Měnící se klima a jeho kvalita je v poslední době velkým tématem, které silně rezonuje napříč společností, médii i vládami. Důvodem je masivní znečišťování ovzduší, oceánů, kácení pralesů a celková devastace životního prostředí, na které se silně podepisují nejen jednotlivá odvětví průmyslu, ale v konečném důsledku i prakticky každý obyvatel planety.

To je důvod, proč jsou stále častěji slyšet hlasy aktivistů, volajících po změnách a přijetí odpovědnosti za problémy, před kterými již není možné zavírat oči. Vlna environmentálního aktivismu pohlcuje stále více podniků i jednotlivců hledajících způsob, jak učinit své podnikání a chování ekologičtějším.

Získávání energie z obnovitelných zdrojů, přechod na bezemisní pohonné systémy, třídění odpadu, omezování konzumace masa, sběr odpadků v přírodě či sadba nových stromů, to všechno jsou způsoby, jak se zapojit do globální snahy o nápravu nedostatků týkajících se správného přístupu k naší planetě. Poslední jmenovaný způsob, tedy výsadba stromů, je v současné době velmi populární aktivitou, jak pomoci životnímu prostředí, a není se čemu divit.

200 gigatun oxidu uhlíku

Výsadbu stromů značně zpopularizovala studie otištěná v časopisu Science z července 2019, která pojednává o potenciálu sázení nových stromů v souvislosti s pozitivními účinky na čištění ovzduší. Její autoři, mezi kterými je i Jean-Francois Bastin, odborník v oblasti ekologie a geografie, hovoří až o 900 milionech hektarů volného prostoru vhodného pro výsadbu nových stromů. Takto velká zalesněná oblast by mohla zachytit až 200 gigatun oxidu uhlíku, tedy přibližně 25 % celkového objemu oxidu uhličitého, kterým plní lidská činnost atmosféru.

I to je důvod vzniku projektu #TeamTrees, za nímž stojí youtuber Jimmy Donaldson, známý také jako MrBeast. Cílem projektu, který spolupracuje s nadací Arbor Day Foundation zabývající se výsadbou stromů, je vybrat v rámci kampaně na YouTube 20 milionů amerických dolarů, tedy přibližně 460 milionů korun, které by měly posloužit pro výsadbu až 20 milionů sazenic stromů.

„Chceme ukázat, že YouTube není jen divadelní přehlídkou, ale že máme skutečný vliv a opravdu můžeme něco změnit,“ řekl pro magazín The Verge Jimmy Donaldson při startu kampaně, která má po pěti dnech od startu vybráno již přes 5 milionů dolarů, přibližně 115 milionů korun. Do konce projektu ještě zbývá 63 dní a je tedy dost pravděpodobné, že se projektu podaří stanovené mety dosáhnout. Zejména pokud budou projekt podporovat tak významná jména jako doposud.

Milion stromů od Treelona

Poslední významnou osobou, která projekt podpořila, se stal Elon Musk, který zareagoval na twitterový příspěvek Jimmyho Donaldsona s dotazem, kde a jaké stromy budou vysázeny. Donaldson reagoval tím, že se tak bude dít po celém světě mimo Antarktidu a druh stromu záleží na umístění.

Šéf automobilky Tesla a vesmírného startupu SpaceX vzápětí pod komentářem Marquese Brownleeho, uznávaného technologického youtubera, oznámil, že projektu #TeamTrees přispěje částkou jednoho milionu dolarů, tedy přibližně 23 miliony korun.

Elon Musk, který se na Twitteru v souvislosti s darem přejmenoval na Treelona, však není jediným zvučným jménem v seznamu donorů, i když je prozatím na prvním místě.

Na Muskův dar navázal i šéf Twitteru Jack Dorsey, který do sbírky přispěl 150 tisíci dolary (téměř 3,5 milionu korun). Do kampaně se chce zapojit i samotné YouTube, které by mělo přispět dalším milionem dolarů, jak informoval na Twitteru Donaldson, a navíc otevírá možnost darovat peníze přímo přes svou platformu.

