Rekordních více než 6 miliard korun pro vzdušné taxíky Lilium. První pasažéři by jimi měli létat již za pět let

Lilium_DanielWiegandCEO-SebastianBorn-MatthiasMeiner-PatrickNathen

Foto: Lilium

Zakladatelé Lilium Daniel Wiegand, Sebastian Born, Matthias Meiner a Patrick Nathen

0Zobrazit komentáře

Cestovatelský ruch byl v posledních týdnech doslova hibernován, cestovní kanceláře se zavírají a letecké společnosti rapidně omezují počty fungujících leteckých spojů. Jakým způsobem a zda vůbec celá situace spojená s šířením koronaviru změní budoucnost létání, je momentálně velice těžké predikovat.

Jednou z možností je urychlení vývoje tzv. VTOL letounů s vertikálním vzletem i přistáním, mezi jejichž výrobce patří i startup Lilium. Tato společnost z Mnichova má za sebou další kolo financování, ve kterém vybrala celkem 240 milionů dolarů, tedy přes 6,2 miliardy korun.

Cílem Lilia je do roku 2025 nabízet zájemcům přepravu v letounu, který je schopen vertikálního vzletu i přistání. Lilium si letoun poháněný elektromotorem samo vyvíjí a finální verze by měla tvořit celé autonomní flotily, které budou zajišťovat městskou i regionální vzdušnou mobilitu.

lilium_jet_flying_web

Foto: Lilium

Lilium Jet ve vzduchu

„Pracujeme na zcela nové formě bezemisní dopravy. Dělat něco takového sice vyžaduje značné množství času a investic, výsledkem však je hodnotný byznys a šance pozitivně ovlivnit způsob, jakým cestujeme,“ uvedla pro magazín TechCrunch společnost Lilium.

Právě finanční náročnost vývoje vysoce sofistikovaného dopravního prostředku budoucnosti byla důvodem, proč má Lilium za sebou další kolo financování, na kterém se podíleli stávajícími investoři. Mezi ně patří společnosti jako Tencent, Atomico, Freigest či LGT.

„Toto dodatečné financování ukazuje hlubokou důvěru našich investorů jak v náš fyzický produkt, tak i obchodní plán. (…) Nové finance nám umožní učinit velký krok směrem k našemu společnému cíli, kterým je poskytování regionální letecké mobility již v roce 2025,“ řekl o investici Christopher Delbrück, finanční ředitel startupu.

lilium-jet4-min

Foto: Lilium

Práce na Lilium Jet

Podle informací magazínu TechCrunch mělo Lilium původně v plánu nabrat částku pohybující se mezi 400 až 500 miliony dolarů. Finální částka je ale o něco nižší, jelikož společnost nabrala 240 milionů dolarů (přes 6,2 miliardy korun). I přesto se jedná o jednu z největších investic, které se v celé oblasti VTOL letounů odehrály.

V nedávné době proběhlo investiční kolo i u konkurenčního Volocopteru, což je další startup zaměřující se na vývoj tohoto typu letounů. Volocopter v něm vybral částku pohybující se okolo 94 milionů dolarů. Lilium do současné chvíle dokázalo na svůj projekt vybrat již 340 milionů dolarů, tedy přibližně 8,8 miliardy korun.

milos-endrle2

Přečtěte si takéGlobální úspěch naší hry přišel pět minut po dvanácté, ale zachránil nás, říká Miloš Endrle z Geewy v CzechCrunch PodcastuGlobální úspěch naší hry přišel pět minut po dvanácté, ale zachránil nás, říká Miloš Endrle z Geewy v CzechCrunch Podcastu

Lilium má za sebou již několik úspěšných testů svých letounů, které aktuálně létají rychlostí až 100 kilometrů v hodině. Společnost by jejich rychlost chtěla dostat až na 300 km/h, ovšem testy nyní pozastavila. Důvodem je požár, který v nedávné době zachvátil jeden ze starších prototypů během údržby. Lilium dnes sice testuje modernější verzi Lilium Jetu, ovšem do doby, než zjistí pravou příčinu nehody, nebude létat ani s novějším strojem.

lilium-jet3

Foto: Lilium

Lilium Jet

Na trhu v současné době nenajdeme žádný provozovaný, byť jen schválený VTOL letoun. Konceptů však existuje hned několik. Mimo již zmíněného Volocopteru mají svou koncepci osobního letounu budoucnosti rozpracované další společnosti jako Kitty Hawk, Uber či české Zuri.

V současné době je ovšem otázka, jak se krize vyvolaná šířením COVID-19 na sektoru VTOL letounů podepíše. Ekonomická krize, která byla koronavirem rozdmýchána, by mohla vývoj takovýchto letounů minimálně zpomalit z důvodu vysychajících zdrojů investorů.

Na druhou stranu je také možné, že by se právě tento sektor mohl dočkat větší prioritizace. Způsoby, jak cestovat bez přítomnosti většího počtu osob a vysoko nad veškerým nebezpečím, by mohly být v budoucnu vyhledávanější než kdy dřív. Ovšem ať už se naplní kterýkoliv scénář, je jasné, že na služby vzdušné mobility za pomocí VTOL letounů si budeme muset minimálně nějaký ten rok ještě počkat.