Jen málo technologií mělo tak velký dopad na naše životy jako LCD. Displeje z tekutých krystalů slaví 50 let

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

lcd50Story

Foto: RCA

Jedním z lidí stojících při zrodu LCD technologie byl americký inženýr George H. Heilmeier

0Zobrazit komentáře

Liquid Crystal Display. V plném názvu většině lidí zcela nesrozumitelná, ve zkratce LCD všeobecně známá technologie letos slaví 50 let. Nejdříve se objevila v 70. letech v kalkulačkách, její vynálezci ale už o dvě dekády dříve předvídali budoucnost, v níž každý bude moci mít na stěně stejně jako obraz pověšenou velkou plochou obrazovku. Právě v takové budoucnosti nyní žijeme a obrazy se jen zvětšují a zkrášlují.

Název skrývající se pod zkratkou LCD (v češtině „displej z tekutých krystalů“) i přes prvotní dojem magičnosti má skutečně označovat to, co stojí v centru této technologie – kapalné krystaly, tedy látka stojící jaksi na pomezí pevného a tekutého skupenství. To znamená, že se jedná o tekutinu, jejíž molekuly jsou uspořádány jako u krystalu. Praktickým důsledkem těchto vlastností je schopnost látky specifickým způsobem ovlivňovat světlo, které jimi prochází.

Jak popisuje článek deníku The Wall Street Journal, jako první kapalné krystaly objevil botanik na konci 19. století, když experimentoval s mrkvemi. O mnoho desítek let později se zjistilo, že umístěním krystalů ve skupinách mezi dvě vrstvy skla a aplikováním malého množství elektrické energie lze cíleně vytvářet vzorce – obrazy.

Ačkoliv tento objev proběhl ve Spojených státech a na konci roku 1970 byl patentován, o tři roky později ho jako první do prodejního produktu nasadila malá japonská společnost, dnešní Sharp.

lcd-screens-pexels

LCD displeje jsou všudypřítomné a ještě alespoň několik let budou

Jelikož se LCD displej skládá jen z tenké vrstvy kapalných krystalů, polarizačních filtrů (fólií) a podsvícení malými diodami, může být velice tenký. To byla jedna z hlavních výhod oproti první elektronické zobrazovací technologii, CRT. Televizní bedny s rozměry i váhou hezkého kusu nábytku sice mohou mít svoje kouzlo, ale jako zobrazovače už dlouho zkrátka nedostačují.

Jak je známo, LCD technologie se na trhu objevuje ve třech základních verzích, TN, IPS a VA, přičemž každá má svoje výhody a nevýhody. První se například vzdává dobrých pozorovacích úhlů ve jménu rychlosti překreslování, na druhou se naopak typicky dobře divá odkudkoliv za cenu nižšího kontrastu, třetí si zase většinou vyberou ti, pro které je důležitá tmavost černé. Raději by se ale měli dívat zpříma.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Všem iteracím je společná závislost na externím zdroji světla, takže se jejich kontrast většinou nemůže rovnat například technologii OLED, kde jednotlivé pixely svítí samostatně. Jejich vypnutí pak znamená absolutní černou.

Právě proto se v průběhu dekád od vynalezení LCD kromě jejího vlastního vývoje objevují také snahy ho nahradit. Plazmové obrazovky už byly kvůli vysoké ceně a nebezpečí vypalování obrazu zapomenuty, nyní se hromadně přechází na zmíněný OLED. U něj je ovšem potřeba pamatovat na totožné dva problémy.

Samsung nedávno ohlásil, že LCD displeje zcela přestane vyrábět a nahradí je vlastní technologií QLED. Ačkoliv ta má být podobná jako OLED díky pixelům odpovídajícím jednotlivým diodám, které samy vyzařují světlo, v současnosti takové televize korejský výrobce vůbec nenabízí. QLED je tak v aktuální podobě spíše značka, za níž se skrývá staré známé LCD doplněné o několik dalších vrstev pro zvýšení kontrastu a barevné škály.

samsung-qled-tv-ambient-mode

Foto: Samsung

Samsung i jiní u svých televizí nabízí mód, který z nich činí velké rámečky s příjemnými obrazy

V následujících pěti letech má nicméně Samsung přejít na „skutečnou“ QLED technologii, která nepotřebuje dodatečné podsvícení. Stane se tak možná první velkou firmou nechávající LCD minulosti. To ovšem vůbec neznamená, že se tam v blízké době odebere LCD jako takové. Ještě dlouho bude minimálně pro čínské výrobce, které na jeho produkci dostávají i velké dotace od státu, představovat spolehlivý základ. Ten zajišťuje dobře zvládnutá a levná výroba, ideální pro širokou škálu dostupnějších zařízení.