Mezi další dárce patří například Mark Robert, inženýr dříve působící v NASA, hudebník Alan Walker nebo beauty youtuber Jeffree Star.

PR, nebo skutečná touha po zlepšení?

Možná si kladete otázku, zda je finanční podpora projektu ze strany těchto osobností skutečnou snahou o zlepšení životního prostředí, nebo je za tím vším něco jiného. A to je zcela legitimní dotaz.

Jak již bylo řečeno, snahy jednotlivců přispět k nápravě životního prostředí jsou dnes vnímány téměř jako morální samozřejmost. Motivace osob k takovému jednání však mnohdy nespočívá pouze v ekologicky pozitivním smýšlení, ale stojí za ní i snaha svézt se na vlně trendu, který funguje jako perfektně osobní či firemní PR.

Když budete třídit odpad, nebudete jíst maso nebo nebudete navštěvovat benzínky, nebude vaše ekologická snaha tolik viditelná. Když ovšem vysázíte celý les, bude vás společnost rázem vnímat jako někoho, kdo se snažil pro záchranu planety udělat hodně, když vysázel tolik stromů.

Zalesňování je nade vší pochybnost velice dobrým nástrojem v boji proti změnám klimatu. Les je totiž schopen nejen zachycovat značné množství uhlíku, ale zároveň vytváří domov pro celou řadu živočichů a dalších rostlin, a vytváří tak jedinečný ekosystém. Ovšem masivní výsadba stromů není vším, což potvrzuje i jeden z autorů výše zmíněné studie o pozitivním vlivu výsadby stromů na kvalitu ovzduší Jean-Francois Bastin.

Sám ve studii připouští, že jejím cílem bylo především ukázat teoretický potenciál Země pro zalesňování. A ten pak může být použit jako vodítko pro lidi a místa, kteří chtějí zalesňovat.

Nejdříve ochrana, poté výsadba

Vrátíme-li se k údajům ze studie Bastina a jeho kolegů, někteří členové vědecké obce zpochybňují uvedený fakt, že by byl lesní porost schopen růst na celé ploše z uvedených 0,9 miliardy hektaru, a dokonce i to, že by byl schopen pojmout 200 gigatun oxidu uhličitého.

Zeke Hausfather, klimatický výzkumník z University of California, Berkeley, říká: „Pokud vyprodukujete tunu uhlíku, asi polovina z ní zůstává v atmosféře. Stejná matematika platí i pro odstranění tuny uhlíku z atmosféry, ve skutečnosti lze trvale odstranit jen asi její polovinu, z důvodu změn v půdě a nerovnováze oceánů.“

V případě masivní výsadby stromů je tedy nejdříve potřeba dobře propočítat celkové náklady na výsadbu a údržbu. Také je potřeba počítat s dobou, za jak dlouho bude vysazený lesní porost plně vzrostlý, tedy na maximu svého čistícího potenciálu. A zde vyvstává otázka, zda by nebylo efektivnější věnovat více pozornosti ochraně již vzrostlých lesních porostů, což je příklad masivní likvidace amazonského pralesu, který si nedávno prošel řadou ničivých požárů způsobených jeho vypalováním.

Navrácení půdy

Závěrem se zmiňme ještě o jedné zajímavé studii, která s tímto tématem také úzce souvisí. V roce 2017 byla v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zveřejněna studie, která přinesla zjištění, že pokud je původním obyvatelům navrácena jejich půda, dochází v krátkém časovém horizontu k obnově lesního porostu a vyšší míře jeho ochrany. S tím souvisí i další účinky, mezi kterými je i ochrana biologické rozmanitosti dané oblasti či pohlcování uhlíku.

Tato studie sledovala výsledek obnovení práv na půdu u několika domorodých společenství v peruánské Amazonii. Právě environmentální kolonizace je jedním z dalších problémů masivního zalesňování, které se mnohdy neohlíží na místního obyvatele, který je z celého procesu obnovy vyloučen, ale sám je nucen v nově uměle vytvořeném prostředí pobývat.