Nejdřív se málem ani nedostal do Ameriky. Teď je zakladatel videoaplikace Zoom na vrcholu kariéry i v žebříčku miliardářů

Jiří SvobodaJiří Svoboda

ericyuan_1Insider

Foto: Zoom

Eric Yuan, zakladatel a CEO startupu Zoom

0Zobrazit komentáře

Videokonferenční služba Zoom zažívá v posledních týdnech růst, který mohl jen málokdo předpovídat. Z prosincových deseti milionů uživatelů se díky koronavirové pandemii dostal na 200 milionů a služba je využívána i na věci, o kterých nemohl kalifornský startup ani snít. Ve stejnou dobu ovšem pronikají na povrch informace o bezpečnostních problémech, které Zoom má.

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že za Zoomem stojí typický startupový úspěšný příběh, není tomu tak. Proč ale zrovna Zoom je ten, o kterém se v konkurenci dalších služeb nyní tolik mluví? A jakou roli v tom hraje příběh zakladatele a a CEO firmy Erica Yuana?

Dnes padesátiletý Yuan se letos poprvé objevil v žebříčku miliardářů amerického Forbesu, ale jeho minulost skrývá hned několik životních obratů. Pochází z rodiny dělníků z čínského města Taj-an a o technologickém světě snil od doby, kdy na počátku devadesátých let slyšel řeč zakladatele Microsoftu Billa Gatese.

zoom-meeting

Foto: Zoom

Víc než kdykoliv jindy jsou potřeba aplikace na videokonference jako je Zoom

Studoval informatiku, ve dvaadvaceti letech se oženil a začal plánovat cestu do USA. Zažádal o víza, ale úřady ho odmítly – ne jednou, ale celkem osmkrát. Až na devátý pokus se mu to po dvou letech podařilo, a tak se Eric Yuan v roce 1997 konečně dostal do Kalifornie. Stal se zaměstnancem ve společnosti WebEx.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tehdy se jednalo o sotva dva roky starý startup, který vyvíjel firemní řešení pro kooperaci na dálku v reálném čase. Videokonference byly klíčovou součástí a WebEx se postupně stal průkopníkem, šel na burzu a deset let poté, co přišel do firmy Yuan, ho za miliardy dolarů koupil koncern Cisco. Yuan sám se stal ve 37 letech viceprezidentem celého Cisca.

Mohl tak mít nejspíš zajištěnou pohodlnou kariéru na zbytek aktivního života. Ale ačkoliv první roky práce v Ciscu byly prý dobré, brzy z ní nebyl vůbec šťastný. Tak moc, že se mu ani nechtělo do práce, vzpomínal pro CNBC.

Ačkoliv WebEx byl ve své době nejsilnější hráč ve svém odvětví, Yuan věděl, že to tak dlouho nebude. Když se víc začal stýkat s jeho zákazníky, viděl, že ze služby nejsou šťastní. Vypověděl dokonce, že nepotkával vůbec žádné šťastné zákazníky a ze schůzek odcházel se studem. Důvodem byl pomalý vývoj i software plný chyb. Přesto podle jeho odhadů používalo Webex 95 % firem na seznamu Fortune 500.

Kolem roku 2011 mu došlo, že chce z teplého, ale neuspokojivého místa v Ciscu definitivně odejít – s cílem vytvořit právě Zoom. V obří firmě měl přitom takový vliv, že podle jeho slov s ním odešlo téměř čtyřicet vývojářů.