I kdyby měly být budoucností OLED, QLED nebo dokonce microLED, LCD stálo u zrodu moderního vizuálního světa a stále stojí v jeho centru. Televize s touto technologií může i pro nepříliš zámožného člověka překrýt významné procento stěny jasnými průhledy do alternativních světů.

Ve zmenšené formě plní displeje z tekutých krystalů podobnou roli i v počítačích, které by jinak v současných designech nemohly existovat. V průběhu historie se tak neobjevilo mnoho technologií, které by měly podobný ekonomický, kulturní i sociální dopad.

Čmáranice na zmačkané obálce. Příběh vozu Bugatti Veyron, který začal psát novou kapitolu v pojetí sportovních vozů

veyronStory

Foto: Bugatti

Bugatti Veyron slaví 15 let

0Zobrazit komentáře

Dnes již legendární model Veyron automobilky Bugatti slaví 15. narozeniny, a to je důvod, proč si připomenout velice zajímavý příběh, který za vznikem tohoto vozu stojí. Produkční Veyron se sice představil v roce 2005, ovšem plán na jeho vznik se začal rodit již o sedm let dříve. Na počátku byla jedna nenápadná zmačkaná obálka s rychlou čmáranicí nového motoru.

Psal se rok 1997 a na pravidelné japonské železniční lince Tokio-Nagoja ukrajoval kilometry superrychlý Šinkansen. Jízdu v něm si užíval tehdejší šéf koncernu Volkswagen Ferdinand Karl Piëch. Můžeme jen odhadovat, zda se zrovna nudil, nebo měl vše promyšlené již dopředu, nicméně právě během této cesty vytáhl ze své aktovky pomačkanou obálku a na její zadní stranu si začal dělat jednoduchý náčrtek osmnáctiválcového motoru.

Již od počátku bylo jasné, že unikátní motor o objemu 6,25 litru, který byl složen ze tří šestiválců a podával výkon 408 kW, je tak delikátní záležitostí, že si zasluhuje být umístěn do opravdu výjimečného vozu. Jenže to, co měl tehdy Volkswagen na skladě, takovému požadavku neodpovídalo.

veyron

Foto: Bugatti

Onen slavný vlakový náčrtek

Proto když se objevila možnost zakoupit Rolls-Royce, měl Piëch velký zájem na tom, aby to byl právě Volkswagen, kdo luxusní britskou značku získá. Osud tomu však chtěl jinak. Rolls-Royce si pro sebe ukořistilo BMW a z poměrně chaotického obchodu si nakonec Volkswagen odnesl Bentley.

Bylo tedy potřeba hledat jinou značku, která by měla dostatečně silné jméno na to, aby mohla nést tak vytříbenou techniku. A přesně na takovou značku narazil Piëch během své dovolené na Mallorce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jeho syn tehdy zaplul do místního obchodu se suvenýry, kde narazil na model vozu Bugatti Type 57 SC Atlantic. Právě tento model vnukl Piëchovi nápad, že by nebylo vůbec špatné mít pod svými křídly i Bugatti. Koupil proto dva modely, jeden pro svého syna a druhý pro tehdejší výkonnou radu koncernu. Ta dostala za úkol zjistit potenciál a následně i možnosti koupě této automobilky založené italským automobilovým konstruktérem Ettorem Bugattim.

bugatti-veyron5

Foto: Bugatti

Ferdinand Karl Piëch

Bugattky se proslavily především díky svým úspěchům na závodních tratích v první polovině minulého století. Velkou oblibu měly až do Bugattiho smrti v roce 1947 a za volant těchto strojů usedala například i známá česká závodnice Eliška Junková. Pro Piëcha se tedy jednalo o ideální příležitost, jak slavnou značku oživit a demonstrovat na ní konstrukční schopnosti Volkswagenu.

