Před necelým půlrokem pražský magistrát představil výtvarnou podobu prvních dvou nových stanic chystaného metra D. Nová linka je bez nadsázky jedním z nejočekávanějších projektů pražské infrastruktury a má být důležitou spojnicí mezi centrem města, Krčí a hustě obydlenými sídlišti na jihu města. Nyní město přichází s vizualizací dalších tří stanic a je se na co dívat.

Náměstek primátora Adam Scheinherr, který má na starosti dopravu, ve svém příspěvku na Facebooku oznámil, že s metrem D se „nebudou opakovat zpackané poslední stanice Áčka“ a na nové modré trase vzniknou prostory, které navážou na tradici, kdy se stanice metra stavěly jako výstavní skříň města.

Nové vizualizace představují tři chystané stanice, kterými jsou Nemocnice Krč, Nové dvory a Nádraží Krč. Za autory výtvarného ztvárnění byli vybráni Vladimír Kopecký, Jiří Černický a Stanislav Kolíbal, kteří se mezi dalšími předními českými umělci dokázali prosadit v soutěži pod záštitou Národní galerie.

O návrh stanice Nemocnice Krč se postaral Jiří Černický, který v rámci uměleckého ztvárnění pracuje s motivy, které jsou inspirovány právě nedalekou nemocnicí. V jeho výtvarném zpracování budou k vidění především dva dominantní prvky, kterými jsou lékařství a přírodní vědy.

V budoucí stanici bude k vidění umělecky ztvárněný tlukot srdce, vizualizace nervové soustavy, ale také bakterie a mikroorganismy. Autor chce tak ukázat, že nemocnice nejsou jen „shromaždištěm“ nemocných, ale také centrem vědeckého výzkumu a jeho aplikace.

Umělec Stanislav Kolíbal v rámci ztvárnění stanice Nové Dvory naopak pracuje přímo s architekturou dané stanice. Operuje s geometrickými tvary či motivem rovnoběžek, které mají vytvořit zajímavý kontrast a dotvořit celkovou architektonickou podobou celé stanice. Umění a architektura zde spolu mají být ve vzájemném vztahu, který skrze protiklad tvoří jednotu.

Vladimír Kopecký, který dostal na starost ztvárnění stanice Nádraží Krč, ve svém uměleckém návrhu využívá toho, že stanice nebude mít nástupiště pod zemí. Autor se proto rozhodl vytvořit podívanou nejen na chodbách a pro cestující čekající na nástupišti, ale také pro cestující ve vlaku. Výtvarník si hraje se světlem během dne, proměnami prostoru a také rychlostí přijíždějícího a odjíždějícího vlaku.

Scheinherr upozorňuje, že ačkoli se o zkrášlení stanic postará pestrá mozaika generací i přístupů, již u vchodu bude cestujícím vždy jasné, že jsou na „Déčku“. Architekt a výtvarník David Vávra má totiž za úkol dodat všem stanicím jednotící linku. Vávra sedí rovněž v komisi, která vybírala umělce pro zkrášlení jednotlivých stanic.

„Soutěž na výtvarnou podobu nově projektovaných stanic metra D přinesla mnoho zcela jedinečných řešení a potvrdila úvahu, že současné umění může vstoupit do veřejného prostoru. Jestli se záměr podaří realizovat, Praha se opět o krůček posune ke svobodné společnosti, kde o existenci umění ve městě nerozhodují stranické aparáty, ale vizionářská idea jedince,“ oceňuje Vávra.

Je určitě dobrou zprávou, že se město snaží stanice maximálně zatraktivnit a dává si záležet na tom, aby pražské metro odpovídalo potřebám a náladám moderního světa. Nejen internetem ovšem kolují stesky, že pouhé „vybarvení“ stanic situaci nezachrání. Ne každý je totiž spokojen s architektonickým ztvárněním stanic ze strany Metroprojektu a tisíce lidí podepsaly petici za vypsání architektonických soutěží. Do architektonického návrhu již ale město nechce zasahovat, jelikož by tím zdrželo stavbu.

Trasa nové linky metra D má být dlouhá 10,6 kilometru a bude mít celkem 10 stanic (čtyři ražené, pět hloubených a jednu povrchovou). Budou jimi Náměstí Míru, Náměstí bratří Synků, Pankrác, Olbrachtova, Nádraží Krč, Nemocnice Krč, Nové Dvory, Libuš, Písnice a Depo Písnice. Provoz má zajišťovat 17 čtyřvozových souprav bez strojvedoucího.

Co se týče dosavadního průběhu stavby, prozatím dopravní podnik provádí geologický průzkum a již zažádal o stavební povolení na první úsek mezi stanicí Olbrachtova a Pankrácem, která se stane přestupní stanicí mezi linkami C a D.

Stavba by měla dle zadání trvat 7,5 roku a vyjde na 10,8 miliardy korun. Vysoká cena je dána tím, že se jedná o úsek, kde trasa D vede nejhlouběji a zároveň v geologicky nejsložitějších podmínkách pod trasou metra C. V některých místech má tunel vést dokonce jen čtyři metry od stávajícího tubusu metra C.