Ochrana od Ještědu. Liberecká univerzita vyrábí speciální nanoroušky a filtry, které vylepší domácí roušky

Filip HouskaFilip Houska

tul-nanorousky-1Insider

Foto: TUL

Univerzitní šití speciální roušek z nanomateriálu

0Zobrazit komentáře

Technická univerzita v Liberci (TUL) přichází s dalším plánem, jak zajistit bezpečnost exponovaným pracovníkům a prakticky všem českým občanům v boji proti koronavirové nákaze. Poté, co v důsledku lavinové poptávky rozjela hromadnou výrobu roušek s nanovlákennou vrstvou, se začíná zaměřovat také na filtry ze stejného materiálu, které se mohou vložit i do doma vyrobených roušek a mají ochranu díky slíbenému zachycení 50 až 90 procent částic velikosti virů ještě více posílit.

Šije celé Česko. Takto jednoduše by se daly shrnout aktivity Čechů v posledních týdnech. Domácí výroba látkových roušek se u nás utrhla ze řetězu a namísto spoléhání na zajištění zdravotních ochranných zásob od vlády se lidé rozhodli vzít situaci do svých rukou. Nejsou v tom však pouze jedinci, ale rovnou celé organizace, které berou šití roušek jako svůj vedlejší projekt.

Slibné nápady se valí především ze severu Čech. Velké pozornosti se dnes těší značka Safety Nano Protect, jež z textilního závodu v České Kamenici produkuje denně tisíce roušek z nanomateriálu a nastavuje nový trend, kterým by se obličejová ochrana proti virovým nákazám mohla ubírat. O něco podobného se snaží i zhruba šedesát kilometrů vzdálený Liberec, respektive tamní technická univerzita.

tul-nanorousky-2

Foto: TUL

Šití roušky s filtrem

Lidé z její strojní fakulty před týdnem proměnili zasedací místnost na provizorní šicí dílnu, v níž dávají dohromady speciální ústenky založené na nanovlákenné membráně, která je vyráběna metodou elektrostatického zvlákňování střídavým elektrickým proudem. Poté se nanáší přímo na netkanou textilii tak, aby se ochranný nanomateriál nacházel uvnitř roušky.

Z původně interní pomůcky pro ochranu zaměstnanců univerzity se následně stal žádaný produkt napříč celým Libereckým krajem, zejména pak v krajské nemocnici, která patřila mezi první odběratele těchto nanoroušek. TUL nicméně nechtěla pomáhat pouze svému okolí, ale ideálně celému národu.

Plán se rozrostl natolik, že univerzita začala spolupracovat s ostatními firmami, které mají patřičné vybavení pro šití a obecnou práci s nanomateriály. Nyní se jejich záběr posouvá do oblasti vyměnitelných filtrů, jež mohou být ještě důležitější než samotná rouška.

Zužitkování zbytků i vyšší ochrana

Pravděpodobně jste již někde zaregistrovali, že by se do podomácku vyrobených roušek měla všívat malá kapsa, do níž se vloží další ochranná vrstva. Ta by prakticky zastávala roli filtru a je možné ji udělat například ze sáčku do vysavače nebo obyčejného kapesníku. Vesměs z čehokoliv, co může zvýšit nepropustnost kapének.

tul-nanorousky-3

Foto: TUL

Provázky a šňůrky jako nedílná součást každé ochranné ústenky

Byť nejde o certifikovanou záležitost, lidé na tento nápad slyší a do svých domácích ústenek tyto kapsy začali implementovat. Nyní je otázkou, jaký filtr je natolik ověřený, že bude kapsu efektivně vyplňovat a nebude tam jen proto, že to zaznělo na internetu nebo ve zprávách.

info3

Přečtěte si takéTeď už jde o zdraví aneb proč se v době koronavirové nespoléhat jen na svou informační bublinuTeď už jde o zdraví aneb proč se v době koronavirové nespoléhat jen na svou informační bublinu

Řešení nachází právě zmíněná Technická univerzita v Liberci, která začíná produkovat filtry ze stejného nanomateriálu, z jakého dělá své ústenky. U nich se bude snažit zajistit, aby byly dostupné ideálně široké veřejnosti, jež by s nimi mohla počítat pro výrobu svých vlastnoručních roušek.

Firmy, zapojte se, vyzývá TUL

„Na filtry je potřeba mnohem méně materiálu než na celou roušku, navíc ubudou nevyužitelné odřezky, což také zefektivňuje produkci. Jde o zhruba dvacet tisíc filtrů do roušek denně,“ vypočítává Jaroslav Beran možné výrobní tempo v případě, že se do celé iniciativy zapojí i jiné firmy se zkušenostmi s nanomateriály.

Pomoci může prakticky každý, kdo disponuje ultrazvukovými svářečkami, které jsou pro osvědčenou výrobu těchto filtrů zapotřebí. Současně TUL vyzývá ke sjednocení návrhů – roušky mohou být vesměs různé, ale výsledná kapsa v nich musí splňovat rozměry 15 na 20 centimetrů, aby filtr co nejlépe pojaly.

rouska-1

Česko trpí na nedostatek roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek

Velkou výhodou tohoto řešení je to, že exponovaní pracovníci ani obyčejní občané nebudou muset roušky po jednom použití vyhazovat. Pokud v nich bude filtr, stačí látkovou ústenku po celodenním použití vyprat nebo vyvařit a přítomný nanofiltr nahradit za nový. To se může ukázat jako efektivní a smysluplné řešení.

Pro CzechCrunch TUL doplnila, že ze své pozice nebude distribuovat nanofiltry pro všechny občany. K tomu mají sloužit právě partnerské „výrobní“ firmy, které by se o distribuci do všech krajů, měst a obcí staraly. Univerzita se aktuálně plánuje soustředit pouze na Liberecký kraj, kde je zájem o tento typ ochranných pomůcek ze stran nejexponovanějších profesí taktéž vysoký.

Společnosti a další organizace s patřičným vybavením se vše potřebné mohou dozvědět z webu rouskystulkou.org/vyzva.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym