Tyto skříně jsou úplně hladké, lesklé a bez jakýchkoliv výstupků – tedy alespoň pro oči všech, kteří kolem nich u recepcí prochází. Vzadu, u stěny, jsou ale dvojitá záda a schované desítky metrů kabelů. I když jen prozatím. Brzy je nahradí bezdrátové technologie s ovládáním z iPadu. Celé to působí prostě jako boxy vymyšlené s důrazem na vzhled. Je za nimi ale mnohem víc. Inspirací jim totiž byla třeba i Tesla.

Jde o tuzemský chytrý systém Blocks, který se trochu skrytě rozrůstá v českých kancelářích. Chce zrušit nutnost být kvůli předávání zásilek s poslíčkem ve stejný čas na stejném místě. A zaujal: za rok jím už prošlo přes deset tisíc zásilek.

Před necelým rokem se se skříněmi začali seznamovat pracovníci v Deloitte, odtud se šířily do kancelářského komplexu v Praze na Budějovické a k dalším klientům, jako jsou O2 nebo UniCredit Bank. Brzy přibudou i ve firmě Skanska. A poněkud neplánovaně se projekt dokonce přiblížil bodu break-even, tedy chvíle, kdy se spolykané náklady na něj přeměňují ve výnosy.

„To jsme nakonec oddálili, raději budeme investovat,“ říká spoluzakladatel startupu Bartoloměj Holubář. Ona inspirace Teslou tkví v technologiích, které právě ke skříním lákají mnoho firem. Automobilka Tesla totiž může na dálku díky softwaru bez nutnosti jakéhokoliv fyzického zásahu své elektrické vozy upgradovat, případně upravovat podle potřeb zákazníků. A přesně v softwaru a řízení na dálku vidí Holubář budoucnost svých úložných boxů.

Pokud je třeba do nich cokoliv uložit, stačí na obrazovce vybrat příjemce nebo zadat jeho telefonní číslo. Ten v tu chvíli dostává notifikaci do aplikace nebo SMS – a s ní si balíček vyzvedne kdykoliv. Tedy s PINem nebo QR kódem v aplikaci. Není potřeba se setkávat, cokoliv vysvětlovat nebo dále obstarávat. To už zařizuje skrytá technika.

Bartoloměj Holubář je jedním ze spoluzakladatelů startupu Blocks a funguje jako CEO. V jeho hlavě se myšlenka skříní spojených s mobilní aplikací a rozšířenými službami zrodila, k čemuž přispělo studium architektury na ČVUT, ale i rodinná firma, do které se dřív zapojoval.

Tam se obchod propojil s potřebou řešit lidské problémy díky reálné věci, na kterou si lze sáhnout. A také design a ovládání zaměřené na člověka. „Human-centered design je to, co mě skutečně zajímá,“ vysvětluje Holubář.

Druhým spoluzakladatelem je Alex Studnička, softwarový inženýr, který programuje od svých deseti let. V roce 2012 už stihl vyhrát cenu Aplikace roku a ještě nedávno působil mimo jiné v Silicon Valley. K tomu pak v Blocks pomáhají také Lukáš Balík a Jan Jílek, kteří se věnují startupu Spaceflow.

Skříně poslané v softwaru

Holubář pracoval právě na designu boxů. Je ostatně student architektury na ČVUT a byznys se školou spojil už třeba tím, že systém chytrých úložišť řešil také ve své bakalářské práci. Přesto vidí těžiště firmy mimo skříň jako takovou. „Boxy, jak je vidíte, jsou spíš špička ledovce. Jsme především technologická firma,“ vysvětluje. Chce řešit hlavně software a podle toho se i rozšiřovat. I proto dnes ještě Blocks nenajdete v zahraničí, přestože zájem už podle Holubáře byl.

„Přeci nebudeme vozit vzduch,“ směje se. Tím myslí skříně, korpusy a celé sestavy, které jsou zatím reálným tělem celého projektu. Jenže přesně takové tělo, přestože třeba právě jeho design firmy zaujal, je tím, od čeho se chtějí Blocks odpoutat.

„Celý projekt děláme tak, abychom jej dodali jen jako software, a ten si klient zakomponoval do jakékoliv své skříně. Můžeme dodat podklady pro výrobu boxů v našem designu, ty se dají uzpůsobit, třeba s výrobcem nábytku podle místa a interiéru,“ popisuje.

Už teď jsou jejich displej a zámky zabudovatelné do jakéhokoliv nábytku a Holubář slibuje, že s návodem je každý zvládne zprovoznit. Další fází ale bude možnost propojení systému s libovolným výrobcem zámku s podobnou funkčností. „My bychom pak jen na dálku poslali software. K tomu směřujeme. Ale to je až další fáze, vidím ji tak za dva až tři roky,“ představuje si.

Do té doby se ale přeci jen v zahraničí chce začít rozhlížet. Už teď se domlouvá se zahraničními partnery, s jejichž pomocí plánuje do ciziny vstoupit. Nechce promarnit aktuální příležitost. „To téma po koroně tu je,“ říká.

Doteď Blocks jako zálohu používaly člověka. Skříně vždy stály poblíž recepce a tamní pracovnice nebo pracovník kurýry buď rovnou odkázali do boxu, nebo zboží převzali, a potom do boxů samy rozdali. Často jim totiž interní pravidla firmy nařizovala, aby zboží převzali osobně. „I to ale pro ně byla obrovská kapacitní úleva. Nikomu nepíšou, nehledají v hromadě balíčků, neřeší, kdo si kdy pro co přijde,“ vysvětluje Holubář.

Zatímco recepční se tak stali, dalo by se říct, průvodci prvních skříní, kurýři se díky tomu s celým konceptem naučili zacházet. Bez jakékoliv zvláštní domluvy s e-shopy teď podle Holubáře stačí při objednávce zboží napsat před vlastní jméno „Blocks“ a poslíček pochopí, že zásilku nebude nikomu předávat, ale zamkne ji do skříně.

„V řádu desítek vteřin má splněno a vy se na něj nevážete,“ popisuje Holubář. Koncept těží z toho, že kurýři mají na starosti stále stejné obvody a ti z okolí skříní je tak už dobře znají. Kdyby se snad prý vyskytl někdo nový, stačí se domluvit po telefonu. Podle Holubáře je kurýr obvykle za takový koncept rád.

Má to vlastně jediný háček: všechno to pochopitelně platí pouze tam, kde boxy jsou. Přesný počet míst si projekt nechává pro sebe s tím, že jde stále o první projekty a celý koncept se musí ustálit. Prozrazuje ale, že každá lokalita denně obslouží desítky zásilek a všechny Blocks dohromady tak stovky balíčků.

A vy pracujete kdy?

Další velký krok se teď chystá: Blocks se objeví i v projektech developera JRD, který své bytové domy vybavuje společnými službami. Právě tady by se skříně poprvé měly dostat vedle kanceláří velkých firem také do domovů. Celkové číslo by navíc mohl přístup lidí po koronaviru zásadně navýšit – jenže to je zatím jen teorie. Prakticky ho situace lehce zbrzďuje. Už domluvení zákazníci v březnu a dubnu nechtěli montovat skříně s vysvětlením, že přeci nebudou platit za prázdné kanceláře.

Ale co když se celý koncept fyzické přítomnosti úplně obrátí? Holubář si představuje celkem revoluční změnu přístupu zaměstnavatelů k tomu, odkud a kdy jejich zaměstnanci vlastně pracují. „Zjišťují, že lidé fungují i mimo kanceláře. Pracovní den se rozloží do více hodin, do kanceláří se bude chodit, když budeme chtít jít pracovat v týmu a být v produktivním prostředí, setkávat se s lidmi. Ale když si budeme potřebovat odskočit a něco zařídit, jít na kafe, tak to uděláme, pak se zas k práci vrátíme. Celkově budeme flexibilnější. A náš produkt bude pojítko s digitálním flexibilním světem. Něco, co nás zbaví časové i místní závislosti. Parťák, který bude čekat v budově,“ vysvětluje.

Podle Holubáře už se věci mění. Říká, že to vidí v okolních firmách, ale i v tom, že takovou vizi mají do prvních prací nastupující mladí. Holubářovi je třiadvacet a on ani jeho vrstevníci se nechtějí vzdát flexibility. Technologie používají k řešení problémů, a to i těch nejjednodušších a každodenních. „Vždyť to nedává smysl,“ diví se. „Rakety létají do vesmíru a vrací se zpět na zem. Auta jezdí sama. Ale my neumíme vyřešit tak triviální věc, jako jak nebýt závislý na vlastním nákupu,“ kroutí hlavou.

Aby se takové řešení skutečně rozšířilo, tým Blocks zatím domlouvá další partnerství. Třeba i s Českou poštou, která prý příjemně překvapila pozitivním přístupem. To by mohlo vyústit i v odesílání zásilek. Pokud se představy dvacátníků a Holubáře skutečně shodují, Blocks by se měly začít objevovat ve velkém třeba i v rezidenčních budovách. A nakonec i na veřejných místech.