Pražský Institut plánování a rozvoje dlouhodobě ukazuje, že v datech má zálibu. Městští architekti pravidelně přichází s různými studiemi a vizualizacemi a nebývá výjimkou, že pro svou práci využívají i datové vstupy komerčních subjektů. Tentokrát pražský IPR využil data mobilního operátora T-Mobile a ukázal, že po zavedení karanténních opatření se v Praze zvýšil počet obyvatel, kteří zůstávají ve své městské části až o 80 %.

Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy využívá data komerčních společností pro různé účely. Na základě vstupů od bikesharingových společností dokáže do plánování infrastruktury promítat potřeby cyklistů, díky datům logistických společností může navrhovat, kde mají být krátkodobá parkovací stání pro vykládky, a spolu s Alzou a Liftagem také IPR prezentoval, jak mohou taxikáři efektivně pomoci s rozvozem balíčků.

Tentokrát městští plánovači využili neveřejná pilotní data mobilního operátora T-Mobile a ukazují, že po zavedení opatření se v Praze zvyšuje počet obyvatel, kteří zůstávají ve své městské části, a to až o 80 procent oproti normálu. Největší změny pohybu obyvatel se pak dají pozorovat v samotném centru Prahy či v okolí Letiště Václava Havla.

V pátek 3. 4. 2020 zůstává centrum Prahy i oblast letiště téměř bez lidí.

Data, která má IPR k dispozici, vycházejí z tzv. Atlasu mobility, jenž vzniká díky spolupráci T-Mobilu s Technickou univerzitou Ostrava. Pražští architekti Atlas mobility využili k tomu, aby sledovali, jaký podíl obyvatel Prahy a Středočeského kraje zůstává přes den v okolí svého domova a tento údaj pak porovnává s obvyklým stavem tzv. nevyjíždějících.

„Ukázalo se, že lidé v Praze a Středočeském kraji zůstávají celý den ve stejné obci nebo městské části o 40 až 60 % více než v době před nařízením vlády. Ještě výraznější je změna v samotné Praze, kde se počet nevyjíždějících zvyšuje až o 80 % oproti běžnému životu,“ komentuje situaci ředitel IPR Ondřej Boháč.

Obecně pak poklesl počet lidí, kteří vyjíždí mimo svou městskou část nebo obec. V Praze je tato změna nejvýraznější, a to zejména kvůli tomu, že pražané jsou za normálních okolností velmi mobilní – běžně ze své městské části vyjíždí až 85 % Pražanů. Nárůst obyvatel, kteří zůstávají v místě obvyklého pobytu, je zřejmý téměř v celé Praze a Středočeském kraji, a to o 40 až 60 %.

Větší rozdíly jsou patrné v tzv. příměstských „satelitech“, zejména na východě a jihovýchodě Prahy a také například v okolí Mladé Boleslavi (o více než 100 %). Ve Středočeském kraji se po 19. březnu velmi výrazně projevil dopad přerušení výroby v automobilkách Škoda Mladá Boleslav/Kosmonosy a TPCA Kolín/Kutná hora. V obou místech došlo k výraznému propadu dojíždějících (o 30 až 40 %) v rámci města a naopak k výraznému nárůstu nevyjíždějících.

K výraznému omezení pohybu lidí došlo v Mladé Boleslavi

Největší změny v denním pohybu obyvatel se dají pozorovat zejména v samotném centru Prahy, ale také v lokalitách, kde se nachází větší množství pracovních příležitostí a škol, zejména jde o okolí letiště Václava Havla, oblast Čestlice-Dobřejovice nebo Praha-Suchdol. Data také potvrzují, že část obyvatel se přesunula do rekreačních oblastí Prahy a Středočeského kraje, jako je například Dolní Posázaví, Hřebeny, Křivoklátsko, Český ráj či Kokořínsko.

