Startup Relativity Space vybral přes 4 miliardy korun na vypuštění první rakety z 3D tiskárny do vesmíru. Přispěl i Jared Leto
Rakety už několik let do vesmíru neposílají jen národní agentury, ale také soukromé firmy jako SpaceX Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezose. I z těchto inovátorů vesmírného průmyslu si ale postupně začínají hledat zaměstnanci cestu k vlastním projektům. Jedním z nich je startup Relativity Space, který po čtyřech letech existence získal v jediném investičním kole 140 milionů dolarů.
Jeho zakladatelé jsou Tim Ellis a Jordan Noone. První pracoval dva roky na palivových článcích a 3D tisku v Blue Origin, druhý zase pod Elonem Muskem dělal na palivových článcích lodi Dragon. Společně už se ale dostali mimo jiné i do slavného startupového akcelerátoru Y Combinator.
V přepočtu 3,3 miliardy korun získal startup od skupiny jedenácti fondů a investorů, včetně Jareda Leto, herce a zpěváka americké kapely 30 Seconds To Mars. Těžko říct, jestli je název kapely a investice do vesmírného byznysu pouze náhoda, nicméně 47letý hudebník je již v Silicon Valley známý například pro své investice do startupů jako Spotify, Uber nebo Airbnb.
Ačkoliv zatím nevíme, jestli nás Relativity Space někdy dostane za „třicet sekund na Mars“, tak je jasné, že celkově už 185 milionů dolarů (4,3 miliardy korun) i s předchozími investičními koly dovolí posunout jeho nápad směrem k realitě.
Investory si totiž firma nezískala pouze personálním obsazením, ale především myšlenkou, že by šlo vyrábět mnohem více částí raket pomocí 3D tisku. K tomu firma vyvinula vlastní výrobní linku na tisk z kovu a výsledkem by měla být raketa Terran 1, která bude složena z pouhých 730 součástek. Jiné rakety jich používají desítky tisíc.
„Relativity bylo založeno s dlouhodobou vizí 3D tisku první rakety vyrobené na Marsu a rozšíření možnosti lidských zkušeností v našich životech. S uzavřením investičního kola Series C jsme nyní této vizi o krok blíže díky tomu, že jsme kompletně zafinancováni pro vypuštění Terranu 1 na orbit, jakožto první kompletně vytisknuté rakety,“ oznámil spoluzakladatel a CEO Relativity Space Tim Ellis.
Stejně jako například konkurenční Rocket Lab se bude i Relativity Space soustředit na vynášení malých satelitů, konkrétně do 1 250 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu. Cenově by jeden start měl vyjít na 10 milionů dolarů, což je pro srovnání méně než desetina z toho, co původně stál start rakety Falcon 9.
Partnerství s NASA i zmodernizovaná rampa
Relativity Space vyvíjí celou raketu z nuly včetně motorů a díky unikátním technologiím výroby by měl být výsledkem stroj, který bude rychleji vyrobený, bezpečnější a pro lety do vesmíru v konečném výsledku levnější. Tyto parametry lákají nejen investory, ale už také zákazníky.
Jak reportovalo CNN, už nyní má Relativity Space čtyři zákazníky včetně firmy Spaceflight, která si u ní objednala dokonce šest letů. A to přesto, že raketa Terran 1 doposud vůbec neletěla.
Kalifornský startup uzavřel také partnerství s NASA, které mu dává dvacetileté exkluzivní právo na využívání části Stennis Space Center na hranicích států Mississippi a Louisiana. Na místě již testuje motory a staví rakety. Zde vyrobené stroje ale budou startovat z floridského Kennedyho vesmírného centra, kde Relativity Space zmodernizuje rampu LC-16.
Mezitím v Los Angeles funguje neodmyslitelná součást celého startupu, zvaná Stargate. Jde právě o 3D tiskárnu na kov, která funguje v autonomním režimu a tvůrci o ní říkají, že je největší svého druhu na světě. Díky ní by nová raketa mohla letět již 60 dní po zahájení jejího tisku. Relativity Space navíc používá kovové směsi, které si samo vytvořilo.
Už do konce příštího roku by chtělo Relativity Space vyrábět 95 % celé rakety pouze z kovového 3D tisku. O rok později, v roce 2021, by měl Terran 1 poprvé letět.
V dlouhodobém horizontu ale míří startup právě na zmíněný Mars. Už dříve jeho zástupci uvedli, že chtějí na rudé planetě pomoct budovat lidskou kolonii a k tomu účelu tisknout z kovu rakety (a další věci) přímo na povrchu Marsu. A je možné, že se tam potkají třeba s Elonem Muskem.