zkreslující – auta dané látky skoro vůbec, nebo vůbec neprodukují.

Co se ovšem týče emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v dopravě, automobily, nákladní auta a autobusy mají podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN zdaleka největší podíl – přes 70%.

Oxidy síry, které tvoří hlavní část emisí lodních spalovacích motorů, přispívají k okyselování moří a oceánů. Mezinárodní námořní organizace (IMO) proto od příštího roku výrazně sníží povolený vypouštěný objem těchto plynů. I před tímto snížením ale mají emise lodní dopravy skoro zanedbatelný, ačkoliv stále podstatný, vliv v poměru k automobilové dopravě.

Větší důraz na udržitelnost neznamená omezení luxusu

Pasažéři MS Roald Amundsen se kvůli hybridnímu pohonu nemusejí vzdávat ničeho z typických luxusních charakteristik. Přítomny jsou panoramatické sauny, bary, restaurace, velké vyhlídkové plošiny, samostatné balkóny u většiny kajut i soukromé vířivky a nekonečný bazén.

Všechny kajuty se nacházejí na vnější straně lodi, takže poskytují skvělý výhled mimo interiér plný přepychových skandinávských materiálů jako žula, břízové dřevo a vlna v atraktivním moderním designu. Jádrem společenského lodního prostoru je pak vědecké centrum. Výletníci se zde budou moci setkat s posádkou i expedičním týmem. Pro vzdělávání jsou připraveny přednáškové prostory a malá knihovna a zájemci se budou moci zúčastnit workshopů ve fotografii, biologii a dalších oblastech.

Loď, která je navržená specificky pro podmínky ve studených severních vodách, se ještě letos v létě vydá na plavby podél pobřeží Norska, souostroví Špicberky a Grónska. Následovat budou cesty do obou Amerik a napříč Atlantským oceánem.

Norský lodní dopravce Hurtigruten má v plánu v následujících letech svoji flotilu rozšířit ještě o druhou loď s hybridním pohonem, jež by měla z hlediska svého dopadu na životní prostředí plnit stejná kritéria jako MS Roald Amundsen. Ta má díky přepínání mezi dieselovým a elektrickým pohonem snížit emise až o 20 procent. Alternativní pohon má díky efektivnímu vedení elektřiny zároveň až o pětinu snižovat i celkovou spotřebu plavidla.

Stejně jako je tomu u aut, elektrický pohon kromě ekologičtějšího provozu znamená i minimalizaci hluku. Ten může být v moři větším problémem než na pevnině, protože se zvukové vlny mohou šířit až desítky kilometrů daleko. Mnoho mořských tvorů, zejména velcí kytovci, přitom zvuky vysokých frekvencí využívá ke komunikaci a navigaci. Zvuky z lodí mohou obojí výrazně narušit, což má za následek rozpad důležitých sociálních vazeb mořských živočichů a objevování se jejich obřích mrtvých těl na plážích.

Hurtigruten tak učinil jeden z prvních kroků k pravděpodobně nutné výrazné změně pohánění nejen výletních, ale také nákladních lodí. Ty zajišťují masivní část světové dopravy zboží (více než 90 % veškerého zboží na světě se má dnes přepravovat na kontejnerových lodích) a podle studie IMO v roce 2012 do atmosféry vypouštěly 2,2 % z celkového objemu vygenerovaných skleníkových plynů. Pokud nenastane změna, kvůli neustále rostoucím nárokům na přepravu zboží by se toto číslo mohlo do roku 2050 zvýšit o 50 až 250 %.

Naštěstí se u Hurtigruten nejedná o průkopníka v kontextu veškeré lodní dopravy, zahrnující i nákladní lodě. Už v roce 2017 začala čínská firma Hangzhou Modern Ship Design & Research Co. používat plně elektrickou nákladní loď a na svých pracují i další společnosti. Například firma Maersk, největší námořní dopravce na světě, se zavázal, že bude do roku 2050 uhlíkově neutrální.