Prozkoumat data může každý sám

IPR připravil pro veřejnost dvě aplikace, které umožní jejich uživatelům detailněji prozkoumat dopady opatření omezujících pohyb obyvatel v celé Praze a Středočeském kraji. První mapová aplikace slouží pro retrospektivní přehled vývoje celé situace a s její pomocí je možné se podívat na konkrétní obec či městskou část, u kterých lze nalézt přesné údaje pro konkrétní dny vládního opatření.

„Těší mě, že i v takovéto situaci jsme schopni naplno využívat spolupráce a získaných dat, která slouží například hygienikům hlavního města, ale i jeho občanům. Vytvořili jsme analýzu i webové aplikace pro občany tak, aby se sami mohli podívat, jak se lidé v době epidemie ve městě chovají,“ doplňuje Boháč.

Ve druhé aplikaci je vidět detailní přehled dojíždějících a nevyjíždějících, vždy během předešlého dne.

IPR připravil aplikaci s podrobným přehledem dojíždějících a nevyjíždějících za uplynulý den

Zajímavá data o pohybu lidí napříč republikou sdílí i T-Mobile či Google

Operátor T-Mobile svá data v týdnu sdílel i napřímo a kromě přehledu o situaci v Praze a středních Čechách jsme se tak mohli dozvědět i o celkové situaci v České republice. T-Mobile vysvětluje, že data o tom, jaké procento lidí nešlo do práce či do školy, získává porovnáním, zda se daná SIM přemístila tam, kam se dlouhodobě denně pravidelně pohybuje.

Počet lidí, kteří zůstávají doma, se naproti tomu získává měřením, zda SIM během dne opustila svou domácí mobilní buňku. Ve městech nad 50 000 obyvatel jde o perimetr zhruba 300 metrů, na venkově může být podstatně větší, až v řádu nízkých jednotek km.

Ve druhém týdnu nouzového stavu dle T-Mobilu dále rostl počet lidí, kteří fyzicky nechodí do práce. Zatímco v prvním týdnu nouzového stavu vyrazilo za svými pravidelnými povinnostmi oproti normálu zhruba o necelých 40 % lidí méně, ve druhém týdnu byl průměr za celou Českou republiku už přes 40 %.

Z celkových čísel už v prvním týdnu představovaly 1,6 milionu děti v mateřských školách, žáci a studenti. Celý nárůst ve druhém týdnu jde tedy na vrub ekonomicky aktivním lidem. Data tak ukazují, že nastalá situace na firmy a podnikatele doléhá stále hůř. Doma zůstává čím dál více lidí, přičemž ti šťastnější pracují na dálku, jiné posílají firmy na nucenou dovolenou, nebo jim snižují pracovní úvazky.

S daty o pohybu Čechů přišel také Google

Zajímavý je i údaj, dle kterého vzrostl počet lidí, kteří vůbec neopouštějí domov. Podíl osob, které z domova vůbec nevyjely, dle T-Mobilu minulý týden vzrostl na 34 %. Na závěr je dobré připojit upozornění T-Mobilu, že data, se kterými jeho Atlas mobility pracuje, jsou plně anonymizovaná.

S vlastními daty o změnách v pohybu lidí v současné situaci přišel i Google. Ten na speciální webové stránce umožňuje stahovat podrobné reporty k jednotlivým zemím a na základě svých dat vizualizuje, jaké je procentuální změna návštěvnosti míst dle konkrétních kategorií. Poslední report z České republiky najdete v PDF zde.

Z grafů vidíme, že významný pokles návštěv (přes 70 %) přirozeně zažily podniky z oblasti retailu či „rekreace“, kam patří například i resturace, kavárny, divadla, muzea či obchodní centra. Dramatický pokles zažily i vlakové stanice (přes 60 %) a o třetinu méně lidí dle Googlu míří také do obchodů s potravinami či na svá pracoviště. Více lidí se naopak zdržuje v rezidenčních oblastech.

data @Google o tom, jak se mění pohyb lidí v Česku v návaznosti na #karantena a další opatření v boji s #Covid_19. porovnání s dalšími zeměmi: https://t.co/LKsUZ4LBK5 pic.twitter.com/mgDanrKvQU

— Ondrej Vyhnanovsky (@Vyhnan) April 3, 2020