Bugatti v té době mělo za sebou dokončení prodejů modelu EB110 a vyprodané veškeré zásoby. Volkswagen tak od tehdejšího majitele značky Romana Artioliho za 50 milionů dolarů koupil ochrannou známku a název. S vybavením a know-how Volkswagenu víc ani potřeba nebylo.

Zrození legendy

Krátce poté začalo oživené Bugatti představovat jeden nový koncept za druhým, přičemž všechny byly vybavené oním osmnáctiválcovým motorem z obálky. Už v roce 1998 se představil koncept EB 118, který odkazoval i na původní model 57 SC Atlantic. Druhý koncept přišel o rok později a vynikal použitím špičkových materiálů a prémiového interiéru. Třetí koncept byl EB18/3 Chiron a až EB 18/4 Veyron byl prvním konceptem, jehož vzhled se začal podobat pozdějšímu produkčnímu vozu.

bugatti-veyron2

Foto: Bugatti

Prototyp EB 18/3

Jenže od konceptu k produkční verzi vedla ještě dlouhá cesta. Piëchův motor během ní přišel o dva válce a ve finále představoval jednu z těch jednodušších výzev. Piëch měl totiž velmi vysoké požadavky, jejichž splnění dalo inženýrům Volkswagenu zabrat.

Něco takového jako Veyron tu totiž do té doby ještě nebylo. Vůz, který dokáže akcelerovat z 0 na 100 km/h za méně než tři sekundy, má výkon 1 100 koňských sil a jeho rychlost jde nad 400 km/h, byl skutečně jedinečný. Cesty zpět však již nebylo, protože přesně takovou novinku Piëch oficiálně oznámil na autosalonu v Ženevě v roce 2000.

borovka-boxed

Přečtěte si takéAkce jim zrušili, tak se vrhli na dezinfekční stojany. Eventová agentura Borovka zachraňuje sebe i celé ČeskoAkce jim zrušili, tak se vrhli na dezinfekční stojany. Eventová agentura Borovka zachraňuje sebe i celé Česko

Vysněný vůz, za jehož designem mimochodem stojí slovenský designér Jozef Kabaň, se nakonec přivést k životu podařilo. Automobil začal být vyráběn v roce 2005 a okamžitě se jednalo o zcela impozantní dílo. Bestie o výkonu 736 kW a s maximální rychlostí 407,16 km/h se ve své době stala nejrychlejším a také nejdražším produkčním vozem planety, a tou nejlepší vizitkou každého multimilionáře.

bugatti-veyron3

Foto: Bugatti

Veyron je jedinečný vůz, který nastavil laťku velmi vysoko

klara-polednikova-1-5

Přečtěte si takéStala se mistryní, překonala rakovinu a učí ženy boxovat pro radostV nouzi utíkej, ví od trenéra. Stala se mistryní, porazila rakovinu a ženy učí boxovat pro radost

Unikátnost tohoto vozu spočívá nejen v nízkém počtu vyrobených kusů, kterých bylo pouze 450, ale i v samotné výrobě. Ta ani zdaleka nepřipomíná tradiční linkovou výrobu, ale probíhá na jednotlivých stanovištích v ateliéru. Většina dílů projde rukama zkušených konstruktérů, kteří používají převážně ruční nářadí a občas si navlečou i bílé rukavičky. Ve jménu preciznosti si navíc dávají pořádně načas jak při výrobě dílů, tak i s kompletací vozu. Jen sestrojení motoru vozu zabralo přibližně týden.

Veyron je skutečně jedinečným vozem, který začal psát zcela novou kapitolu exkluzivních a extrémně výkonných vozů. Nejenže oživil samotné Bugatti, ale dal mu jasný cíl, vyrábět ty nejlepší vozy na světě. Na Veyron následně navázal Chiron a další specialitky, které nemají ve světě obdoby.