Magických 150 milisekund

V té době již měl v oblasti videohovorů patnáctiletou zkušenost, kterou chtěl nyní využít naplno. Hned několik věcí proto dělal jinak. Beta testeři i investoři mu věřili natolik, že v létě 2011 získal 3 miliony dolarů v seed investici. Rok a půl od té chvíle byl produkt oficiálně spuštěn.

aplikace-erouska

Přečtěte si takéV Česku se spouští aplikace eRouška. Staví na ochraně soukromí a upozorní, pokud jste přišli do kontaktu s nakaženýmV Česku se spouští aplikace eRouška. Staví na ochraně soukromí a upozorní, pokud jste přišli do kontaktu s nakaženým

Zoom od začátku stavěl na tom, že přirozená je konverzace z očí do očí, a tak Yuan chtěl primárně službu pro videohovory, nikoliv pro audiohovory, jak postupovala většina konkurence. Znamenalo to, že funkce jako HD video a kompatibilita s mobilními zařízeními nabízel Zoom za přijatelných deset dolarů, což bylo v porovnání s konkurencí hodně muziky za málo peněz.

Navíc nechtěl další poplatky za skupinové hovory a fungoval stabilně i na slabším připojení. Vývojáři si v Zoomu dávali velký pozor na jedno číslo – 150 milisekund. Právě taková je hraniční latence, aby konverzace byla přirozená, a Zoom se proto vždy snažil, aby spojení nebylo delší.

Meeting Business Corporate Business Connection Concept

Foto: Zoom

Virtuální firemní meetingy jsou dnes zcela běžné

Pilná práce se vyplácela a Zoom se lidem skutečně líbil. V investičním kole Series A při startu služby získal 6 milionů dolarů a ještě tentýž rok v Series B dalších 6,5 milionu dolarů. Startupové kolečko investic zakončil v roce 2017 v Series D, kde vybral 100 milionů dolarů a stal se z něj jednorožec s valuací přes jednu miliardu dolarů. Celkově má dnes rychle rostoucí startup na kontě investice ve výši 146 milionů dolarů.

Uběhly další dva roky a psal se 18. duben 2019, když se ze Zoomu stala veřejně obchodovatelná firma na newyorském Nasdaqu o valuaci necelých 16 miliard dolarů. Samotný Eric Yuan, nadále držící 22 % firmy, se stal miliardářem.

Divoký začátek roku 2020

To, co se stalo začátkem roku 2020, ovšem nemohl předpokládat nikdo. Zatímco ještě před Vánoci se akcie Zoomu prodávala za 66 dolarů, ve svém nejvyšším bodě 23. března už to bylo 160 dolarů. Aktuálně je tak Zoom na burze ohodnocen na téměř 35 miliard dolarů.

ondrej-raska-miton2

Přečtěte si takéOndřej Raška z Mitonu: Nevrátíme se tam, kde jsme byli před pandemií. Svět se mění a my máme možnost být u tohoOndřej Raška z Mitonu: Nevrátíme se tam, kde jsme byli před pandemií. Svět se mění a my máme možnost být u toho

Zoom začal rostoucí bázi uživatelů ještě rozšiřovat ve chvíli, kdy povolil školám používání zdarma a všem zpřístupnil čtyřicetiminutové hovory až se stovkou účastníků. Otázkou ovšem bude, zda se z masy nových uživatelů stanou z větší části také platící zákazníci.

Zatímco miliony lidí poprvé objevovaly vychytávky Zoomu jako například virtuální pozadí, tak se začínala vyvíjet i největší krize v sedmiletém provozu služby. Koncem března se objevila celá řada investigativních článků, které tvrdily, že Zoom má zásadní bezpečností vady.

eric-yuan-2

Foto: Zoom

Eric Yuan, zakladatel a CEO startupu Zoom

Mezi prvními problémy se objevil takzvaný zoombombing, kdy se k meetingům začali připojovat nezvaní hosté a například ostatním účastníkům promítali pornografický obsah nebo jen rušili konverzaci. Bylo to možné díky náhodně vygenerovaným kódům každého meetingu, které lze náhodně zkoušet zadávat. Firma reagovala tak, že umožnila meetingy zamknout heslem.

Později ale přišly další skandály. Ukázalo se, že firma ve velkém shromažďuje konkrétní data o hovorech – tedy videozáznamy, zprávy, soubory a vůbec vše, co se během hovoru děje. Aplikace na iOS také odesílala některá analytická data o uživatelích Zoomu přímo Facebooku, včetně těch uživatelů, kteří žádný facebookový účet nemají. Podobná praktika vyšla najevo i v případě LinkedInu, ten zase dostával e-maily uživatelů videokonferenční služby.

Hlavně spokojení zákazníci

Poslední velkou ranou pro reputaci Zoomu bylo, když firma přiznala, že hovory nejsou koncově šifrované. Mluvčí firmy v rozhovoru pro magazín The Intercept přiznal, že videomeetingy na Zoomu šifrovat v režimu end-to-end nelze a ve skutečnosti má „jen“ standardní TLS šifrování.

zoom_desktop

Foto: Zoom

Videokonference přes aplikaci Zoom

Zatímco některé úřady, školy a instituce začaly zakazovat používání Zoomu, Eric Yuan věděl, že musí konat. Přes nevoli některých svých zaměstnanců pozastavil na 90 dní veškerý vývoj aplikace a bude se teď soustředit jen na opravy a bezpečnost. Známé kritické chyby už stihl opravit.

Cíl je jasný – udržet si zákazníky kteří budou spokojení a dále růst. Eric Yuan je člověk, pro kterého je zákaznická zkušenost alfa a omega. Byl to ostatně právě on, který už od počátku existence Zoomu osobně odpovídal nespokojeným zákazníkům na Twitteru. Byl to ostatně tento faktor, kvůli kterému odešel z Cisco a kvůli které dnes gigantický Zoom vůbec vznikl a vyrostl.

Od počítače k nůžkám. Pětadvacetiletá Tereza Vlasáková si plní sen a vede v Česku vlasovou revoluci

Nela VítováNela Vítová

tereza-vlasakovaInsider

Foto: tenpocit

Tereza Vlasáková ze kadeřnického studia Tenpocit

0Zobrazit komentáře

Ke kadeřnickému řemeslu se sice dostala úplnou náhodou teprve před čtyřmi lety, i přesto se ale dnes řadí ke známým českým jménům svého oboru. Vlastní úspěšné kadeřnické studio, nové klienty už nepřijímá, školí ostatní začínající i pokročilé kadeřníky a své receptury, rady o vlasech i podnikání sdílí pravidelně na svých sociálních sítích a YouTube s desítkami tisíc fanoušků. Seznamte se s vlasovou aktivistkou Terezou Vlasákovou.

Svůj sen otevřít vlastní studio si Tereza splnila před dvěma lety, kdy si v karlínské ulici Křižíkova otevřela salon „tenpocit“. Málokdo však v té době tušil, že se brzy stane místem, kam je nyní téměř nemožné získat termín. I přes krušné začátky je pětadvacetiletá Tereza Vlasáková důkazem, že pracovitost a píle přináší své ovoce.

„Otevřít si vlastní studio byl můj sen. Nešlo mi jenom o to, pracovat sama na sebe, ale hlavně vytvořit něco, co mi chybělo. Vždy mi šlo primárně o kvalitu a zdraví vlasů, o vzdělání mých klientek a o správnou domácí péči,“ usmívá se Tereza, kterou ke kariéře vlasové specialistky zřejmě předurčilo i její příjmení.

„V salonech ale na tohle všechno běžně není čas. Majitelé, a někdy i klientky, kadeřníky tlačí do nesmyslných časových a cenových limitů, a tak se spěchá a šetří. To se ovšem ne vždy slučuje s kvalitou nebo dlouhodobým zdravím vlasů,“ vysvětluje Vlasáková, kterou zrovna teď můžete potkat s platinovými vlasy.

tereza-vlasakova3-min

Foto: tenpocit

Tereza Vlasáková ve svém kadeřnickém studiu

Obecným problémem v této oblasti je domněnka kadeřníků, že jim za dobré služby klientky nezaplatí, a tak jsou nuceni pracovat o víkendech, svátcích, nebo dokonce na více klientkách zároveň, aby se alespoň slušně uživili. Tereza se proti tomuto trendu ale rozhodla zakročit a ve svém studiu zavedla opačný systém, kterým se snaží inspirovat i jinde.

Z kanceláře ke kadeřnickému křeslu

Může být překvapivé, že Tereza není vyučenou kadeřnicí, jak je v téhle branži zvykem. Po vystudování obchodní akademie a pár letech práce v kanceláři se rozhodla, že v životě potřebuje změnu. Cítila, že administrativa není směr, kterým se chce dál ubírat, a po rozmýšlení se přihlásila na několikaměsíční kadeřnický rekvalifikační kurz.

„Šla jsem to prostě jenom zkusit. Říkala jsem si, že umět dělat pěkný vlasy by nebylo vůbec špatný,“ vzpomíná. Jak už to tak bývá, ani začátky v kariéře Vlasákové nebyly jednoduché. Jako asistentka kadeřníka neměla příliš vysoký plat, pracovní doba byla dlouhá a investice do několika školení měsíčně i vlastních pracovních pomůcek rozhodně nebyla malá. Ani to ji však neodradilo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Klientky jsem lovila mezi přáteli na Facebooku. Asi po roce už jsem měla dostatek jistoty, tak jsem si pronajala vlastní křeslo a začala podnikat. To hodně změnilo a chvilku nato jsem už musela klientelu uzavřít,“ vzpomíná Tereza.

I přesto, že nové klientky už dál nepřijímala, její denní pracovní doba téměř bez přestávky překračovala 12 hodin. Jak se ale k tolika klientům relativně za krátkou dobu vůbec dostala? Trik spočíval v sociálních sítích, kde hned začala sdílet výsledky své práce, a pokračuje v tom i dnes. Sociální sítě jsou pro ni důležitým způsobem, jak ukázat své umění a předat lidem znalosti či inspiraci. I z toho důvodu se k tomu také snaží přimět i další kadeřníky.

tereza-vlasakova1-min

Foto: tenpocit

Kadeřnické studio Tenpocit Terezy Vlasákové

Vše ale pochopitelně nebylo jen růžové. Vlasáková do toho totiž skočila po hlavě. „Ze začátku jsem měla velké problémy u toho vydržet. Moc mi to nešlo, šíleně jsem dřela, ale stejně jsem neměla moc peněz. Tenkrát byl pro mě velkou oporou můj přítel Milan, který ve mě věřil,“ přiznává Tereza, která po otevření svého salonu přítele přizvala a byznys nyní dělají spolu. Právě za ním jde veškerá administrativa a stejnojmenný e-shop s vlasovou kosmetikou.

Motivace k podnikání

Protože jako malá Tereza dobře vnímala, že její matka musí tvrdě pracovat, aby byla schopna zajistit rodinu, vyrostla s přáním být jednou dobře finančně zajištěná. A tak nakonec začala podnikat. Motivací byla mimo finanční stránku také samostatnost a průbojná povaha, která Vlasákovou provádí už od mala.

„Narodila jsem se ve znamení býka a už odmalička jsem chtěla vždycky být ve všem nejlepší, neposlouchat autority a všechny prostě přechytračit,“ popisuje Tereza s úsměvem. A její kadeřnický salón to teď dokazuje. Zároveň ji k založení vlastního byznysu dohnala také nespokojenost se situací pracovních příležitostí a podmínek v kadeřnické branži.

ondrej-raska-miton2

Přečtěte si takéOndřej Raška z Mitonu: Nevrátíme se tam, kde jsme byli před pandemií. Svět se mění a my máme možnost být u tohoOndřej Raška z Mitonu: Nevrátíme se tam, kde jsme byli před pandemií. Svět se mění a my máme možnost být u toho

Z vlastní zkušenosti během praxe a potom i práce v kadeřnickém studiu na pozici asistenta Vlasáková zjistila, že kadeřnický průmysl má i svou stinnou stránku. „Nekalé kadeřnické praktiky, špatné finanční ohodnocení a nevlídný přístup nejen k zaměstnancům, ale i ke klientům, mě přimělo jít vlastních svou cestou podle vlastních pravidel,“ vzpomíná.

Zaměstnanci potřebují šéfa

Denních činností v začátcích podnikání samozřejmě nebylo málo a zahrnovaly kromě správy salonu, administrativy, vyřizování objednávek a doplňování zboží také ještě samotnou kadeřnickou profesi a obsloužení klientek. Tehdy Vlasáková doufala především v to, že se jí rychle podaří najít kadeřníky do svého týmu, aby pro ni bylo splácení výdajů jednodušší.

Kadeřnictví otevírala s obsazeným křeslem velmi nadané kadeřnice Karolíny, která od začátku pozitivně kvitovala koncept studia a je dodnes jeho nedílnou součástí. Tým doplňovaly také dvě začínající kadeřnice, se kterými Tereza trávila veškerý čas a učila je vše prakticky od nuly.

Ačkoliv do nich Tereza investovala spoustu svého času i několik odborných školení, po několika týdnech práce se obě rozhodly dát ze dne na den výpověď a začít podnikat na sebe. „Tenkrát jsem byla dost naivní a nechtěla jsem, aby mě brali jako ‚šéfa‘, takže jsme měli velmi přátelské vztahy,“ vzpomíná Vlasáková na svůj počáteční přístup, v němž neexistovalo rozdělení na šéfa a podřízeného.

tereza-vlasakova6-min

Foto: tenpocit

Tereza Vlasáková ve svém kadeřnickém studiu

Brzy ale přišla na to, že takový stav udržitelný není. „Když lidem nedáte šéfa, je to od vás sobecké. A já jsem se to sama musela naučit. Zaměstnanci musí mít někoho, kdo na sebe bere všechnu zodpovědnost, kdo je bude vést a na koho si občas můžou zanadávat,“ popisuje své zkušenosti.

Složitá psychologie za každým účesem

Během našeho setkání mi Tereza popsala i svou zkušenost z fungování kadeřnického řemesla v Česku. „Při návštěvě většiny salonů je průběh velmi podobný. Jakmile klientka dosedne do křesla, kadeřník jí položí několik dotazů ohledně požadovaného stylu či barvy a následně začne s úkonem. To ovšem trvá pouze do té doby, než nastane prodleva jako třeba působení barvy. V této fázi přichází ve velké spoustě případů na řadu další klient, který je obsloužen v mezičase.“

Protože se jí takový přístup od začátku nelíbil, rozhodla se ve vlastním salonu vybudovat prostředí, které jde zcela opačným směrem. Při první návštěvě salonu Tenpocit se proto klient nedočká samotného zákroku, nýbrž předcházející důkladné konzultace s kadeřníkem.

„Chci, aby přibývalo spokojených žen i mužů, kterým kvalitní vlasy dodávají sebevědomí a sílu v každodenním životě.“

Samotný úkon potom přichází na řadu běžně až v jiný termín, poté, co kadeřník zná všechny detaily o historii vlasů.

„Snažím se docílit toho, aby se kadeřníci nebáli zamýšlet nad vlasy trochu víc a aby klientky věděly, že právě to mají od svého kadeřníka očekávat. S tím, jak to funguje u nás v Česku teď nejsem vůbec spokojená,“ vysvětluje zakladatelka konceptu Tenpocit.

Je libo meníčko za 79 korun?

V salonu Tenpocit se s vysokou kvalitou služeb samozřejmě pojí i vyšší cena, která pro některé možná může být příliš. Jak se ale pozná, kolik už je moc, a jak funguje cenotvorba kadeřnictví?

„Kadeřnické řemeslo přirovnávám nejradši k restauracím. Existují podniky, kde vám uvaří za 79 korun celé meníčko i s pivem. Potom jsou ale takové, kde to sice něco stojí, ale všichni kuchaři dobře vědí, co dělají, a uvaří lidem tak, že na gurmánský zážitek ještě dlouho nezapomenou.“ Úplně stejně podle Terezy funguje i kadeřnická branže.

aplikace-erouska

Přečtěte si takéV Česku se spouští aplikace eRouška. Staví na ochraně soukromí a upozorní, pokud jste přišli do kontaktu s nakaženýmV Česku se spouští aplikace eRouška. Staví na ochraně soukromí a upozorní, pokud jste přišli do kontaktu s nakaženým

„Zákazník si musí sám rozhodnout své priority. Je naprosto v pořádku, pokud nemáte desetitisíce ročně na útratu za kadeřnické služby. V takovou chvíli ale je dobré zvolit účes, který si můžete dovolit, a neriskovat kvalitu svých přirozených vlasů s laciným chemickým koktejlem z drogerie, kterému laik i s několika stránkovým návodem jen těžko porozumí,“ míní.

Kariéra kadeřnice na YouTube

K prezentaci své práce a šíření informací se Vlasáková nebojí využívat velkou sílu sociálních sítí. Vedle Instagramu si speciální pozornost zaslouží především její kanál na YouTube, kde má v současné chvíli více než 30 tisíc fanoušků. Kromě tipů a receptů pro lidi z oboru radí lidem i s běžnými úkony, jako je správné mytí vlasů nebo jejich každodenní úprava.

Důvodem k založení vlastního kanálu a prezentaci ve formě videí byla koneckonců především inspirace známým americkým kadeřníkem Guyem Tangem, který je pro Terezu vzorem téměř ve všech jejích praktikách a od kterého pravidelně čerpá nové znalosti.

„Guy Tang sdílí svoje receptury a učí kadeřníky po celém světě. V tom obrátil kadeřnické řemeslo vzhůru nohama. Většina kadeřníků si své know-how držela pro sebe, ale on se rozhodl jinak. Přesně v tom s ním souzním, a proto jsem šťastná, že spadám pod jeho tým,“ pochvaluje si pětadvacetiletá kadeřnice.

Kromě úspěšného youtubového kanálu ovšem Guy Tang vede i vlastní značku profesionálních kadeřnických potřeb s názvem MyDentity a i s tou má Tereza Vlasáková co do činění. Školí totiž pod ní ostatní kadeřníky v celém Česku.

Z Prahy do Los Angeles

Když se Tangova značka před více než rokem začala distrubuovat i do České republiky, byla Tereza se svým studiem jejím úplně prvním zákazníkem. I díky tomu, že práci s MyDentity často prezentovala na svých sociálních sítích, dostala se koncem roku 2018 až k možnosti vést školení.

Tím to však neskončilo. Velkou příležitostí byla pro Terezu pozvánka na mezinárodní školení školitelů do západoamerického Los Angeles, kam se vydala společně s několika vybranými kadeřníky z celého světa loni v říjnu a kde měla možnost se s Guyem Tangem setkat osobně a učit se nejmodernější techniky přímo od něj.

Se svým až revolučním zapálením do práce a touhou po změně celého odvětví Tereza přiznává, že se občas dostane do střetu s jinými kadeřníky. I díky své povaze si však z negativních názorů ostatních příliš nedělá a spíše se zaměřuje na ty pozitivní, kterých je podle ní podstatně více.

tereza-vlasakova4-min

Foto: tenpocit

Kadeřnické studio Tenpocit Terezy Vlasákové

„Kadeřníci v Česku se umí podporovat. Rádi se vzdělávají a učí se nové techniky, protože vědí, že jejich zákazníci budou o to spokojenější,“ vysvětluje. A kam Tereza Vlasáková plánuje svou dobře rozběhnutou kariéru směřovat dál? Na tuto otázku zatím odpovídá docela otevřeně.

„Mám pořád stejný cíl. Chci jednoduše šířit, na co jsem musela sama složitě přijít, a chci, aby přibývalo spokojených žen i mužů, kterým kvalitní vlasy dodávají sebevědomí a sílu v každodenním životě,“ říká. Z jejích slov je však jasné, že její aktuální studio nebude posledním místem, kam si lidé budou moci přijít pro „tenpocit“.